Deformované postavičky, a přesto pěkné a zajímavé, jsou průvodci obalem a bookletem alba, které natočili The Hogs & Václav Koubek. Ty postavičky jsou charakteristické pro muziku, kterou na albu uslyšíte - irská hudba je také někdy jen hrubě tesaná a neučesaná, přesto, nebo právě proto, obvykle zaujme a strhne posluchače svou bezprostředností. Postavičky jsou různobarevné, tak jako irská muzika. A ještě jeden charakteristický záchytný bod na albu je: To, v jakém pořadí jsou uvedeni interpreti: The Hogs a Václav Koubek. Ano, tím důležitým a tvář alba určujícím je skupina, sólista a zpěvák Vašek Koubek se musel zkáznit a přizpůsobit zvuku skupiny a jen mu to prospělo. Jeho nedbalá výslovnost a intonace, které ho řadily jen těsně před skupinu drzých interpretů s výslovnostními vadami, je v kontextu irské muziky přesně to pravé ořechové. Vaškovi Koubkovi to v irském prostředí prostě sluší. Potřeba dodat, že v prostředí tanečnějším či svižnějším, tam kde je větší prostor k tvorbě tónů - pomalejší balady, např. Sbohem, tam je to, no, řekněme, na hraně.
Jak už bylo řečeno, tón a takt udávají The Hogs. Muzika jim šlape pěkně od podlahy, vybrali velmi známé nebo alespoň povědomé skladby, tedy žádné průkopnictví, a zahráli je po svém, přičemž se s nimi moc nepárají a důraz nekladou ani tak na autenticitu, jako na spontánnost. Hodně je to slyšet třeba u skladby Some Say the Divil Is Dead, kterou známe v akademicky uhlazené středoevropské verzi skupiny Asonance Říkají, že ďábel zdech, nebo ještě více u Bennyho, který je známý jako ještě uhlazenější Whisky plný džbán. Některé písně zůstaly v angličtině - ty, které si zvládá kapela převážně sama, tam, kde do popředí vystupuje Vašek Koubek, jsou texty v češtině dílem zpěváka. A dlužno konstatovat, že zřejmě proto, jak zná VK hospodskou atmosféru v Čechách, dokázal i v překladech udržet atmosféru irských hospod a jejich písní. Občas se zaposloucháte tak, že ani nevnímáte, zdali je to angličtina nebo čeština. Asi nejvíc vás chytnou Giving All That I Got nebo Nancy Whiskey a závěrečná acapellovka, v Koubkově češtině pak Noční chodci nebo Měsíc či Benny.
Není to na moc pozorné poslouchání - i když ani při něm velké výhrady nebudete mít - zato funguje nejen ve společnosti, kam je určena, ale - pro mě trochu překvapivě - síla irských písní ve spojení s živelným podáním interpretů na vás zaúčinkuje i ve chvílích osamění. A to je dost velká síla. Nu, a pak je z toho i poučení - nebojte se spolupracovat s těmi, jejichž muzika, kterou chcete hrát, je muzikou rodnou. Vyvarujete se hodně omylů, až ostudy. A nemusíte do Irska. Stačilo by občas i jen na Moravu.
The Hogs & Václav Koubek: , Indies Happy Trails 2007
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...
Dubnové Notování
Milá Hrsti, jste na FB? Nenašla jsem vás (na první...
Na Jihočeské Portě zvítězila dvo...
To je nádhera, Žíže gratuluji na dálku. Už jsem mě...
Dubnové Notování
Ahoj :) diky, ze jste byli tak vsimavy :) Nastesti...
Dubnové Notování
Každopádně souhlas. Ale nepodcenoval bych diváky, ...
Duben v táborské Univerzitě
Milý Spolektive, chválím tě, že své koncerty zapis...