FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Nemohl jsem si nevšimnout, že nejen na stránkách portálu FOLKtime.cz vznikají debaty o stavu českých festivalů a o jejich dramaturgii, která bývá spíše chaotická, pokud tedy vůbec nějaká je. Řeč na tohle téma dali před několika týdny i tři pánové - Antonín Kocábek (redaktor portálu Týden.cz), Karel Veselý (externí recenzent Aktuálně.cz) a Tomáš Turek (hudební dramaturg ČRo-Radio Wave). Celý rozhovor najdete na stránkách aktualne.cz.

Pokud si někdo klade otázku, jakou spojitost má zmíněný rozhovor s již proběhlým 26. ročníkem Folkových prázdnin pořádaných i letos v Náměšti nad Oslavou, tak odpovím jednoduše - žádnou. Na druhou stranu, ta spojitost je veliká. Pánové rozebírají a kritizují stav českých festivalů a snad ve všem se s nimi dokážu ztotožnit, jen jejich debata je směřována spíš k nefolkovým akcím typu Rock for People, Colours of Ostrava, Sázavafest... Tu spojitost s folkem si dovolím vytvořit až já…

Schválně, kolik větších festivalů se vám vybaví, když se řekne folk? Mně Zahrada, Porta, Folková růže, Folkový kvítek a letos vynechaný Mohelnický dostavník. K tomu připočtěte i festivaly a akce menšího ražení, které většinou pořádají muzikanti v místě svého bydliště. Kdybyste si teď vyhledali jejich programy, tak zjistíte, že mají společný jmenovatel, kterým je výběr účinkujících, omezený hranicemi našeho státu. Říkám rovnou, díky za to "málo", ale nemyslím si, že je to správně a že se to nějakým způsobem dřív nebo později neprojeví na jejich návštěvnosti - myšleno na návštěvnosti těch "obrů". U menších akcí je to naprosto normální a nikdo nemůže mít pořadatelům i v nejmenším za zlé jejich snahu o kulturní přínos do míst, kde je jinak příslovečné ticho po pěšině. Naopak! Navíc se u nich nedělá vše pro návštěvnost jdoucí do tisíců, jako u zbylých "obrů", u kterých bych kvůli tomu očekával snahu o růst a rozvíjení se. Možná se pořadatelé snaží ze všech sil s tím něco udělat, jen já to nevidím.

Mezi výčtem velkých festivalů chyběly Folkové prázdniny, které sem bezesporu patří. Přiznám se, bylo to záměrné. Michal Schmidt, dramaturg FP, se totiž při sestavování programu vydal jinou cestou, bořící všechna zavedená pravidla typická pro folkové festivaly a díky němu a jeho týmu tak každý rok přijíždí do Náměšti nad Oslavou několik desítek zahraničních muzikantů. Na těch letošních se na hlavním pódiu během devíti dní vystřídaly přibližně tři desítky kapel, s krásným polovičním zastoupením těch zahraničních - za zmínku stojí např. FÉLIX LAJKÓ DUO, JESCA HOOP, OQUESTRADA, GLEN HANSARD, TIM ERIKSEN… V našich končinách dělá tohle Folkové prázdniny unikátním a jedinečným festivalem, který si zaslouží pozornost každého, kdo má potřebu hledat a nalézat něco nového, neobvyklého.

Ta unikátnost není ovšem jen hudební, ale celková, jdoucí od grafické podoby festivalu s výtvarníkem Rostislavem Pospíšilem v pozadí, až po nádherné zázemí zámeckého areálu, který se festivalu otevřel s příchodem nového kastelána Mgr. Marka Buše. Své specifika má festival i po stránce přístupu k dětem, na které se rozhodně nezapomíná nejen během tradičního divadelního dne s potulnými herci a umělci malých divadel, ale i v ostatní dny, kdy na různých místech a koutech v Náměšti vznikají dílny určené i pro dospělé. Jmenovat všechny si pro jejich četnost netroufám, ale za zmínku jistě stojí kurz žonglování, taneční kurz vedený v rytmu latinsko-americké hudby, fyzikální divadlo názorně a elegantně vysvětlující fyzikální jevy bez nutnosti univerzitních znalostí, dále košíkářská dílna, kovářská dílna(!!!), textování s Textovou dílnou Slávka Janouška, fotografická dílna a to jsme stále na začátku celkového výčtu dílen a kurzů. Všechny tyhle workshopy probíhaly už od samotného rána po celou dobu festivalu, kromě první soboty (23. července) a poslední neděle (31. července). Hlavním programem byl každý den večerní koncert s možností přesunout ho pod střechu zámecké jízdárny v případě špatného počasí, což se i párkrát stalo a na závěr dne, kdo neměl dost, byl připravený koncert v kapli sv. Anny ve Špitálku. K tomu všemu, jako třešnička na dortu, patřila výstava plastik rozesetých po celém zámeckém areálu, sloužících dětem v mnoha případech jako prolézačky (i když k tomu nebyly určeny), dále i výstava šperků, výstava na téma "Z historie blues" a v neposlední řadě nádherná fotografická výstava fotografky Kamily Berndorff s ohlédnutím za loňskými Folkovými prázdninami… Ano, i letos byl program pestrý, s naprostou bezkonkurenční nabídkou. A to jsem vám poodhalil jen špičku ledovce. Kdo tam byl, ten ví a kdo ne, ten třeba přijede příští rok.