27.05.2005 Vypecený víkend u Pupkácu (Blanka Tornádo Prudilová) |
Zajímavosti | ||||||||||||||||||||||
Tak máme za sebou pěkně "vypečený" víkend, který docela věrně vystihuje úsloví, že co Tě nezabije, to Tě posílí. Tak se o to s Vámi chceme podělit: Do Náměště nad Oslavou jsme se moc těšili, slyšeli jsme na Náměšťskou Placku jen samou chválu. Tak jsme se zkusili přihlásit a byli jsme přijati do sobotní soutěže trampských kapel. V sobotu jsme ještě odpoledne hráli na zemědělské výstavě v Přerově,
Pořadatelé z Náměšti pro nás do půl hodiny přijeli dvěma vozy, naložili nás, zapřáhli Jirkův Škvarek (auto okamžitě pokřtěno!) a za blikajícího policejního doprovodu odtáhli do Velké Bíteše na parkoviště pod dálnicí, kde jsme ho po dohodě s obsluhou benzínky opustili. Jestli ho někdo nerozebral, stojí tam dosud... Manželé Schmidtovi (pořadatelé Náměšťské Placky a opravdu zlatí, báječní lidé) nás pak odvezli do Náměště, kde už všichni odsoutěžili. Takže jsme hned naběhli na pódium a zahráli 4 písničky. Při "Nepůjdeme spát" v místě, kde se zpívá, že "všichni máme oči rudý, za to může dým...", se Hroch skoro zakuckal smíchy a přestože tahle písnička není k smíchu, všichni nám to odpustili, protože už věděli, co se nám přihodilo. Tak nějak jsme vyhráli, zahráli ještě dvě písničky jako vítězové, pozdravili se s Ozvěnou (hrála nádherně, ostatně jako vždy), rozloučili se s báječnými pořadateli, sbalili krásnou putovní placku a jeli domů vzpamatovat se. Naštěstí tam byl kamarád Míra Zajac - spřízněnec Tempo di vlak. Byl tam sám Fordem Mondeo a vracel se do Ostravy, takže nás všechny čtyři i s kontrabasem, kytarou a veškerou bagáží velmi ochotně a nezištně naložil, po cestě nám pouštěl bezvadnou muziku a bezpečně nás odvezl až domů do Lipníku nad Bečvou. V neděli, už trošku vzpamatovaní, jsme během šestihodinového maratónu natočili u Františka Petříka podklady pro všech 12 písniček na chystané CD a bylo po víkendu. Ten teda byl... Co z toho plyne za ponaučení? Že když nejde o život, jde o h..... Že se vyplatí vozit v autě funkční hasicí přístroj. Že dobrých lidí je na světě chválabohu ještě dost a určitě víc než těch, kteří v oněch kritických nekonečných dvaceti minutách prosvištěli kolem nás - zoufale mávajících - a jenom přibrzdili, aby si pobaveně prohlédli hořící auto. Že soudržnost lidská, pochopení, obětavost a prostě kamarádství nejsou vyvážitelné žádnými hmotnými statky. Že sladká vůně vítězství dokáže přebít zápach štiplavého černého dýmu (alespoň do doby, než přijde faktura za odtah a opravu Škvarku). Že je příjemnější hasit žízeň než hořící dopravní prostředek. Že už si nikdy nebudeme dělat táborák přímo na dálnici. Tož tak. Přejeme všem dobré a ještě lepší dny! Za očouzené Pupkáče zdraví Sdílet na...
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
Zemřel Vojta Zícha
Je mi to velmi líto.Znala jsem ho osobně z Blatotl...
Zemřel Vojta Zícha
Upřímnou soustrast rodině.Jarda
Zemřel Vojta Zícha
Ale ne, už zase jich tam nahoře jamuje více. Člově...
Folk opět tekl mezi veselskými ř...
Iva Hovorková v JTT nezpívala, nýbrž s Flow tracke...
Koncert kapely Fo3 v Balbínce
Jirka Kyncl nám napsal: Tak mi haxna po pádu z kol...
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...