FOLKtime - Vaše brána do světa folku

V pátek 14. dubna proběhl v Brněnském divadle Lumos křest prvního alba Cestopísně kapely Monopól. Roli kmotra ochotně přijala Falešná karta a je třeba říci, že se jí chopila naprosto zodpovědně.

Přiznám se, že už tak měsíc před křtem jsem byl lehce nervózní, protože když člověku o něco opravdu moc jde, o to víc se bojí, že se něco prostě může pokazit. A tak se snažím nenechat náhodě vůbec nic. Celý ceremoniál nechávám na Falešňácích a ti mě čas od času masírují výhružnými otázkami typu: „Máte nějaké fobie, nebo něco, čeho se vyloženě bojíte? Ne? No tak to se pak ale nedivte, co se bude dít a neříkejte, že jsme vás nevarovali.“ Komunikuju s vedením podniku, abych se ujistil, že se vším počítá, domlouváme s mistrem zvuku generální technickou zkoušku, zajišťuju případný nocleh a obsluhu prodeje vstupenek a CD a tak dále.

No a když už to všechno vypadá, že to klapne, hlásí Čára čtyři dny před akcí, že je nemocný a že to asi nedá. To jsou přesně ty momenty, kdy by jednoho kleplo. S Falešňáky si potvrzujeme, že to v nejhorším dají ve třech a já se klepu, co bude dál. O nachlazení sebe sama ani nemluvím, prostě se zapřu, proliju se hektolitry čajů a kapek a ono to nějak klapne.

A je tu pátek. Z domu vyjíždíme s velkou rezervou, která samozřejmě nestačila, protože hustota dopravy je nadměrná. Naštěstí navzdory snaze všech okolo dojíždíme na místo v jednom kuse a jen s párminutovým zpožděním oproti plánu. Vítáme se s Falešňáky, postupně se scházíme v plném počtu, vyjma avizovaného maroda. Těžiště mojí nervozity se přesunuje k prostorám divadla. Nepřijde těch lidí málo? Nepřijde jich moc? Hlavou šrotuje, co ještě by se tak mohlo pokazit.

Lehce po půl osmé vítám všechny v sále, jednomu přísedícímu předávám telefon, aby zaznamenal celou tu taškařici (ať se děje, co se děje) a začínáme první skladbou z alba. Přesně v ten moment ze mě postupně všechno opadává. Po pátém kousku se ozývá zvláštní rachot – to přijíždějí polárníci Karel Němec (Milda), pomocný učitel Václav Poustka (Vráťa) a potah, primitiv Varel Fryštenský (Vlasťák), aby dobyli severní pól. Už asi tušíte, kudy se příběh bude ubírat. Nadšení z vize dobytí severního pólu střídá zklamání, že jde jenom o nějaký obyčejný Monopól.

Dobytí ale i tak proběhne a po něm dojde i na samotný křest. Jako zpečetění této slávy nemohlo zaznít nic jiného, než Píseň proti trudomyslnosti.

Nakonec samozřejmě nechyběla odborná přednáška, která byla opravdovou třešinkou na tomhle vypečeném dortíku, a to z pera marodného Čáry (tady bych rád upozornil na prozatím velice sporadicky využívaný potenciál!).

Zprava polárníci Karel Němec (Milda), pomocný učitel Václav Poustka (Vráťa) a potah, primitiv Varel Fryštenský (Vlasťák)	Severní Monopól je dobyt!
Dobytý Monopól zazpívá píseň polárníků...	...tam kde hy, tam kde hy, kde hynuli sobi, Čech se přizpůsobí!

Po našem bloku vyhlašujeme krátkou pauzu a po ní nastupuje Falešná karta, která i přes oslabení podává tradičně kvalitní výkon. Všichni se baví a nálada je přívětivá. Po skončení koncertního bloku se již tradičně skládají židle do jamovacího kolečka, doprostřed pokládáme láhev putovního rumu (náš ohýnek na zahřátí) a muzicírujeme.

Kolem půl druhé to všichni rozpouštíme a rozjíždíme se každý ke svým domovům. Rád bych tímto za celý Monopól poděkoval nejenom Falešňákům za jejich standardní vysoké nasazení (u nich jsem prostě věděl, že nezklamou), ale i Kolibříkovi s Barčou, kteří se ujali zvuku, všem návštěvníkům, kteří tu veselici přišli oslavit s námi, a také všem, díky kterým vůbec bylo možné tohle naše první CD zrealizovat.

No, a pokud byste byli zvědaví, jak vypadalo ‚Dobytí severního (Mono)pólu‘, dovolte mi odkázat vás na kapelní FB, kde je záznam celé té taškařice k dispozici: https://fb.watch/jXU-qtRd1H/

Monopól, kam se podíváš!	Falešná karta, zde Vráťa, Vlasťák a Milda.
Jamovací kolečko, někde uprostřed láhev putovního rumu (ohýnek na zahřátí).	Monopól a Falešná karta.