Květnové Notování s ohlédnutím za dubnovým kolem

22.05.2026 Květnové Notování s ohlédnutím za dubnovým kolem (Miloš Keller)

Kvůli svátkům proběhlo předposlední základní kolo až třetí čtvrtek v měsíci, splnilo ale očekávání – z dosavadních kol bylo nejlepší. Než se k němu dostanu, zastavil bych se ještě u Notování dubnového (4. základního kola), ze kterého jsem viděl jen část, a proto jsem o něm samostatně nepsal. Ovšem z toho, co jsem slyšel bych chtěl upozornit na stále se zlepšující Havraní čas Martina Hejnáka, který v instrumentálce dospěl k téměř oldfieldovské atmosféře. Rovněž Inženýr Vladimír se svou skupinou předvedli moderní, dynamický folk a těším se, až některou z písní natočí a dodají do rádia. Nu a duben moderovala dvojice Bublina a Anička a moc jim to šlo (Belmondo promine). Dámy byly věcné, stručné a přitom sdělily spoustu informací bez zbytečné vaty.

Alfasrnec
foto: Renata Králová
Nu a teď už ke květnu. Začínali Psanci s krotkou, ale slušnou country, zejména I saw the light zvládli skvěle, zpěvák by si měl dát větší pozor, zda zpívá na mikrofon.
Alice Maule dokázala i závažnější témata svých písní podat civilně a bez afektu, písničky byly podpořeny i příjemnými a přehledně vystavěnými melodiemi. Asi nejlepší byly Zázraky.

ZAjiSTÉ
foto: Renata Králová
Trhni si smyčcem je zábavné sdružení 8 muzikantů, hrající minimalistický folk s maximalistickým obsazením. Pěkný byl Malevil a ze skladby Nuselské lampy byla vysloveně ta atmosféra popisované části Prahy cítit, škoda že není natočena. Zpěvák by ale neměl pohrdat mikrofonem, jakkoliv byl prostorový (mikrofon, ne zpěvák). Měli i hoboj.
Hodně jsem očekával od Alfasrnce, ale tentokrát nějak neměli den neboli jim trochu spadl řemen při vystoupení. Tak jak byly Nuselské lampy předchozí kapely velmi důvěryhodné, tak Vltava tohle postrádala – navíc byla zbytečně dlouhá. Asi by Brňákům líp sedlo zpívat o Svitavě a Svratce. Ale jeden hit přeci jen přinesli – Rotoped. Taky bych ho chtěl do rádia, míním v mp3, ne skutečnej.

Koťátko z Mňau mňau bandu
foto: Renata Králová

Následovalo duo ZAjiSTÉ, trošku jako zjevení, ale příjemné a neobvyklé. Skladbu Šumava zazpívali německy, asi by s tím v těchto dnech měli úspěch zejména v Brně. Ale opět se jim v jedné písni povedlo vystihnout atmosféru jiné pražské čtvrti, Na Ořechovce. Trošku měli nádech šramlu, ale v tom nejlepším slova smyslu.
Nu a soutěžní večer uzavíral Mňau mňau band kombinující trampskou píseň s trampským humorem, nadhledem a vkusnou parodií. Potvrdilo se, že jsou vysloveně pódiovou kapelou, písničky z jejich CD na pódiu zněly úplně jinak než na CD – typicky Hlas hor byl skvělý, na CD jsem ho trochu odzívl. Dobrý byl Rozbřesk a nejlepší byla Lanovka lanová, opět bych jí chtěl. Možná trošku moc mluvili, ale Koťátko si asi nemohl pomoct.

Blondýna
foto: Renata Králová

Hostem byla Blondýna, standardní vystoupení s básněmi, u mě moc bodovala skladba Bonbóny (trošku podobné téma jako Pátý kafe M. Horáka). Příjemný a inspirativní večer to byl.

5. základní kolo 22. ročníku Notování, 14. května 2026, KAŠTAN, scéna Unijazzu, Praha
Výsledky 5. základního kola

Fotogalerie z 5. základního kola Jirky Essera a Renaty Králové

Sdílet na...

| Více...

Kam dál?

Další >

Komentáře pro tento článek

Jméno:

Email:

Název:

Naše hlavní město

antispamová kontrola

UBBKód:

Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!

Martin Mojdl - Co furt máte s tím hobojem?

|89.24.99.xxx |26.05.2026 16:06:59

Ahoj všem, nedá mi to, už jsem to s tím hobojem zachytil i někde na FB. Já jsem žádný hoboj na 5. Notování neviděl. Možná sám sebe usvědčím, že jsem jen nedával pozor.
Myslím, že Trhni si smyčcem měli z dřevěných dechů fagot a klarinet a byli, stejně jako ostatní v tomto kole, skvělí.

Jestli mohu doplnit své laické pocity z večera — jak to křičel pan Kodet? „Kdo se tě ptal na tvůj názor?“ ;D — tak naopak souhlasím s tím, že by si zpěvy tohoto bandu zasloužily mikrofony, protože měly, alespoň pro mě, zajímavé texty a bylo nekomfortní napínat uši, i když se zpěváci snažili artikulovat. Nejvíc mě bavila poslední písnička o jednorožci. Milá, vtipná a pro všechny věkové skupiny.

Kdo mě ale mile překvapil, protože jsem ho slyšel poprvé, byl Alfasrnec. Vtipný, nekomplikovaný, s nadsázkou — to mám rád. Miloš Keller píše, že neměli svůj den, z toho mi vyplývá, že obvykle to asi musí být ještě o dost lepší, tak doufám, že je někde ještě uslyším. Vtipné byly i jejich hlášky mezi písničkami. Z písniček u mě určitě Chilli Bosa. Boží text a úsporná, ale precizně zahraná kytara. Za mě kapela večera, i když jsou z Brna.

Sašu Niklíčkovou jsem slyšel na Isara Festu, stejně jako Isaru — toho festivalu je škoda, rád jsem na něj jezdil a vždycky tam byl někdo, koho jsem neznal a kdo mě zaujal — a Choroše jsem slyšel v Balbínce, takže jsem věděl, co čekat, a nezklamali mě. Rozbřesk je jistota, která funguje vždy a všude.

S klukama ze Zajisté jsme se potkali na minulém Notování, takže vím, že to jsou fajn lidi i muzikanti. Bylo cítit, že je to baví a nedělají si s tím těžkou hlavu. Jen ta část Helmut Songu byla sice vtipná, ale na můj vkus dloouuuuhá. Možná jsem jen v němčině nedokázal docenit hloubku textu.

Psanci mi naopak přišli, jako by si pódium moc neužívali. Asi se cítí doma spíš u ohně bez ozvučení a přišlo mi, že na mikrofony nejsou zvyklí. Jejich písničky ale měly atmosféru čundrů, kdy se takhle hrávalo, co pamatuju, v pátek na nádražích nebo v hospůdkách.

No a Alice Maule z Třebíče byla po Psancích jako přesun na profi scénu. Zpěv, kytara — kvalita nástroje, snímání, aranž doprovodu — i citlivě vymyšlený a zahraný doprovod na perkuse. Já z toho slyšel vyhranost a zkušenost. Všechno perfektní, jen žádná písnička neměla pro mě to něco navíc, čím bych si ji zapamatoval.

Takže závěrem bych jen napsal, že až na ten hoboj jsem to viděl podobně jako Miloš Keller. Určitě jedno z nejlepších kol. No a třeba někomu přijde k užitku, jak to vnímal obyčejný posluchač z řad početného publika.

Mějte se fajn a těším se na šesté kolo.

Odpovědět