FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Paradoxně se publikum probudilo nejvíce při magické fontáně. Představení, při kterém, z hasiči sestavené konstrukce, stříkaly v rytmu hudby proudy vody do různé výše, a to v rytmu podmanivé hudby. Zároveň bylo vše osvětlováno barevnými reflektory a celé se to odráželo i ve vodní hladině přehrady.

Bohužel jsem nenarazil na žádný noční session, a tak jsem se jen občerstvil v nedaleké hospůdce "Točna u Pegasu" a nakonec skončil ve spacáku pod rozložitým dubem přímo v prostoru areálu festivalu.

Ranní probuzení s pohledem na přehradu a okolní lesy mi dodalo energii, a tak jsem se převlékl do plavek a šel si zaplavat. Poté jsem si sbalil věci a vyrazil na malou procházku po okolí. Díky tomu jsem objevil pěkné rekreační zařízení nazvané Hotel Radějov s bohatým výběrem služeb (sport, sauna apod.) a také s možností si dát ranní kávu - využil jsem.

Poté jsem se vydal k rozhledně Travičná. V přízemní pasáži rozhledny jsem si prohlédl tabule, na kterých byla vyobrazena místní flóra i fauna, zakoupil vstupenku a vydal se po točitých schodech v počtu 177 na ochoz. I když byl v dáli opar, přesto se mi naskytl pěkný výhled a to na vše, co bylo zobrazeno na tabulích, umístěných na všech čtyřech stranách ochozu. Viděl jsem tak nejen přilehlé okolí, ale i Beskydy, Javorníky, Chřiby a Pálavu.

Sobotní program začínal kolem 14:00 hod. různými soutěžemi pro děti, které byly doplněny vystoupením taneční skupiny Black & White z Hodonína. Hudební část programu začínala kolem 16:30 hod.

Dobu určenou pro dětské soutěže, ale i počátek hudebního programu jsem využil ke koupání v přehradě a program sledoval jen částečně. Teprve při vystoupení známé trampské kapely Poutníci jsem se přesunul před pódium, abych si užil jejich vystoupení.

Vystoupení schól (církevních sborů) z regionu, následující po kapele Poutníci, jsem sledoval celé, neboť právě to a gospely bych považoval za reprezentativní pro křesťanský festival. A rozhodně bylo o co stát. Nebudu zde hodnotit jejich jednotlivá vystoupení. Přesto jedno z nich mi utkvělo v paměti nejvíce. Jednalo se o schólu z Tvarožné Lhoty, početný smíšený sbor s dirigentem, který překypoval energií při své gestikulaci.

Kapelu Za ze Skalice, hrající pěkný a velice melodický folk, jsem znal z jednoho předkola Zahrady a tak mne ničím nepřekvapila. Na ni navazující kapelu Vrkoč ze Vsetína jsem si ale nemohl nechat ujít. Slyšel jsem ji hrát naposledy cca před dvěma roky. A byl jsem velice překvapen jaké krásné písničky, jak melodicky tak i textově, mají.

Po nich následující skupina Radostné srdce, o které se pořadatelé teprve tam dozvěděli, že se již dávno jmenuje jinak, hrála spíše rockovější písničky a já toho využil k procházce po areálu a k tomu, abych si zašel pro něco k jídlu a pití. Nějak mi pak uteklo, zda skutečně po nich zazpívaly obě gospelové skupiny (Maďarsko, Rakousko) či jen jedna.

Následující videoprojekce přiblížila divákům projekt na podporu dětí v utečeneckých táborech a výukových centrech diecéze Lira (sever Ugandy, hranice se Súdánem), na který byl určen výtěžek festivalu. A stylově na tuto videoprojekci svým vystoupením navázala skupina Nsango Malamu (Kongo, AFRIKA ale i ČR). Gospely v jejich podání byly skutečně parádní.

Pod bodem programu "Vodní balet", konaném již po západu slunce, se skrývalo velice poutavé vystoupení. Na pěti šlapadlech přijíždělo po vodě pět tanečnic - baletek. Každá v jiné barvě oblečení, zahaleném v závoji. Postupně se světla zaměřovala na každou z těch, která začala tancovat, až bylo osvíceno všech pět šlapadel. Ta se zároveň přibližovala k pódiu a nakonec všech pět baletek vystoupilo z vody na pódium. Na pódiu ze sebe kromě jedné shodily závoje a zůstaly v různých barvách oblečení podobnému plavkám. Dosavadní lyrický projev se pak změnil spíše v rockový, přidalo se dalších pět děvčat v černém oblečení a tanec pokračoval až do okamžiku, kdy všechny účinkující ulehly na pódium. Následovala hudba pomalejší, při které děvčata v černém pomalu odešla z pódia. Pak se postupně zvedla z pódia děvčata v barevném a naskákala do vody. Dívka v bílém, která jediná zůstala po celou dobu zahalena v závoji pak nastoupila na šlapadlo a na něm za svitu reflektoru odjela pryč.

Po vodním baletu přišlo na řadu vystoupení "hvězdy" večera, brněnské trampské (dnes již spíše folkové a popové) skupiny Kamelot. Určitě se našlo hodně diváků a divaček, kteří na festival zamířili právě kvůli nim. Ti se také přesunuli co nejblíže k pódiu a hlasitým povzbuzováním dávali najevo svoji přízeň. Bohužel se domnívám, že vystoupení kapely bylo příliš krátké na to, aby tyto zájemce uspokojilo.

Celý závěr festivalu obstaral velký ohňostroj komponovaný s hudbou. To vše bylo umocněno odrazem světlic ve vodní hladině přehrady.

Ani tuto druhou noc jsem po skončení festivalu nenašel žádný hlouček hrajících muzikantů, tak jak jsem zvyklý z folkových festivalů, na které jezdím. Přesto ve mně tento festival zanechal hodně zážitků.

Z těch pozitivních zážitků mohu jmenovat
-          krásné prostředí, ve kterém se festival konal
-          přirozené moderování festivalu, bez nutnosti zvát profesionála
-          zajištění programu i pro děti (nakonec církev podporuje rodinu)
-          mimokapelní programy (Magická fontána, vodní balet a ohňostroj ve mně zanechaly velký dojem)

Kromě těch pozitivních zážitků musím ale zmínit dva zážitky negativní. Ten první zážitek byly záchody a já zde budu citovat úryvek z jednoho e-mailu, který jsem po festivalu obdržel: "Jediná věc, co mi to celé kazila, byla, že tam všechny záchody byly mimo provoz....rrrrrr... no jo, vy chlapi to máte dobrý, ale co my baby?"

Ten druhý byl takový "tradiční". I když se jednalo o festival křesťanský, i zde se projevil nešvar dnešní doby. Po celém svahu, který sloužil jako tribuna pro diváky, se po skončení vyskytoval nekřesťanský nepořádek. Tradiční kelímky od alkoholických i nealkoholických nápojů, zbytky svačin, prázdné lahve od alkoholu. Já vím - prostě mezi diváky nebyli pouze křesťané???:-) a nebo že by i oni ;-)?

Poznámka na závěr: Kdyby snad někdo chtěl zavítat na tento festival v příštím roce, může se o tom, jak to na festivalu vypadalo, dozvědět z fotografií na internetové adrese http://festivalnavode.straznice.cz/fotogalerie/