FOLKtime - Vaše brána do světa folku

V obvyklém termínu (první čtvrtek v měsíci) a na obvyklém místě (Music City ve Vysočanech) se uskutečnilo třetí a poslední semifinále 20. ročníku Notování. Tentokrát byla pachatelem výběru až na jednoho soutěžícího opět Rada Notování. Ten jediný soutěžící, který postoupil z vůle diváků, postoupil i nyní do finále. Jednak si přivedl početné publikum, kdy i superobjektivní Plch – Rogallewiczův systém byl v pr…, prostě selhal a publikum jej převálcovalo.

A celkem právem, Marabanda předvedla prostou a srozumitelnou muziku, trošku sice mdlou a místy filozofující, ovšem přinesla také hit – Nápisy. Měli velmi dobrý cajon i klávesy a ještě byli pódiově sladěni v tričkách se slabikami názvu kapely. Mě osobně více zaujala úvodní Hrst, kterou nominovala Rada a tentokrát bych s ní souhlasil. Hrají lidovky odevšad a jde jim to, bez ohledu na původ. Hodně písničky prožívají a přenáší se to na posluchače, a to i na takové, kteří by a priori lidovky, či chcete-li, folklór, odmítli. Nebyli jediní, soutěžní večer uzavírala skupina Ver Terrae, která se profiluje v podobném oboru. Zaujala houslistkou a violistkou a také tím, že se tak nějak probudili až v druhé polovině vystoupení, kde vystřihli skvěle skladbu Od Ebra do Dunava. Ale drive Hrsti přeci jen neměli.

Jedinou sólistkou byla Ruby Rhyme, byla trošku do sebe obrácená, lehce dramatizující a tím nepřesvědčivá. Možná v duu by se uplatnila lépe. Moderátoři opět zkomolili její jméno. Nu, a ještě zbývá Cispol, hrající melodický flétničkový folk, ale neustrnuli u toho jednoduchého provedení, jak jej většinou známe, ale přeci jen tuto muziku zase o kousek posunuli. Nejvíce to bylo znát ve skladbě V síti lovců.

Hostem byl Michal Vaněk, loňský vítěz z vůle Rady a představil své nové CD Možná.... Je především básník, a tak mu velmi pomáhá, že se doprovází na klávesy, což činí jeho muziku pestrou a neobvyklou a odlišuje ho to od desítek podobných písničkářů.

Kdo postoupil do Finále si přečtěte na webu Notování.