FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Stalo se zvykem oslavovat různá výročí, zvláště pak kulatá, přestože mnohdy vlastně moc důvodů k jásotu není. Ale Žamboši během své desetileté existence nezaháleli, získali Krtečka hned v následujícím roce po vzniku (2003), vydali dvě desky, získali za ně dva Anděly (deska roku 2006 a 2009 v kategorii Folk a Country) a poslední dobou si díky pár protestsongům na youtube našli širší posluchačstvo -  tudíž slavit rozhodně bylo co.
Malý sál Domu kultury ve Vsetíně se 20. dubna 2012 kolem sedmé večer zaplnil do posledního místečka, a to několikrát. Na vysvětlenou – pořadatelé opakovaně dováželi nové a nové štosy židlí, které byly promptně rozebrány (povedlo se mi tu svou ulovit ve druhé doplňkové várce) a posledních pár opozdilců bylo stejně donuceno postávat u pultíku za zvukařem.
Tajné zprávy o tajných hostech dovolovaly pouze tiše tipovat. Většina očekávala Montyho, avšak moderátorskou funkci a zároveň úlohu „otvíráka a zavíráka“ večera nakonec zastal žebrácký písničkář Arnošt Frauenberg (přídavné jméno reprezentuje bydliště, nikoliv životní úroveň dotyčného). Úvodem přednesl pár svých klasických vtipných veršovánek. Předpokládám, že je znáte, za všechny alespoň jednu: „Bruce Lee dostal bruslí do brýlí. To bude dobrý, Lee.“ Hned poté nás přepadla Schizofrenie. Co vše dál předváděl a komentoval, bylo zřejmě chvílemi překvapením i pro samotnou kapelu.
Každý rok existence Žambochů prezentovala příslušná dobová fotografie, Arnoštem vhodně okomentovaná, a též jedna či dvě písničky z daného období. Po dlouhé době jsme si tak mohli poslechnout zapomenuté hity jako Plísnička (pochopitelně Honzou opět textově aktuálně přizpůsobena příslušným přítomným), potěšila mne delší dobu neslyšená Krátká paměť, která mi pokaždé prožene mráz od krčních obratlů až k sedacím částem. Znakoplavky je snad zbytečné zmiňovat, bez nich by oslava nemohla být kompletní. Tři psi patří též ke klasice, jen tentokrát Honza vynechal jazzovou anketu. Z novějších určitě stojí za zmínku Joe z Ikarie či Dřevorubecká, z veselejších Svobodě či Chemická a pochopitelně musely zaznít internetové hity Pane Nohavico, Zavřou nás všechny a Basama s fixama.
Z prezentovaných fotek asi nejvíce pobavila dvojice vodních mužů, o kterých shodně Honza Žamboch i Juří Nedavaška tvrdili, že to rozhodně nejsou oni. Trefné komentáře však oživily i další snímky - třeba foto z madridského metra bylo představeno jako „Žamboši opět vyhlíží krtka“. Hojné komentáře se vázaly k předávání Andělů 2006, kde všichni koukají kolem po slečnách a chlapech, pouze Stáňa (tenkrát ještě Brahová) hledí vstříc divákům a světlé budoucnosti. Arnošt také přednesl ukázky z pořadu Na stojáka, kde pravidelně účinkuje. Scénkou u doktora vskutku rozesmál každého.
Téměř dvě a půl hodiny slova, hudby a nezbytných „šou“ efektů (dým i barevná světýlka k nevelké radosti fotografů) protekly kolem a závěrečný Anděl (zde se nejedná o výše zmíněnou cenu, nýbrž Arnoštovu píseň) přinesl divákům ještě jedno malé překvapení – krásný čistý hlásek desetileté Nely Frauenbergové (ano, hádáte správně, dcera dříve jmenovaného). Došlo i na dárečky a gratulace, krabice želatinových bonbonků prokolovala sálem a ještě zbylo i na původní obdarované. A samozřejmě nějaké ty přídavky – včetně Honzova „himálajského hitu“.
Tak zas za deset let na Vsetíně – nebo raději mnohem dřív kdekoli na žamboším koncertě. Další příležitostí k oslavě by mohl být křest desky, i když ta třetí plánovaná se o rok odsouvá. Zatím se můžeme těšit alespoň na instrumentální bonus, který nyní Jan Žamboch natáčí v rámci speciálního projektu Guitar and Forrest.