Roztočte sloty na krásnou českou lidovou hudbu s partnerem projektu Bizzocasino. Získejte své první bonusy bez vkladu. Чтобы азартная игра была по-настоящему увлекательной, важно выбрать качественную платформу. Вавада предлагает пользователям обширный выбор слотов, регулярные бонусы и простоту доступа для удобного и безопасного отдыха. Когда стоит вопрос выбора, Вавада – это платформа, где каждый игрок найдет все, что нужно для комфортного и прибыльного времяпрепровождения.
02.08.2019 Slunce podvacáté (Vladimír Béďa Halm) |
![]() |
![]() |
![]() |
Reportáže | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Letošní 20. ročník festivalu Slunce ve Strážnici provázela nejen mediální pozornost, a to zcela zasloužená, ale i přízeň slunečního vozu plujícího nad Strážnicí. Deštivé páteční dopoledne první den konání festivalu, tedy v pátek 12. července 2019, přidalo vrásky na čelo jak pořadateli a dramaturgovi festivalu, tak všem členům štábu. Naštěstí i tato hříčka přírody byla překonána a ani nebylo nutné příliš testovat odolnost diváků na nepřízeň počasí.
Pátek se tedy rozběhl ve vysychajícím areálu podle plánu a začala Epydemye svým „festivalovým“ blokem. Festivalovým proto, že v něm nejsou některé komornější skladby, ale přesto je síla těch do playlistu zahrnutých zachována, stejně jako schopnost trojice protagonistů strhnout posluchače i přes rozlohu pódia, které posouvá první řady docela daleko od účinkujících. A písničky z nového CD, věnovaného osobnějším tématům ze života rodičů i dětí, byly v kombinaci s těmi z předchozích alb dobrým startem celého festivalového dění.
Celým děním prováděl opět Samson, který také se svou partou pokračoval jako druhý v nápadité dramaturgii, kterou se akce pod taktovkou Pavla Kopřivy vyznačují. Připomenutí některých hitů z repertoáru jako je Laciný víno a další připomenulo legendární sestavy a předznamenalo legendy v dalším programu festivalu.
Samsonovu partu vystřídal Pokáč se svými vtipnými texty s doteky současné virtuální doby. Multižánrové Slunce je, dá se říci, místem, které přispělo k rozšíření povědomí o jeho tvorbě mezi širokou diváckou obec. A rozhodně potěšil své publikum, i když tentokrát nedošlo k mávání světélky.
Následnou technickou pauzu k potřebnému prodrátování pro následující blok Roberta Křesťana a Druhé trávy vyplnil zase Samson, tentokráte sólově. A technická parta týmu Saši Nagye se mezitím činila, seč mohla – zvuk byl oba dny v celém rozlehlém areálu skvělý.
A pak začal opět příval hudebních krás se značkou Druhá tráva s Robertovými texty, plnými poetických obrazů a snivých průletů různými časy a dobami. To vše v hávu brilantních instrumentálních výkonů a hravé hudební konverzace vynikajících sólistů. Současná sestava díky své instrumentální technice mne opakovaně překvapuje novou formou známých songů – hledání v bohatosti tónů se mi neomrzí.
Závěr večera do jisté míry předznamenal pojetí druhého dne, zaměřeného spíše rockově. Sestava Petr Kalandra Memory Bandu s Pavlínou Jíšovou připomněla tvorbu jednoho ze zakládajících členů Marsyas energickým folk-bigbítem a Pavlína skvěle po svém vystřihla skladby, které v dávné sestavě zpívala Zuzana Michnová. A opět ukázala své možnosti hlasových kouzel, kdy se více než vyrovnala původnímu pojetí.
Den druhý zahájila Textová dílna Slávka Janouška - pod laskavou kuratelou Slávkovou vznikly texty, které zhudebněny představili členové tohoto volného uskupení. Poetický vstup do programu byl předzvěstí věcí příštích.
Na pódium amfiteátru Zámek nastoupila první z rockových legend - Jaroslav Wykrent s doprovodem sestavy In Blue. Jak sám poznamenal, tahle parta mu vrátila chuť do zpívání. A bylo to znát nejen u hitů z dob dávných, ale i z rockových kousků. Znovu je možné říci že platí: jednou rocker – navždy rocker. A baladická skladba Hurt s textem Jaroslava Wykrenta byla silným zážitkem díky expresivnímu podání autora textu. Pro mne určitě šlo o jeden z vrcholů festivalu.
Po severomoravské sestavě přišla další legenda folk-rocku u nás – brněnský Folk Team. I tato sestava se opírá o skvělé instrumentální výkony a o nezaměnitelný projev svých pěveckých hvězd – Romana Venclovského a Ivana Huvara. Kromě autorských děl zmíněných pánů texty písní čerpají i z pokladů moderní poezie našich básnických es. Podobně, jako kdysi Vladimír Mišík zpřístupnil posluchačům Kainarovu poezii, Pavel Kopřiva se svými spoluhráči přidal další zářivé kousky s texty nejen Kainarovými, ale i Ortena, Hraběte a dalších. To vše v aranžích skvělých muzikantů z Teamu.
Legenda za legendou měla pokračování v bloku Václava Neckáře s Bacily. Vašek připomněl jak popové hity, kdy odtajnil podivnou neelektrickou hlasovou deformaci ve skladbě, opěvující chrám Svatého Víta (modulace hlasu plechovou konvičkou ?), tak i skladby z alba Planetárium nebo Tomu, kdo nás má rád. A podobně jako loni Petr Janda s jistotou opanoval celou plochu velkého pódia strážnického amfiteátru. Připomínkou poslední doby (možno říci „umakartové“) byla poeticky naléhavá píseň Vánoční, hudební tečka filmu Alois Nebel. Publikum si zasloužilo přídavky a interpret velký potlesk, k posluchačům, kteří obklopili pódium se přidali i další, takže závěrečné ovace ve stoje poděkovaly Václavovi i Bacilům.
Komorní dvojčlenná sestava Romana Dragouna a Michala Žáčka přenesla posluchače do krajin rozmáchlých melodií klávesového mága, další legendy rocku i folk-rocku. Jeho hudební dráhu lemují milníky účasti ve slavných sestavách rockové scény a spolupráce s dalšími hvězdami žánru, jmenujme například Michala Pavlíčka, ale řada by byla dlouhá. Klávesové čarování s doprovodem fléten Michala Žáčka vytvořily až magický rámec padajícího večera. K tomu připočtěme poetické texty a básně otce Františka Dragouna a máme zde sbírku excelentních rockových balad.
Další v pořadí bylo Trio Ivana Hlase – tedy kromě jmenovaného i Norbi Kovács s jeho virtuózní kytarovou hrou a Olin Nejezchleba na violoncello. Kromě populárních kousků z počátku šakalích let devadesátých došlo i na textovou hříčku Norbiho Kovácse i odhrnutí opony nad jeho kytarovými kouzly s krabičkami. Prostě čirá radost z bigbítu i instrumentální virtuozity z trojice přímo vyzařovala.
Závěr večera patřil sestavě Laura a její tygři. A zcela jistě to nebyla uklidňující pohádka na dobrou noc, ale zářivá show plná pohybu a hudebních sól i skupinových výstupů. A dráždivě hravý zpěv, plný výzev do sobotní noci. Víření žesťů, bílých košil, černých vázanek, divoký rytmus – prostě a stručně Laura a její tygři.
Tak do noční tmy odešlo již dvacáté Slunce a s ním i kus práce celého týmu okolo Pavla Kopřivy. Takže zase za rok se můžeme těšit na dramaturgické perly.
Foto: autor Fogalerie: Sdílet na...
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
Copyright © 2025 FOLKtime - Vaše brána do světa folku. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.
Ceny Anděl 2024 - výsledky 1. ko...
Nezávidím. Slyšel jsem Třešňáka a je to mimo kateg...
Lampa odešel
Mnohokrát jsme na vandru zpívali byl to skvělý kam...
Dost pozdní návrat banjisty Miro...
Spektrum pravidelně slýchám na regionálních akcích...
Dost pozdní návrat banjisty Miro...
Ahoj.kdysi jsem hrval ve skupine Spektrum Horni sl...
Hvězdy jihu 65 - Folk & Country ...
Pro úplnost: První album kapely Spolektiv ...a t...
Zahrada písničkářů 2024 představ...
Moc děkuji za možnost vystoupit na tomhle skvělém ...