FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Folkmenu je název tříhodinového folkového pořadu vysílaného na Country rádiu vždy v neděli mezi 20,00 až 23,00. Ve většině pořadů se představuje i nové žánrové CD. Léto letošního roku bylo vyhrazeno pásmu Léto s folkovými sólisty a my se v tomto textu za ním ohlédneme.

Jakkoliv ve výběru převažovali sólisti, jednoznačně zvítězily v mém pomyslném bodování sólistky:

Adéla Bohadlo: Mateřská dovolená

Adéla Bohadlo natočila CD Mateřská dovolená, jenž koneckonců reprezentuje situaci, ve které Adéla momentálně je. Autorkou většiny písní je právě ona. Písničky jsou pestře a nápaditě instrumentované, takže někdy od mnohobarevného folku míří i k popu. Adéla zpívá v mnoha polohách, ať už v poloze poetické či romantické, dynamické nebo mírně řečeno odvázané – prostě podle textu, který se na výše uvedenou problematiku dívá ze všech možných pohledů. Za mě velmi povedené album a Adéla dospěla do opravdové písničkářky. Pro mě to bylo nejvíc znát ve skladbách Hra a Pilot.

Jen o kousek za ní zůstala Kateřina Mrázková – Ženská ze sekáče (to je název CD). Nacházet v sekáči takovéto povedené věci, to by bylo terno. Kromě titulní skladby mě zaujaly i Tři hodiny ráno a Picture me. Základem je opět folk, ale tentokrát mířící spíše k šansonu nebo k jazzu. Hlavním rozpoznávacím znakem jsou ale silné příběhy v textech, na které interpretka klade, a oprávněně, důraz.

A nyní písničkáři – u nich budu asi stručnější. Jistým společným znakem byla určitá jednotvárnost tvorby na CD u každého jednoho písničkáře. Ono to v zásadě do pěti písní nevadí, pak už trošku nudí. Na druhou stranu lze to interpretovat jako vyzrálost a stylovou a názorovou ukotvenost interpreta.

Marek Karpíšek natočil album Solo beati alba, na kterém osciluje od rockové muziky k folku (nic mezi tím). V rockové poloze je dynamický a bohatě instrumentovaný, ve folkových písních naopak dává důraz na texty. Nejenže si vše napsal, ale také natočil. Vybral jsem si zejména Ducha.

Pavel Pokorný: Sběratel pocitů

Olaf Martínek  (CD Velká voda) je vedle Marka Karpíška asi další nejpestřejší. Pohybuje se mezi folkrockem a rockem, ovšem pro rockery bude asi přeci jen ještě měkký. Většině písní dominuje akordeon a zdá se, že jsou inspirovány městskou lidovou muzikou, čili možná i městský folk by sedělo.

Pavel Pokorný natočil album Sběratel pocitů a název asi plně vystihuje obsah CD. Vyznává se ze svých osobních pocitů, přemítá nad možnostmi, radostmi i starostmi života, písničky jsou decentně instrumentované, ale bohužel dost podobně a v dost podobném tempu – nicméně je to příjemné CD pro večerní poslouchání třeba při svíčce. Za mě nejlepší Trosečníci betonových měst.

Pavel Petran natočil s kapelou album Přicházím v míru. Autorem všech písní je Pavel Petran a trochu je to znát. Výrazně to ale vylepšila kapela aranžemi, bohužel ne však tempem. Písničky jsou tak trošku obrácené do sebe, zajímavé výpovědi, ale na velmi široké spektrum témat. Nic moc závažného do vás necpe, ale je to taková kombinace oddechu a lehkého zamyšlení. U mě vyhrála ta titulní.

Michal Dufek: Divoká pole

Franta K. Barták vydal CD s názvem Draci princezny nežerou z lásky. Úvodní Pan Novák mě asi zaujal nejvíce. Deska přináší 14 meditativních písniček ve středním tempu s texty, které možná někdy i trošku provokují, možná i trochu děsí – je znát že autor má široké pole textové inspirace, méně už melodické, i když někdy přesahuje možná až do ambivalentního folku.

Michal Dufek vydal CD s názvem Divoká pole. Tak moc divoká nejsou, spíš takové hudební širé rodné lány. Na něj asi nejvíce platí obecná charakteristika uvedená výše, ale i tak jsem si vybral skladby Půjdu dál a Ty nejlíp víš.

A nakonec, ale ne v poslední řadě, Jaromír Hušek a deska Já hledám. Z desky vynikají Čas heřmánku a Jarní ráno, jinak album charakterizujme jako desku příjemných, pohodových zejména kytarových písniček, tu a tam obohacených trombonem.

Snad nebudu moc krutý, když konstatuji, že z uvedených CD písničkářů by byl výborný sampler, kde by každý měl 2-3 skladby a CD by reprezentovalo velmi dobře stav českého mužského folku. Na závěr poznamenám, že všichni interpreti z Léta s folkovými sólisty se dostanou na podzim i do hudebních soutěží Country rádia – Folkové stupně nebo Bonanza.