FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Folkové prázdniny 2025 budou mít hlavní téma Čistota. Natolik nadžánroví umělci nemají na první pohled nic společného, až na to, že hudbu hrají bez kalkulů, přetvářek, podbízení a bez úpěnlivé snahy přijít s uměním. Nemíří s ní do komerčních hitparád, ale do našich srdcí.

„Proto korespondují s letošním tématem: čistotou přístupu, oproštěného od předpokládané odezvy nebo finanční stránky a tím pádem souvisejícího s hudbou tvořenou s „čistým úmyslem“ a myšlenkou, že bez ohledu na to, odkud přicházíme, nebo jaké náboženství vyznáváme a jakou máme barvu pleti bychom se měli pokusit žít ve vzájemné úctě,“ vysvětlil volbu letošního tématu Čistota dramaturg festivalu Michal Schmidt.

39. ročník mezinárodního multižánrového festivalu Folkové prázdniny otevře óda na slunce svítící pro všechny stejně: Omar Sosa & Seckou Keita SUBA trio. Netoužíme po šílené rychlosti a bláznivých sólech, nabízíme jemnost a krásu, tvrdí kubánský jazzový klavírista Omar Sosa, zpívající hráč na koru Seckou Keita ze Senegalu a venezuelský perkusista Gustavo Ovalles. Navzájem respektují své tradice, naslouchají si s velkou pokorou, vědí, kdy si dát prostor a kdy naopak promluvit společně. Nemají šéfa, tím je hudba a poselství, které šíří. A čím déle jsou od sebe, tím intenzivněji se na sebe těší a výsledkem je nebývalý výbuch energie. S transcendentální jazzovou ódou Transparent Water nahlíželi do lidské duše, u nového alba Suba vycházejí z obsahu mandinského slova pro východ slunce, svítící pro všechny lidi stejně; i těm, kteří se nedobrovolně ocitli na cestě z domova, protože i když vědí, že odešli, nemohou bohužel tušit, kdy a jak se vrátí. Asi shodneme na tom, že po tolika návštěvách Folkových prázdnin je zbytečné znovu uvádět o jak ohromující umělce se jedná a jak velkou měrou přispěli do hudebního dění 21. století. Navíc s důležitou přidanou hodnotou: humanismem. A když dojde na koncerty a potřebu reagovat na jejich prolínání jazzu, západoafrických tradic, latinskoamerických rytmů a improvizace dotýkající se dalších hudebních zákoutí, přišli s prostou radou: „Pokud nemůžete hýbat nohama, použijte ruce a když ani to není možné, tančete srdcem.“

Zpěvák s uhrančivým hlasem, multiinstrumentalista, autor vynikajících alb, spolutvůrce filmových soundtracků a pustpunkový kazatel té nejstarší americké hudby Tim Eriksen minulost pouze nepřipomíná, také ji v často radikálních verzích oživuje, čímž, básnicky řečeno, nutí mrtvé znovu chodit. Hvězdu hudby, které říkáme americana pamatujeme z Folkovek: jako sólistu nebo ve dvojici s britskou folkařkou Elizou Carthy. Z nahrávek ho známe s hardcorovou skupinou Cordelia’s Dad, z jeho vlastních alb a ze spolupráce s Rhiannon Giddens nebo Abigail Washburn a jeho skladby zpívají třeba Alison Krauss a Joan Baez.

V roce 2009 s kubánským klavíristou Omarem Sosou natočil album Across The Divide/ A Tale Of Rhythm & Ancestry se silným humanistickým poselstvím uvozeným do motta černošského básníka Langstona Hughese: „Nikdo nechce být otrokem.“ Loni na Grammy nominované album navázali novým projektem Atlantica, jehož téma zůstává vlastně stejné: putování africké hudby za otrokářské éry přes Kubu do Spojených států. Na co všechno při mezikontinentální plavbě přišli, se dozvíme, až se během koncertu k Eriksenovi přidá Omar Sosa.
Největší proslulost ale Tim Eriksen získal významným podílem na renesanci a capella sborové zpívání Sacred Harp patřící k nejranějším hudebním tradicím Spojených států. Pamětníci popůlnočního setkání s Timem Eriksenem v náměšťském kostele sv. Jana Křtitele vědí, že se jedná o nezapomenutelný zážitek navíc k tomu paradoxně nepotřebujete umět zpívat. Základní princip jedné z nejkultovnějších sborových forem totiž spočívá ve spontánní chuti přidat se ke komunitě, která sama sebe obdarovává zpěvem, jehož kouzlo podle Tima Eriksena objevíte až tehdy, když se přidáte.

Britský kytarista Justin Adams a italský houslista, perkusista a zpěvák Mauro Durante na Folkových prázdninách vystupovali spolu, i s kapelami Les Triaboliques a Canzoniere Grecanico Salentino. Formativní vlivy – salentský tarantimus, pouštní blues a severoafrické tradice – nesešněrovali do pevného tvaru, fungující pouze tehdy, když ho odehrajete pokaždé stejně. Pořád si nechávají dostatek prostoru, aby si z něho mohli spontánně odskočit k ostrému rock'n'rollu nebo k arabské melodice. Když před čtyřmi lety přišli s albem Still Moving, posadili svým přirozeným přístupem svět doslova na zadek a člověk nemusel dlouho přemýšlet, aby mu došlo, že těžší hudební kalibr už snad ani nelze nasadit. A překonat ho, a dokonce ještě dravěji a působivěji? Dobré nebe, vždyť to ani není možné, neslo se třeba loňským veletrhem Womex. Jak se ukázalo, pro daleko víc zpívajícího Justina Adamse a hlasově ještě vášnivějšího Maura Duranteho nic nemožného. S albem Sweet Release a koncertem uchvátili snad každého a společně dokázali, jaká síla se skrývá v syrové jednoduchosti. Stačí prý jen zůstat sám sebou.
Staré prověřené přísloví praví, že starého psa novým kouskům nenaučíte, čekat tedy, že Justin Adams s Mauro Durantem přijdou s něčím, co bychom od nich neznali, je zbytečné. Tajemství letošního tradičního rezidenčního projektu Trance nad Oslavou ale bude spočívat v jejich dobře známé společné lásce k tranzovní hudbě, takže ano, budeme nejspíš znovu poslouchat skvělého kytaristu a o nic méně brilantního houslistu a perkusistu, tentokrát, dokonce na jejich výslovné přání, ale převážně v daleko ostřejších rytmech. A ne ledajakých, protože do jednoho půjde o tranzovní rytmy starodávných léčebných rituálů ze severní Afriky a jihoitalského Salenta, se kterými mají bohaté zkušenosti také obě zpěvačky: Alessia Tondo, členka Canzoniere Grecanico Salentino s vlastní úchvatnou kariérou a Yousra Mansour, zakladatelka marocko-francouzské skupiny Bab L' Bluz schopné vám natlakovat hlavu stejnou silou jako dávní Led Zeppelin, ve které hraje také na elektrifikovanou loutnu guimbri. S jakou hudbou přijdou v projektu Trance nad Oslavou nevíme, už podle názvu je to ale asi jasné: čeká nás blues, rock a pořádný rytmický tranz vycházející z maniakálního salentského tance pizzica a mystického rituálu lila marockého bratrstva Gnawů.

Folkové prázdniny nabídnou také oblíbený Divadelní den, rodinami s malými dětmi i dospělými hojně navštěvované výtvarné a hudební workshopy, celou řadu doprovodných akcí, výstav, happeningů a nečekaných překvapení.
Opět se uskuteční návštěvníkům volně přístupné mezinárodní setkání etnomuzikologů, publicistů a hudebních znalců Kolokvium Od folkloru k world music věnované letos puristům a inovátorům.

Folkové prázdniny
Náměšť nad Oslavou 26. července – 2. srpna 2025

 www.folkoveprazdniny.cz