FOLKtime - Vaše brána do světa folku

V sobotu 4. září 2021 proběhla po roční pauze v Kroměříži již třicátá Dětská Porta. Kromě toho jubilejního čísla se vyznačovala krásným počasím a otočným hledištěm. Aby jedna porota stihla více jak 40 soutěžících v devíti kategoriích, byla na nádvoří pivovaru postavena dvě pódia a diváci seděli na otočných židlích a otáčeli se podle toho, na kterém pódiu se právě hrálo. Tento nápad měl hlavní organizátor Dětské Porty, František Čálek, zvukaři pak byli místní. Porota ve složení Luboš Stráník, Pavel Zrna, Jana Věnečková, Jan Kamír a moje maličkost měla tedy celý den od 9 hodin ráno do 19 hodin večer co poslouchat a hodnotit. Moderovali Jiří Holoubek a Jana Štěpánová, každý na jednom pódiu. Večer jako hostka vystoupila Pavlína Jíšová se svým Bababandem. A protože byla Porta jubilejní, tak kromě cen za výkony se rozdávala i ocenění za dlouholetou spolupráci. Mimo jiné ji dostalo i Country radio.

A nyní k samotné soutěži – nebudu vyjmenovávat a hodnotit všechny soutěžící. Celkově řečeno, ze soutěžících pramenila radost nejen z muziky jako takové, ale i z toho, že si zase konečně mohou zahrát před opravdovým publikem. Žádné deprese z lockdownu, ale normální veselé děti mezi 5-20 roky, které se snažily ukázat, co umí. Porotu zaujala kupříkladu bratrská dvojice VéDéčko, která ve své kategorii JA (jednotlivci a dua do 10 let) byla druhá a získala také jednu ze dvou autorských port za písničku Přání. Ve stejné kategorii byla i třetí Alena Třískalová, která ve svém věku skvěle zvládala pracovat s looperem a já se dozvěděl i hezké české slovo pro tento nástroj: Smyčkovač. Kategorii s přehledem vyhrál Jan Novorka. V kategorii JP (do 15 let s doprovodem dospělého) byla udělena jen jedna cena, a to první místo – získala jej Valerie Stojková z Berouna. Nadchnula i diváky svým folklórním projevem. V kategorii SP (skupina do 15 let s pedagogickým doprovodem) byl jen jeden soutěžící, a tak porota udělila zvláštní uznání za žánrovou orientaci a aranže Jazz bandu Ervina Schrödingera – naprosto skvěle hrající jazzové standardy. V kategorii SB (skupiny 11-15 let) naopak první cenu porota neudělila, o druhé a třetí místo se podělily skupiny UBA a Letem světem. Kategorie T (zpívající oddíl) bylo uděleno opět jen první místo – získaly jej Mláďata. Na vysvětlenou – v kategorii byla jen tři soutěžící tělesa a Mláďata byla tak jasně vpředu, že se porota rozhodla postupovat takto.

V odpolední části byly tři kategorie a byly obsazeny, na rozdíl od dopoledne, velmi početně, takže vybírání a posuzování bylo ještě obtížnější. Začínala kategorie JB (jednotlivci a dua 11-15 let). Zvítězila Lucie Dolejšová, za ní byl Vít Kotora a na třetím místě Bratránci v triku. Ti dostali také Cenu sympatií, která vznikla tak, že soutěžící měli možnost hlasovat pro jiné soutěžící, kteří se jim líbili. A pak následovaly kategorie SC a JC , tedy skupiny a jednotlivci či dua 16-20 let. To už byli v podstatě dospěli muzikanti. Mezi skupinami zvítězily dívčí Grácie, následované skupinami Ambiam a VoHuBA, v jednotlivcích pak porotu zaujali Tomáš Doktor, který získal i druhou Autorskou Portu (a kdyby to bylo na mě a šlo to, tak bych mu ji dal i za dva další texty) a za ním pak Lucie Horčicová a Karolína Čemusová.

Porota se opět shodla prakticky na všech jmenovaných bez dlouhých diskusí – i na Dětské Portě platí, že dobrou muziku poznají porotci bez rozdílu toho, z jakého žánru oni sami vycházejí a co na soutěžním vystoupení preferují či posuzují zejména. Mě osobně, kromě jmenovaných, zaujali ještě Ornament, Ladislav Pešák z Grilmenů jako sólista a Šimon Možný z Bratránků jako sólista. Porota mohla rozdat jen stanovený počet cen, ale celkově vyhráli všichni, kdo se zúčastnili. Ovšem pro všechny také platí to známé : Hrát, hrát a hrát – a za rok budou třeba mezi oceněnými právě ti, na které se letos cena nedostala. Zajímavá byla i žánrová pestrost – od folku přes trampskou muziku až k jazzu či střednímu proudu (písničky Michala Davida také zazněly) a názvukům rocku. Prostě úplně normální děti. Na Dětské Portě načerpáte optimismus, že mladá generace ví co chce a umí na tom pracovat. (A že nám na ty důchody přeci jen vydělá – pozn. aut.)