FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Folkmenu je pořad, který Country rádio vysílá vždy v neděli od 20,00 do 23,00 hod. První hodina bývá tematická, druhá, reprízovaná ve čtvrtek, obsahuje kromě folkové „minihitparády“ Folkové stupně a několika pravidelných rubrik i krátký profil některého z folkových alb, která do rádia dorazí. Podívejme se ve stručnosti, která to v sezóně 24-25 byla a co jsme o nich říkali:

Luboš Javůrek, Bokomara & hosté: Koupím Afriku

Anička a Kuba Horákovi – Pro nás - pro děti. Vcelku přijatelná forma písniček pro děti se zapojením dětí. Ono je to hodně o tom, že jsou to otec a dcera, a tak jsou písničky spíše upřímnými výpověďmi či zamyšleními, než, jak má většina autorů písní pro děti a o dětech ve zvyku, rozjuchanými odrhovačkami, které z dětí dělají pitomečky.
Madam v triku. Úsporných 10 písní, nechybí ale dva potencionální hity. Kapela ukazuje i svoji vážnější tvář, kde nabízí pozorným posluchačům nejen zajímavé aranže, ale i texty k zamyšlení, přičemž ale neslevuje z folkové pozice bez experimentů.
Lážo Plážo – Stále spolu. Příjemná kolekce písní starších i novějších na pomezí popu a folku, plynoucích přehledně a nekomplikovaně, prostě deska vhodná k odpočinkovému poslechu.
Echolama. Autorský rukopis Páji Jindráka se nezapře v žádné ze skromně vybraných 8 písní, ze kterých plyne pohoda, se kterou autor své songy píše. Píše je možná trochu komplikovaně, nejsou uchopitelné na první poslech, ale stále v nich něco nového nacházíte. Nejprve vás zaujme muzika, později pak i texty, které se s muzikou nepřetahují, ale doplňují a poskytují dostatek prostoru pro vaši fantazii.

Martin Hejnák: Na vlnách dní

Bokomara – Koupím Afriku. Nejvíce mě zaujal Nostalgický chlap a Mafián. Je to pestrá deska, odkazující na to nejlepší z Bokomary, ale naznačuje i cestu, kterou by Bokomara chtěla pokračovat. Jsou na ní všechny polohy Bokomary – poetická, mírně zachmuřená i rozverná.
Asonance – Malcolm. Tady je to jednoduché – pokračování sbírky baladických písní o neštěstích a mrtvolách ve Skotsku v dokonalém a důvěryhodném provedení.
Hromosvod – Sen nenasytných kluků. Dynamická muzika na pomezí folku a rocku, o čemž svědčí i fakt, že i jedna ze sesterských stanic Country rádia si z desku vybrala. Písničky jsou lepší ty kratší, jako je ta titulní, nebo jen lehce hledící k rocku. Ale kapela umí i ty pomalejší, poetické (Hráli jsme do rána). A tak si i vy budete moci vybrat polohu, která vám bude vyhovovat.

Mrakoplaš: Tichá radost

Mrakoplaš – Tichá radost. Vlastně bych mohl napsat podobné věty jako o Hromosvodu, snad se na mě ani jedna z kapel nebude zlobit. Možná se Mrakoplaš blíží i k popu, ale z té lepší strany. Kromě titulní jsem si oblíbil Nikdo mě nenutil.
ForFolk – Živě ze studia 1. Doménou kapely jsou melodická aranžmá, nijak složité melodie a zvonivé kytary, muzika, která podporuje vyznění textů, prostě pohodová a uklidňující muzika, ale neaspirující na sbírání cen, spíš na potlesk v klubech.
Martin Hejnák – Na vlnách dní. Už několik let píšu, že se lepší a lepší. Tohle je kompilační výběr z historie, ale obsahuje i dvě novinky a na těch je pokrok nejvíce znát. Mě zaujala Volba, žánrovou škatulku bych nadepsal Folk-Punk.
Obejváci – Nebesák. CD má 10 písní, což svědčí o dramaturgické umírněnosti. Trochu se ale bojím, že je to maximum možného. Obejváci oscilují od bluegrasu k folku. Folk jim ale moc nejde, v bluegrassu jsou si jistější.

Monopól: Cestopísně

Heuréka – Zlý časy pominou. Druhé autorské album, vydané tentokrát na „flashce“. Heuréka se drží svého kopyta – moderní trampská písnička, nekomplikovaná, přehledně vystavěná s odpovídajícími texty a zapamatovatelnými melodiemi. Trošku návrat do osmdesátek, ale nevadí, naopak potěší.
Zbytečný luxus – Forty. Tentokrát se spoustou přátel, kteří způsobují svěžest a pestrost písní, jakkoliv zůstává znatelný autorský rukopis P. Mazúra, jehož mírná rozvláčnost tentokrát nevadí. Mě zaujaly Šeříky se Sašou Niklíčkovou.
Monopól – Cestopísně. Brněnská kapela, která si dobře vedla i v Notování. Pohybují se mezi bluegrassem a folkem. Nejsilnější jsou, když se jim oba žánry povede prolnout v jedné skladbě.
Kira – Srdce. Celkem 13 písní spojovaných klidným folkovým, místy trochu intimním projevem, nepostrádajícím aranžérskou pestrost. Škoda že není booklet s texty.

Michal Vaněk: Možná...

Mascara – Duše na prodej. Příjemně dynamický folk, pestře aranžovaný s mírnými názvuky popu nebo rocku. Dobře se to poslouchá v podstatě kdekoliv.
Čáry Máry – O kus dál.... Aranže, blížící se v některých okamžicích i k ryvolovskému pojetí folku či trampské písně, jsou zpestřeny harmonikou nebo houslemi a tím nenudí, ze všech čiší velká pohoda. Přehledně vystavěné melodie a texty napsány s ohledem, někdy trochu ve stylu retro.
Michal Vaněk – Možná.... Na pódiu zaujme klávesami, které písničkám dodávají atmosféru, jakou by s kytarami nedosáhl. Klávesy navíc výrazně podporují texty, které jsou v jeho případě důležité a mnohdy jsou to spíše básně, přinášející osobité a originální pohledy a názory na svět očima Michala Vaňka. A tuhle pódiovou atmosféru se mu povedlo přenést i na CD a znásobit jí účastí řady hostů. Zaujaly Rynoltice nebo Človíčku.

Z každého CD pak byla jedna píseň zařazena i do už zmiňovaných Folkových stupňů (výsledky na webu rádia) nebo do další hitparády Country radia, do Bonanzy (neděle 18,00). Naše hodnocení si můžete také porovnat s bodováním webového magazínu FOLKtime.