FOLKtime - Vaše brána do světa folku

"Smutný muž" ze severočeského Duchcova, Jaroslav Urbánek, je proslulý především svým melancholickým projevem a také výborným doprovodným slovem. Čímž se však nedá říct, že jeho písně by byly slabé - ba naopak. Vy, kteří písničkářskou scénu občas sledujete, si vybavíte jistě Prenatálka a spoustu dalších songů, které nám tento písničkář už za léta svého písničkaření dal. Také Jardovi jsem před letošní Zahradou položil několik otázek:

Patříš k celkem pravidelným finalistům písničkářských Konkursů. Co tě bavilo nejvíc na tom letošním?

Setkání s fajn lidmi a s pohostinností zámeckého pána mě baví každoročně. Málem jsem si chytil vlastního krtečka, lezl vyděšený s utrženou kšandičkou podél zdi kuřimského zámku a zmizel mi ve křoví. Asi se bál přicházejícího Juppa.

Chystáš na Zahradu nějaké nové písně nebo zařadíš spíš osvědčené hitovky?

Nad tím pokaždé přemýšlím. Vycházím z faktu, že mě a moje písničky moc lidí nezná, že se posluchači mění, a že je z pochopitelných důvodů na Zahradě málo prostoru. Nějak je namíchám. Jirkovi pod gilotinu zasílám vždy nové.

Čas od času vystupuješ v rámci Krychle v pražské Balbínce. Kde ještě na tebe můžou posluchači narazit?

V rámci Krychle a v Balbínce jsem zatím nevystoupil, ale s Michalem Knéblem v Praze občas vystupuji. Nejbližší vystoupení bude na Zahradě a na Folkové růži. Hraju tam, kde mě chtějí. Být chtěný, to mě uklidňuje a dělá mi radost.

Na svých koncertech vyprávíš zajímavé historky z Duchcova, ve kterém žiješ. Je nějaká horká novinka z tohoto města, která by zajímala naše čtenáře?

Duchcov je ospalé hornické městečko. Jedinou činností, kterou se všichni od dětství zabýváme, je hledání ztraceného hrobu Giacoma Casanovy. Až ho najdeme a s ním pohřbenu světovou lásku, dám ti vědět. Na zaslané fotografii řídím ze svého panství výkopové práce.

Jak se jmenuje doposud poslední píseň, kterou jsi napsal, a o čem pojednává?

S názvy písniček to mám složité, neustále je měním a hledám ten lepší. Některé i dost staré písně jsou i bez názvu. Poslední, asi týdenní, má pracovní název "Gott mit uns". Je o ženské vypočítavosti. Raději ti ji zahraju.

Kterého ze svých kolegů si v Náměšti určitě nenecháš ujít?

To bude zase zmatek, chtěl bych slyšet co nejvíc. Kolegy a kamarády písničkáře budu mít u ruky a z kapel si určitě mimo jiné nenechám ujít spřátelený Zdarr.

Tolik tedy ajrda Urbánek a zde je oficiální zahradovizitka:

Písničkář z Duchcova blížící se k padesátce a působící na pódiu jako slušný až mírně zakřiknutý muž, což nejsou mimikry. Bytostný lyrik, čemuž se občas brání vtipnými verši v písních, každý rok potěší nějakou tou textovou lahůdkou. I on patří k inventáři Zahrady a pravidelně získává spoustu hlasů od publika na Zahradě, ale na stupínek nejvyšší to zatím nikdy nevyšlo. Na Zahradě se nejdřív prosazoval s kapelou Lidumil, ale síla sdělení jeho písní se asi nejvíc rozzářila při sólovém vystoupení. Myslím, že vnitřním ustrojením má velmi blízko ke Karlu Plíhalovi. Na pódiu působí jako našeptávač, nerecituje vtipné říkanky, ale nabízí publiku drobné dovětky k písním, které je najednou posunou ještě o kousek jinam.