FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Hudební minulost máme sice prozkoumanou docela obstojně, zato její budoucnost je ve hvězdách a mohou za to umělci, považující pravidla a hranice spíš jen za doporučení. Přidejte k tomu nezvyklé nástroje, odvahu nenechat se v rozletu do světa omezovat, nepravděpodobná setkání nebo chuť zatřást osudem a musí vám být jasné, že ani letos nebude na Folkovkách o překvapení nouze.

Báječná cellistka s nezbytnou kytkou ve vlasech aneb hudba pro violoncello, svůdný hlas, jazz, tango a kubánské bolero. To je Anna Carla Maza. Ještě ji nebylo ani třicet a přesto se po cestě mezi Havanou, Barcelonou a Paříží dokázala zpívající violoncellistka s impozantní technikou proměnit v neodolatelnou jazzovou senzaci, na kterou se stojí fronty. Průkopnický francouzský cellista Vincent Segal ji přezdívá Ana Maza Rostropovič a nenápadně naznačuje, že havanská rodačka je doma v klasice i jazzu, miluje tango, kubánskou hudbu, bossa nova a protože má půvabný hlas, latinsko-americký temperament prokládá svůdnými šansony a nebojí se ani popových melodií. Stejně tak lehce střídá španělštinu s francouzštinou a publikum stahuje na svou stranu bezprostředností a vrozeným showmanstvím. Nástroj hladí smyčcem, používá jako kontrabas nebo perkuse a občas s ním tančí jako s milencem. S vynikající kapelou za zády a nezbytným předkoncertním rituálem: než vyjde na pódium, tančí v šatně na kubánskou hudbu.

Brushy One String
foto Luciano Blotta

Brushy One String je unikátní bluesman z Jamajky s jednostrunnou kytarou a drsným hlasem, že šterk je proti tomu hebká podložka. Nahrávací studia připomínají kosmické lodě, na koncertech střídají zpěváky hologramy, hudbu skládá umělá iteligence a do toho přijde chlapík, co donedávna neuměl ani pořádně číst, hrábne do JEDNÉ struny a má sukces, jak všichni roboti světa. Takže: Jamajka není pouze reggae, Jamajka je také Andrew Chin. Z té jedné struny bychom neměli dělat vědu, podobných virtuózů najdeme po světě víc, nejvíc asi v Africe. Andrew Chin hlavně vyhmátl atraktivní formu pouličního hraní, kdy by navíc jen s blues asi tolik nezaujal, takže ho podpořil reggae, calypso, soulem, dancehallem a uměním využít kytaru jako melodický i perkusivní nástroj. S dvěma alby a dokumentárními filmy se Král jedné struny neřadí k exotům typu „jednou stačilo“, mezi hudebními originály své místo má, jenom od něho zkrátka posloucháme trochu jiné blues. Pořád dostatečně autentické na to, abychom se k jeho písním o docela obyčejných pozemských věcech vraceli. „Pokud dokážeme vrátit mezi lidi lásku, dosáhneme možná rovnováhy mezi Bohem a člověkem. Víc k tomu, abychom změnili svět, nepotřebujeme,“ tvrdí Brushy One-String, ochotný se o své umění „jedné struny“ podělit, takže na Folkovkách bude mít také workshop.

Nemůžeme znát všechno a leccos nám k naší škodě propadne sítem, u skupiny Congo Cowboys ale ani nezaváhejte. A co jihoafričtí kovbojové hrají? Přece old-time music a bluegrass s country, akorát fantasticky namíchané s tanečními rytmy kwassa kwassa, konžským kytarovým stylem soukous a vůbec tak nějak se vším, co k hudbě z Afriky patří. Skládají vlastní věci, libují si však i v převzatých hitech typu Jolene. V Congo Cowboys spojili síly členové známé jihoafrické fusion kapely Freshlyground - banjista Simon Attwell a baskytarista Julio Sigauque - zulský bubeník bubeník Unity Mzi a zpěvák a kytarista Chris Bakalanga z Demokratické republiky Kongo, nejraději vystupující v dlouhém kožichu. Zatím vydali dvě epíčka a cestu do světa si teprve hledají. Připraveni ukázat, o co s absencí afrických muzikantů v country přicházíme.

Existují kapely, které jako by nevěděly, čím chtějí být, a pak ty, které chtějí být úplně vším. Vyberte si co je horší, špatně je to tak i tak a historie nejrůznějších afro-evropských fúzí takových případů nabízí nespočet. Osmičlenná formace Helsinki-Cotonou Ensemble mezi ně rozhodně nepatří: její energické hudební prohlášení překypuje stejně tak úctou k beninskému voodoo jako láskou k jazzu, funky, afrobeatu a soulu s patinou 70. let. Helsinki-Cotonou Ensemble vedou finský kytarista Janne Halonen a beninský zpěvák a perkusionista Noël Saïzonou a jejich nepravděpodobné setkání v roce 2009 zprvu nenapovídalo tomu, že spolu vydrží dodnes, rozšíří sestavu, natočí skvělá alba a projedou spolu málem půlku světa. A vida, povedlo se. Stačilo málo: navzájem se tolerovat, neklouzat po povrchu a mít z té hudby dobrý pocit. A když se k Noëlovi a Finům přidal tanzánský zpěvák a trombonista Kasheshi Makena, dospěla kapela k momentu, kdy s ní o povelu k tanci nikdo nediskutoval. Noël zkrátka zabubnoval a afro-funkový večírek mohl začít.

Festival Folkové prázdniny nabízí nové tipy vstupného. Týká se všech, kteří by chtěli tuto akci podpořit nad rámec zakoupení klasické vstupenky. Pokud byste chtěli využít možnosti a pořídit si takovou extra permanentku, nabízíme vám hned tři typy, které se liší svojí cenou: zlaté, stříbrné a bronzové. Je možné je pořídit na www.folkoveprazdniny.cz.

Bronzová vstupenka - 10 000 Kč
Stříbrná vstupenka - 20 000 Kč
Zlatá vstupenka - 40 000 Kč

Samozřejmě, tyto vstupenky vám umožní zažít i něco navíc. Například zarezervovat si místo, zúčastnit se společenských večerů při zahájení i zakončení festivalu, pomáhat při přípravě škvarkové pomazánky nebo navštívit kuchyň, která je určena všem pomocníkům Folkových prázdnin. Můžete se podívat na přiložený systém bonusů a popřemýšlet, jestli byste neměli chuť podpořit oblíbený festival i tímto způsobem.

Folkové prázdniny  www.folkoveprazdniny.cz
Náměšť nad Oslavou
22. července – 29. července 2023