FOLKtime - Vaše brána do světa folku

V podzimních kolech Bonanzy a Folkových stupňů na Countryradiu soutěžily mimo jiné hned tři countryové kapely. A potěšitelné je, že jsou každá jiná.

Ano, úvod podobný předchozímu článku, ale dál už to bude jiné. Alfasrnec vyhrál Talent Country radia a vzápětí natočil eponymní CD. A na něm zůstal takový, jak jej poznali posluchači rádia jak v soutěži, tak pak i na Fontáně. Spontánní, veselé, nekomplikované písničky, na nic si nehrající a nic nepředstírající. Čirá esence radosti z hudby a humoru v textech. Alfasrnec si nebere servítky, a tak je potřeba si někdy dát pozor, co kdy člověk uvede do vysílání (Metrosexuál). Ale z alba o deseti písních jsem si poznačil většinu, že je musím postupně posluchačům představit: Kovboj, Mucher, Adam a Eva, Irská Whiskey a – a ten mě nejvíc dostal – Šalingrad. A to nepočítám Biatlon, běžně u nás už hraný. Je dobře, že takováhle muzika existuje, doporučuju, nudit se nebudete a naopak se budete dobře bavit.

---

---

O jednu píseň víc než předchozí kapela má na svém CD Vjezd a výjezd za podjezdem skupina Vomiště. Jak v podtitulu píše, 10+1 píseň o lásce, a je tomu tak. Skupina si hraje na modernější country, aranže ji však vracejí spíše k té tradičnější country. Výrazné jsou bicí, housle a banjo, zaujme vás také stavba melodií – trošku složitější, ale obtížně se hledá zapamatovatelný úsek skladby. Čestnou výjimkou je poklidně a přehledně plynoucí Noc a den. V textech (už vzhledem k podtitulu) nečekejte žádné hlubokomyslnosti, ale vyvarovali se i povrchním popisům. Autorkou většiny písní je Jitka Mirovská, a té jako autorce nezbývá než vyseknout poklonu za pestrý a rozmanitý autorský rukopis. Kdybyste nevěděli, že se hraje z jednoho CD, tipovali byste to nejméně na dvě různé skupiny. Což je zárukou, že neustále na desce objevujete zajímavé hudební okamžiky, bohužel, jak jsem psal výše, obtížněji zapamatovatelné. Zaujala mě zmíněná Noc a den, dále pak svou atmosférou I když to nevíš, doporučil bych i Láska jako druh sebevraždy, Masky, a Rovnováhu i Návrat na Camelot (ty mi trochu připomínají dávný SemTam). Naopak Myšlenky jsem snad ani jednou nedoposlouchal do konce.

---

---

O skupině Přístav jsme se s kolegou Jirouškem trochu dohadovali, jak ji zaškatulkovat – on je měl ve svých Trampských Tamtamech, já si něco vybral do Folkmenu, a tak při rozdělování témat článků jsem ji přiřadil sem – tak na jednu stranu pestrý žánrový záběr má, na druhou stranu ale není nijak pevně v některém stylu usazena. Jednotící linkou písní je tempo spíše pomalejší, rozlišujícím znakem písniček jsou především aranže – asi nejvíc se mi líbila skladba Málo, pro vysílání jsem si ale vybral titulní V peřejích, a pak Daleko a Náhodou. CD tedy přináší pohodovou, ale trochu moc možná do sebe obrácenou muziku, určitě ale nebudete znát po poslechu 2-3 písní celé album, jak se občas interpretům v našich žánrech stává.

---

---