FOLKtime - Vaše brána do světa folku

V sobotu 27. května 2023 proběhlo Republikové finále 32. ročníku soutěže Dětská Porta, už pošesté v Kroměříži. Hlavním cílem soutěže je, aby si děti zahrály před publikem, poznaly se i s ostatními dětskými muzikanty a vyměnily si zkušenosti. Jistě, je tam také porota, která rozhoduje v 9 soutěžních kategoriích (podle věku a typu soutěžícího). Zde víc než kdekoliv jinde platí: „Důležité je zúčastnit se!“

Porota poslouchale ve složení Miloš Keller (Country radio), Ivona Křivánková (ředitelka ZUŠ Kroměříž), Irena Petříková (zpěvačka, vítězka Dětské Porty), Jan Kamír (hudebník, zástupce firmy BlueTech) Luboš Stráník (hudebník, skupina Triolla) a zde najdete výsledkovou listinu. Jen doplním, že porota se v podstatě bez diskuse vždy shodla na prvních dvou místech, maximálně o třetím místě se občas diskutovalo.

Já se zmíním o těch, kteří mi utkvěli v paměti, bez ohledu na to, jak se umístili. Šmidlátka – největší uskupení na pódiu (m.j. 15x housle), obdiv jak dětem, tak učitelkám, které je vedou. Martin Koryčanský, sólista s názorem i nadhledem a výborným hlasem i hrou na kytaru. Jeho píseň Komáři byla jednu chvíli mezi aspiranty na Autorskou Portu, třeba to vyjde příště. Vít Kotora zaujal osobitým projevem a upoutal i texty, podobně jako Matouš Schulz, který se ale ještě potřebuje vyhrát – za nějakou dobu to bude též osobnost. I Oliver Kolka projevil značnou dávku humoru a osobitosti ve svých textech a má velmi skvěle posazený hlas.

Dále zaujal třeba Ondřej Jakubík, opět humorem v textech i zvládnutým nástrojem, Samuel Rychtár dostal za svůj text Autorskou Portu a také Šimon Možný upoutal svým výkonem. Honza Novorka zaujal jak sám, tak v duu se svou sestrou Toničkou a sklidil všechna možná ocenění. A protože to nebylo poprvé, tak dostal i Zlatou Dětskou Portu (poslední byla udělena v roce 2017 Rudovi Prušákovi). Osobité bylo i harmonikářské Duo Bene. Poznamenávám, že tito dva posledně jmenovaní soutěžící patřili mezi ty z nejmladších. Proč jmenuji jen chlapce/muže a ne dámy – ty totiž letos byly tak nějak všechny stejné, nikoliv špatné, ale kluci prostě vyčnívali. Snad až na Anežku Kočárkovou, která mě upoutala svou pěveckou i hráčskou jistotou.

Nesmím zapomenout na skupiny. Zapamatujte si tato jména, ještě o nich určitě uslyšíte: Croix, Mikešáci, VoHuBa, MaTeTe, Sananaj a až se trochu více vyhrají, tak také Grilmeni. Ale vlastně celá kategorie SC (skupiny, věk členů 15-19 let) byla letos mimořádně silná.

Kromě vlastních písní hráli interpreti nejčastěji písně Pokáče, Ivana Mládka a Zdeňka Svěráka. Z míst se nejvíce vyskytoval Jablonec nad Nisou, Šumperk, Boskovice a Brno a nejpoužívanějším nástrojem bylo ukulele (kdo neměl aspoň jednu písničku na ukulele nebyl in :-).