Vydáno vlastním nákladem, celkový čas 28:14.

Největší zážitek při poslechu nosiče přináší Terčin zpěv: krásný, sytý alt, naprosto jistý, se schopností bravurních technických fines. Přestože občas posluchač cítí, že některý dlouhý tón si Tereza nachystala proto, aby se do něj mohla s gustem položit, nikdy se neuchýlí k jednostrunnému silovému pojetí. Naopak: málo zpěvaček v našem žánru se tak "mazlí" s dynamickým odstíněním v celé šíři. Kytarový doprovod velkou parádu rozhodně nedělá: čas od času zakopne, zadrhne tolik, že by to znělo nepřijatelně i v live nahrávce. A přidavač Elvis, při koncertním projevu suverénní a přínosný, se zřejmě s písničkami seznamoval ve studiu: většinou jen zahušťuje doprovod, někdy dokonce zdvojuje zpěvovou linku. Ale nejdůležitější u písničkářky jsou samozřejmě písničky: tady je to za remízu. "Svítá. Za zipem noci ráno spěchá," začíná např. první z nich (Svítá). Není to úplně objevné, někdo už to jistě řekl podobně, ale neuráží to, není to levné, je to hezky řečené. Obdobné pocity mám z většiny předložené tvorby, včetně většinou pomalejších a zadumaných melodií, které trošku splývají v jeden celek (což je ale hlavně vina výše popsaného doprovodu).