Choroši oslavili 10 let

Choroši v roce 2023: Zleva Honza Komín, Aleš Rogalewicz, Věrka Hájková a Tomáš Doug Machalík.
foto: Džexna

Na historicky prvním pražském koncertu Chorošů, který se uskutečnil ve vinohradské Barevné kavárně 13. listopadu roku 2013, jsem byla přítomna. Moc jsem toho tehdy o skupině nevěděla, snad jen, že úplně poprvé vystoupili na jaře téhož roku a sice v oblastním kole Porty ve Svitavách. A také to, že skupinu tvoří dva tramové a jeden tramp teoretik. Byla jsem hodně zvědavá, jakou muziku přicházejí divákům nabídnout Aleš Rogalewicz, Tomáš Doug Machalík a Petr Ovsenák - jména, která jsem velmi dobře znala z písničkářského prostředí. A čekalo nás velmi milé překvapení. Svižná, šlapající trampská muzika, vtipné texty, příběhy s pointami, humor i romantika, svěží interpretace a barevně vyvážený zpěv. A nesmírně pozitivní nálada.

A ta nás provázela při každém setkání s muzikou Chorošů během uplynulých let, i když se původní sestava po čase proměnila. A nejinak tomu bylo 27. dubna 2023 v pražské kavárně Carpe Diem, kdy Choroši výročním koncertem oslavili 10 let.

Připomínka prvního koncertu Chorošů 13. 11. 2013 v Barevné kavárně. Výhybkář - jedna z jejich nejznámějších písniček

První polovinu výročního koncertu odehrála současná sestava Chorošů, kterou tvoří zakládající členové Aleš Rogalewicz a Tomáš Doug Machalík a s nimi zpěvačka Věrka Hájková a služebně nejmladší ale zkušený zpívající kytarista Honza Komín. Postupovalo se tedy proti proudu času, nové písničky se střídaly s těmi staršími. O trefné mluvené slovo se jako vždy postaral pohotově reagující Doug. Pod parou, Lososí, Pižmoni, Lovecká píseň, Cindy, V šatně, Nádraží, Pila čaj, Zase mě čeká vandr... Nechyběla ani jedna z jejich nejhranějších písní - Irena. Celkem 13 písniček zahráli, natáčela jsem je a pro vás jsem vybrala Nádraží, zpívá ji nádherně Věrka.

Couvání časem pokračovalo v druhé polovině koncertu. Historicky předposlední sestava Chorošů, trio Aleš, Doug a Věrka, pobavila písní Nehoda a poučila tragickým příběhem o Protržené přehradě, jednou z mála vážných písní Chorošího repertoáru.

Dvě písně zahráli Aleš a Doug sami, neboť Choroši vystupovali jistou dobu jako duo. Fikus a Sabina a O jedné armádě, tak se jmenovaly dva popisné příběhy, z nichž ten první, koňský, Aleš pozapomínáním textu trochu odlehčil. Aleš s Dougem ve stejném roce vymysleli ještě Triomat s Monikou Šmídovou na baskytaru, ale covidová pandemie trio zastavila krátce po vzniku. V Carpe Diem se připomněli písničkami Poprvé a naposled a Jsi prostě úžasná. Ta prý, jak zavzpomínala Monika, na Notování rozhýkala Cimburu.

A pak přišel čas druhého hosta, člena původní sestavy Chorošů Petra Ovsenáka, který v kapele působil do konce roku 2019. S Petrem se vrátila jeho skvělá sóla na historickou gibsonku a příjemná barva hlasu do písniček, ale také svérázné slovní jiskření mezi ním a Dougem. A písničky Spisovatel, Mlhavý rána, Mědvěd, dlouho nehraná Za drátěným plotem, Etna, Pátek odpoledne a dávná píseň Stůl, na kterou se Petr velmi těšil. Mohli jsme si zas připomenout slavné období kapely, kdy získávala první úspěchy v soutěžích i na vlnách rádií.

Večer gradoval, k původním Chorošům se připojili Věrka s Honzou, a ve velké sestavě písničkou Dík za ten víkend ( a přídavky Kraken, Výhybkář a A tak je to tu se vším) koncert k deseti letům kapely dospěl ke svému závěru. Letos bychom se měli dočkat i prvního oficiálního alba písniček, které natočila současná sestava Chorošů, a kde se jako host objeví i Petr Ovsenák. Těšme se tedy.

A na úpný závěr se sluší přidat třešničku na dortu. Ač hudební vkus členů Chorošů byl a je různorodý, vždy se shodovali na oblibě písniček Honzy Nedvěda. Doug obdivuhodně, jen tak z hlavy, vtipně sestavil z úryvků jeho písniček jedinečnou Lesní směs. A tou se Choroši rozloučili. Dík za ten koncert!