Recept na Nákyp k nakrmení uší i duší

30.11.2010 Recept na Nákyp k nakrmení uší i duší (Lucy)

Festival Valašský nákyp vznikl v roce 1993 hlavně pro mladé kapely, kterým se nedostávalo možností představit svou tvorbu publiku. Každým rokem však kromě hudebních těles z Valašských končin byly přizvány i nějaké přespolní, republikově známější.

Letos se v kulturním domě ve Vsetíně konal 23. října od 16:00 již 17. ročník.

Kdo na akci zavítal poprvé, možná byl překvapen specifickým průběhem. Organizátoři se starají totiž nejen o hudební, ale též o fyzické pozdvižení diváků. Koncerty probíhají na střídačku ve dvou sálech, čímž se minimalizují prostoje potřebné k nazvučení a diváci se během přesunu alespoň protáhnou, nejsou zbytečně usezení.

Moderátoři Martin Mrlina a Michal Burda si předávali ze sálu do sálu průvodní slovo a směřovali diváky, kterých letos sice dorazilo poméně, ale dostavivší se jistě nelitovali.

Další popis dění obrazem:

Zahajoval A. M. Úlet z Moravičan posílený o perkusistu Arima Shankara. Kapela svůj styl charakterizuje jako dřevěný folk -pop- rock. Každopádně písně pohladí po duši. foto: Lucy	Marie Davidová a Zdeněk Mikušek vytvořili před půl rokem písničkářské duo. Na Nákypu vystupovali před publikem teprve počtvrté, přesto křehkými lidovkami (českými i zahraničními) rozhodně zaujali. foto: Lucy
Skupina z horní dolní a dál na jih svým názvem vyjadřuje původ členů kapely. Hrají prý všechno od rocku, jazzu až po country a lidovou muziku. Písně s jednoduššími, avšak vtipnými texty obecenstvo pobavily a přinesly vysoké hodnocení v diváckém hlasování. foto: Lucy	Dr. Hyenik alias Hynek Stančík. Na plakátech zavádějící informace „one guitar show“. Ve skutečnosti one man 6 guitar show. Vítěz Gitariády 2010 v B. Bystrici předvedl hbité prsty na několika nástrojích včetně tenorové kytary, která se vejde pouze do pouzdra od basové. foto: Lucy
Martin Mrlina alias Marťas komentoval, zatímco se moderátorský kolega Michal Burda převtěloval do role muzikantské. foto: Lucy	Domácí Vrkoč samozřejmě nechyběl. Jelikož vystupují každým rokem, snahou bylo předvést něco novějšího a kapelník Dušan Trličík zavtipkoval směrem k Marťasovi, že se snaží přizpůsobit vkusu publika pro Starý dobrý western, aby byli konečně pozváni. foto: Lucy
Duo Hořký kafe z Prahy, co vlastně z Prahy není, jelikož jeden z účinkujících bydlí v Jablonci a druhý na Sázavě, přineslo do sálu trochu bluesového nádechu ve svých folkových písních. foto: Lucy	Očekávaný host, pardubická kapela Pouta, dorazila po křtu nového CD předešlého dne lehce unavena (restaurace prý nezavírala dostatečně brzy). Ovšem i přes výmluvy, že Šárka Fuchsová nemůže zpívat, protože odevzdala hlas ve volbách, zazněla spousta krásné muziky (většinou nalezitelné na zmíněném nosiči). Zaslouženě zvítězili v hlasování publika. foto: Lucy
Duo Sova – Slamák zmiňuji poslední dobou často, povedlo se mi je vidět v rozmezí pár dní hned 3x. Standardní program sestavený z písní lehce ironických a vtipně hloubavých na publikum zabíral standardně skvěle. foto: Lucy	Před posledním vystoupením nastalo sčítání hlasů, losování diváckých výher, vyhlášení ceny diváků i ceny pořadatelů. Šťastní majitelé správných vstupenek si odnášeli CD účinkujících letošního i minulých Nákypů. foto: Lucy
Cena pořadatele byla udělena zvukařům Zdeňku Holoubkovi a Vladimíru Daňkovi. Zaslouženě, letos se opravdu zvuk vydařil o poznání lépe, než minulé roky. foto: Lucy	Závěrem irská hudební smršť v podání Happy to meet ze Šumperka. I přes minimální prostor se našlo pár odvážných tanečníků, které muzika zvedla ze židlí. Kapela hrála ostošest, žel, již poloprázdnému sálu. foto: Lucy