| 13.09.2005 Hoši, moc dekujem (Tomáš Pohl) |
 |
| Reportáže | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(reportáž z posledního koncertu Devítky s Tomášem a Davidem Hofrichterovými) Na dveřích u hlavního vchodu do Malostranské besedy viselo ve středu 7. září 2005 černě orámované smuteční oznámení. Ne, nikdo nezemřel, ale při vstupu do baru každý z diváků dostal od černě oblečených děvčat černou stužku. Ten večer došlo na ohlášený odchod Tomáše a Davida Hofrichterových z kapely Devítka. Ne, nejednalo se o nějaký uražený a náhlý odchod, o něž není nouze ani ve folku. Co pro mě vlastně znamená kapela Devítka ? Devítka je krom pěkné muziky i velké kamarádství a přenesení kolejní atmosféry na jeviště. Někdy koncem osmdesátých let se potkali dva studenti Matematicko - fyzikální fakulty Karlovy univerzity v Praze . Jmenovali se Honza Brož a Tomáš Hofrichter. Oba hráli na kytaru. Honza Brož přišel do Prahy z Chomutova a Tomáš Hofrichter z Rychnova u Jablonce nad
Ke kamarádství si přidala ještě láska v podobě malé dlouhovlasé dívky s výrazným hlasem. Tehdy ještě Jindřiška Petráková z malé vesničky u Písku v Praze studovala a dělala ledacos, především učila děti. Láska k muzice, a zejména k Honzovi Brožovi, jí přivedla na kolej ke společnému hraní i zpěvu a v konečné fázi i ke změně příjmení.V roce 1991 Honza Brož prohlásil na Portě v Plzni, že do roka bude na Portě jeho kapela hrát a na jeho slova došlo. Ale to už se z kapely z názvem Kapelníci a spol stala v roce 1992 Devítka, která s kontrabasistou Jirkou Melounem opravdu na Portě v Olomouci hrála. Jirku Melouna vystřídal u basy Martin Pištěk a v roce 1995 jej až do onoho smutečního večera nahradil Tomášův bratr David, tehdy student ČVUT v Praze. A od té doby hraje Devítka v nezměněné sestavě. Jindřiška s Honzou si mezitím odskočili mezi Stráníky a v roce 1997 zakotvili ve svém hlavním angažmá u Žalmana a spol., kde vystřídali Míšu Krmíčkovou a Jardu Matěje Matějů. Devítka , kromě hostování na jiných nosičích, vydala zatím čtyři cédéčka : Ještě se střílí ( 1996), natočené za vydatné pomoci Jirky Maška, Pierot ( 1998), Třetí vydání ( 2001) a Pohádku ( 2003). A tak čtyřka tvořící Devítku stála ten smuteční večer na jevišti. Večer začal za úplné tmy a Jindřiška zpívala a capella Hospodin je můj pastýř. Práce její učitelky zpěvu, zesnulé Ivany Mixové, byla slyšet. Celá kapela byla v černém a pátý člen Bard měl na krku černou mašličku. Honza vzpomněl onoho hospodského večera na Lochotině a pokusil se napodobit historický dialog zakladatelů souboru, kteří zatoužili hrát na Portě. Devítka zpívala postupně vybrané písničky ze všech čtyř vydaných desek . Pochopitelně došlo i na Holku od koní, kterou Jindřiška musí zpívat i při vystoupení se Žalmanem. Jindřiška vzpomněla výroku jednoho slovenského diváka na festivalu ve Skalici : "Keď mi zahrajú tú Holku od koní, tak nám prejde mráz po chrbáte." Tradicí pravidelných prvních střed v měsíci vyhrazených pro Devítku v Malostranské besedě je i host. Devítka si pozvala prakticky dva, z nichž hostem v pravém slova smyslu byl jen jeden. Za bicí zasedl Daneš Marinica, který by měl kapelu provázet i jindy . Bicí mi nezněly rušivě, Daneš se nesnažil prosadit za každou cenu a celkový zvuk kapely byl dobrý. Tím pravým hostem byl Tomáš Berka , moderátor Country rádia, zejména pondělního pořadu Živák a muzikant z opakovaně zanikající a vznikající kapely Corpus delicti. Tomáš Berka byl jedním z účastníků začátku Devítky a sdělil publiku, že byl jak na začátku, tak i na konci. Zazpíval tři písně, ale musel přidávat. Bylo to dobré a docela bych si přál, aby se Corpus delicti dala zase dohromady. Po přestávce došlo i na mou oblíbenou Sklenka šampaňského z Telče a další písničky, co mohu poslouchat často. Smuteční řeč za Devítku hlasem profesionálního pohřebního řečníka přednesl Tomáš Berka. Mimo jiné konstatoval, že změna
Pak dívky z Fanklubu Devítky, který měl obsazen celý přední dlouhý stůl s věnečky a rakvičkami ve sladké podobě, přinesly Tomášovi a Davidovi věnce s nápisy Spi sladce (nebo Pij sladce?). Kluci si je dali na hlavu, smáli se, ale bylo vidět, že do smíchu se maličko vkrádá i smutek. Tomáš řekl publiku, že s bráchou přemýšleli, co dát lidem na rozloučenou. Oba zavrhli umělecký výkon a tak během představení chodil mezi diváky krásně nastrojený řeznický mistr z jejich rodného Rychnova . Elegán v zástěře a s motýlkem na krku rozdával lidem dovedně spojené kousky vynikající klobásy s rohlíkem. Jenže i loučení má svůj konec. Na závěr v rámci nesčetných přídavků zazpíval David s Jindřiškou za podpory Tomáše Knoflíky lásky (Bartošová , Sepéši) zakončené vysazením Jindřišky na Davidova mohutná ramena. Úplně naposledy byla společnými silami Tomáše, Davida a Honzy Brože zahrána na kontrabas Červená řeka. Tento rok jsem byl třikrát svědkem potlesku ve stoje, jak se dnes říká "in" Standing ovation. Ten třetí patřil Davidovi a Tomášovi a byl zatím nejdelší. Možná to byl pot z přílišného horka, ale zdálo se mi, že oba kluci mají v té chvíli trochu mokré oči. Asi se bude ještě dlouho diskutovat o tom, zda Devítka bude Devítkou s novým členem Petrem Havrdou , členem Eagles and Horses i jiných kapel. Takové diskuse jsou běžné při každé výrazné změně v kapele. Nemůžeme dělat nic jiného než ponechat hudebním dějinám Devítky volný běh. Jen jsem si uvědomil, že jsem prakticky nikdy neslyšel zpívat Tomáše Hofrichtera sólo. Jenže o to víc si cením, že dal svůj jistě bezesporu výborný hlas do "služeb" zvuku kapely bez ohledu na vlastní samostatný projev. Totéž platí o Davidově hře na kontrabas, včetně jeho občasných, ale vždy přesných a trefných, špílců. Zvuk Devítky měl několik podstatných částí a Davidův kontrabas byl jednou z nich. A tak Petrovi Havrdovi přeji krásné hraní a zpívání s Devítkou a Davidovi a Tomášovi moc a moc děkuji za všechno. Stejně si myslím, že je ještě někdy a někde uslyším. Sdílet na...
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
