FOLKtime - Vaše brána do světa folku

V první čtvrtek krátkého měsíce února se sejde v pražském Music City Clubu posledních šest účastníků základních kol XI. ročníku soutěže Notování. Budou to čtyři kapely - Disneyband z Liberce, Druga a Modrý pondělí z Prahy a plzeňští Jsme v tom - a dva písničkáři - pražská Saša Niklíčková (dříve Čedíková) a kladenský Martin Hejnák.

Vedle soutěžících bude mít tento večer samozřejmě i hosta. Bude jím pražské trio XXLive dvou skvělých kytaristů Pjeer van Ecka a Pietra Zatlianiho (do občanek jim jakýsi zmatkář napsal Petr Vaněk a Petr Zatloukal, ale na to neberte ohled) a na folkové scéně v posledních letech dost známého perkusionisty Petra Kamiše (např. ex Šantré, ex Tamaral, dnes Zhasni atd.). O tom co hrají sami říkají, že se jedná o „pouliční akustický nářez - groove jízdu pro dvě španělky

a bednu od whiskey a také trochu tibetského hrdelního zpěvu, úhrnem leopardí skok hořící obručí hudby…“ S muzikou tohoto ražení se XXLive (existující v různých obsazeních cca od roku 1996) přihlásili v r. 2011 do devátého ročníku Notování, ve kterém se dostali až do finále. Kapela se slavnou nefolkovou minulostí se spektrum své činnosti po tomto úspěchu rozhodla rozšířit i o folkovou scénu. Od té doby je vidělo např. Vyšehraní, Jablonský medvídek, koncertovali (společně s Jen tak takem) na Landštejně a na dalších oblíbených folkových scénách. Teď, zhruba po třech letech vystupování mezi folkaři, se XXLive vrací na místo činu, do Music City Clubu, kde v Notování sklidili své první „folkové“ úspěchy. Moc se na ně těšíme.

V závěru tohoto, v pořadí šestého a v jedenáctém ročníku posledního základního kola bude mít Rada Notování, vedle standardního vyhodnocení večera a součtu jeho diváckého hlasování, za úkol určit prolnutím diváckého a vlastního hodnocení účastníky semifinálových večerů. Ty proběhnou v březnu až květnu 2014 a po nich následuje červnové finále.

---

Dříve ale, než se vypravíte na šesté kolo Notování, nabízíme vám možnost seznámit se zde s výsledky předchozího, pátého základního kola. Jako obvykle je opatřil svými poznámkami stálý host Rady Notování Petr Vohnout – Balík, jinak též dlouholetá položka inventáře generálního štábu Porty.

6. místo: T´n´T - Praha - 29 bodů; 0 preferenčních hlasů
Balík: T´n´T, tedy Tereza Bečičková a Tomáš Ludvíček pro mě, podobně jako pro spoustu jiných posluchačů

podobné muziky, taky nejsou už od léta 2003 novinkou. Tančící paprsky nejsou „až tak můj šálek kávy“. Na mě má Tereza až moc expresivní a trochu afektovaný projev… Nezaujal mně ani Listopad, ani s, u T´n´T hostujícím, Jirkou Šámalem a jeho ufoidním bubnem hang drumem. Připadá mi to celé moc umělé a nevěrohodné. Asi je to na mě až moc do afektu… Já vím a Faerská 2 mě taky nepřesvědčily. Není to falešně. Je to v tempu. Někoho to určitě zaujalo. Proti gustu žáden dišputát. Na mě ale bylo toto vystoupení příliš umělé a nevěrohodné… Sorry, já tomu nevěřím…

5. místo: Hubertus - Uničov - 41 bod; 8 preferenčních hlasů
Balík: Skupina byla prvním náhradníkem startujícím v tomto ročníku. Nastoupila de facto za Růži v trní. Od r. 2001 byl Hubertus duo a od r. 2005 se z něj postupně vyklubala současná kapela… V Pověře jsem měl pocit „příliš mnoha slov do melodie“ a nebylo mi jasné, co chce básník sdělit. Melodie mi taky cosi připomínala… Bobr je podobně postavená písnička. Melodicky podobná, i stejná změna tempa a rytmu. Nebo se mi to zdá? Nezdá! Bohužel… Jiříkovská je jiná. Hurá. Jenže zase netuším, co chce básník sdělit, je tam moc silných a nosných témat propojených do nesouladného nesrozumitelna. Sorry… Hodová - Konečně si chlapi nehrají na umění s velkým U. Jupí!!! V jednoduchosti je síla. Text je srozumitelnej a jasnej a na nic si nehraje. Tahle mě potěšila!

4. místo: Josephine - Praha - 46 bodů; 3 preferenční hlasy
Balík: Josephine, čili „Džouzefin“, je parta pojmenovaná po jedné babičce Pepičce z pražského Žižkaperku. Koho mi zpěvačka připomíná??? No jo, málem jsem, já sklerotik, Lucii Kaletovou z někdejší Minehavy nepoznal! Hned mi byla sice povědomá, ale je to přece jen nějaký čas, mívala dlouhé vlasy a taky hlas se jí usadil níž. Celkový dojem: solidní zpěvule se slušnou doprovodnou kapelou. Ta kapela opravdu nezní marně! Úvodní šanson Bílá kachna není ani dost málo nepříjemnej. A po něm bluesová Řeka. Na blues se pozná muzikant, praví klasické pravidlo. Trochu (až skoro dost) byl v téhle písni zpěv „imitací paní Olmerové“. Leč neurazilo mě to, je to blues. Sice ne úplně černý, ale blues. Nicméně píseň Vrán mě utvrdila v tom, že je mému naturelu milejší, když Lucka zpívá, jak jí zobák narost. Víc jí věřím. A navíc, i druhej hlas se nesměle našel. Trochu „marsyasovskou image“ ta píseň měla, leč líbila se mi! A na závěr byl Strom. Slušnej folkrock, fakt dost slušnej. Mělo to šťávu!

3. místo: Vladimír Šunda - Odolena Voda - 50 bodů, z toho 17 za písničku A tak tu stojím na 3. až 5. místě v soutěži písniček; 3 preferenční hlasy
Balík: Vláďovi Šundovi se nečekaně porozpadla původně přihlášená kapela Aulen Orfeus. A tak kapelník a autor repertoáru nastoupil do soutěže místo ní, jako sólista, náhradník-nenáhradník. Začal neotřelým kouskem A tak tu stojím - první sloka tzv. normálně a ta druhá pozpátku. Docela bomba! Připomíná to „maďarskou lidovou“. Výborně! V Orfeovi a drakovi, a nejen v něm, ukázal Vláďa velmi slušně zvládnutou kytaru. Zajímavej text, bavil jsem se… Děda je pěkné a upřímné vyznání plné úcty k „ouctyhodnému chlapovi“. A navíc k předkovi. Bezva! Není to dneska úplně běžný jev, potkávat takovéhle lidi. O to víc je třeba je ctít… A Kdyby mlži nemlžili? Pěkné. Autor tu předvedl, že „umí česky“. Moc pěkné. „Je to napadnutý,“ jak říkával už pan Werich: „Když to někoho napadne, je to napadnutý.“ Dobrý! Líbilo. Moc.

2. místo: Choroši - Střední Čechy - 61 bod, z toho 17 za písničku Výhybkář na 3. až 5. místě a 24 za písničku Lososí na prvním místě v soutěži písniček; 7 preferenčních hlasů
Balík: Choroši, tedy Petr Ovsenák, Aleš Rogalewicz s kytarami a s basovou akustickou kytarou Tomáš Machalík, řečený Dough. Jupí, studánka vody čiré! Trio působící taky jako tři samostatní písničkáři. Podle vlastního vyjádření dva praktikující trampíři a jeden tramp teoretik. Trampírna par excelence. Potěšili mně. Moc. Začali Výhybkářem a začali skvěle. Stejně jako v Lososí. Umí moc. Chytrá sranda. Takhle se dělá text. Jen houšť. Skvělé! I Etna potěšila. Jde jim to i navážno. Paráda! Vokály sice nebyly úplně košer (frázování), ale nápad, atmosféra, muzika a pohoda. Pátek odpoledne pak bylo decentním vyznáním a charakteristikou filozofie trampa praktika, chataře-chalupáře i trampa teoretika a workoholika - bez mudžahedínské či snobské nevraživosti a nabubřelosti, chytré srovnání pohledů na svět. Vynikající.

1. místo: Anna D. - Jablonec nad Nisou - 63 body, z toho 17 za písničku Nevyspalá na 3. až 5. místě a 19 za písničku Úhel pohledu na 2. místě v soutěži písniček.
Balík:Těšil jsem se. Anička Drábková má pro mě totiž punc stálé kvality. Nepamatuju si, že by se někdy dostala do nezajímavé „šedé zóny“… Doprovod dvou baskytar v písni Úhel pohledu jako doprovod písničkářky, to nebývá. Aniččině elektrické přizvukoval akustickou baskytarou Petr Olejník. Teda, to jsem ještě neviděl a neslyšel! Fakt dvě basy. Má to ale neobvyklou atmosféru a „napnelismus“, když už jsem vzpomněl na pana Wericha. Nevyspalá, komornější a niternější než jindy, až na zamyšleno. Anička hraje na akustickou šestku a elektrickou baskytaru převzal Petr. I následující Trpaslík je nostalgický až do syrova. Konečnou byla Zastávka u naděje. Hmmm, tak dneska to bylo celé na vážno. Anička předvedla další ze svých muzikantských tváří, ale jako obvykle, solidní. Nebylo to pro mne od ní přesně „to ono“, ale určitě mě to neurazilo.

V reportérsko-hodnotitelském nadšení se náš spolupracovník odvázal natolik, že vyhodnotil i vystoupení hosta večera Jana Matěje Raka a vytvořil tak povídání o 5. základním kole hezký epilog:
Balík: Jan Matěj Rak, to je pro mé hladové posluchačské srdce a muzikantské uši jiná káva! Vybroušený kytarový projev, solidní zpěv, chytré průvodní slovo, skvělý repertoár. Toť přímo lahůdky a pokroutky pro posluchačstvo, servírované Matějem na závěr večerního menu v přehršlích i v dávkách s rozmyslem uměřených. Mňam. Howgh.

---

Poznámka: Na webu Notování je od tohoto ročníku nově zavedena složka Průběžné výsledky diváckého hlasování, která určitě stojí za návštěvu, nemluvě o spoustě dalších zajímavých informací na těchto stránkách.