|
Festival Folková Ohře pořádala půjčovna vodáckých potřeb Dronte již druhým rokem a je určen nejen pro vodáky. Konal se na hradě Hauenštejn - Horní Hrad nedaleko Ostrova či Stráže nad Ohří. Místo si organizátoři vybrali vskutku pěkné a pro takovouto akci jako stvořené.
Začínalo se v sobotu 28. srpna v 10 hodin, a to kytarovým duem Nestíháme. Tvoří ho Petr Ovsenák a Jan Řepka. Přiznám se, že jsem kluky slyšel poprvé na živo a příjemně mě jejich vystoupení překvapilo. Jejich písně mají nápadité i vtipné texty a
 |
|
Spisovatel Zdeněk Šmíd a pořadatel Míla Pražák |
|
foto: Houbák © | chytlavé melodie. Repertoár je jejich vlastní, ale např. u písně Žďága a Mňorp použili melodii jedné písně známé skupiny. Hrají spolu teprve tři roky, ale jsou dobře sehraní, což dokazuje první místo letošní soutěže Osecká kytara a účast ve finále soutěže o Krtečky. Píseň Malíři si s nimi zazpívala Martina Trchová, která po nich vystoupila s Karolínou Skalníkovou. Myslím, že nemusím tuto dvojici představovat, jen připomenu, že letos vyhrály obě Porty a získali písničkářského Krtečka. Jejich vystoupení obsahovalo většinou písně známé, jako Indiánská, Odnikud nikam, Křížem krážem či Bostonský ledový čaj ve čtvrtek o páté ráno. Poslední dvě jmenované jsou na maxisinglu zvaném "Maxík" spolu s dalšími čtyřmi písněmi a diváci si mohli toto CD na festivalu zakoupit.
Již od samého počátku na diváky slabě pršelo až do vystoupení skupiny Pacifik. Tony Linhart v úvodním slovu avizoval, že během jejich vystoupení přestane pršet a skutečně asi po dvou písních opravdu přestalo. Přes 30 let hrající čtveřice je dnes již legendou trampské muziky a není snad nikoho, kdo by jejich písně neznal. Diváků při jejich vystoupení přibylo a mohli si s nimi zazpívat známé hity Dál, dál, dál, Poraněný koleno, Blátivou, Malý velký muž, nebo prý "novinku" Velrybářskou výpravu.
Na programu měla být přestávka, ale protože na druhou scénu v podhradí nikdo z diváků nepřišel, přesunulo se vystoupení na hlavní scénu místo plánované přestávky. Pražská folkrocková kapela Marek Dusil & Youngblood se mi moc nelíbila, čímž nechci říct, že hráli špatně, ale jsem naladěn přeci jen na trochu jemnější hudbu. Skupina vznikla v roce 2001 a hraje svoje vlastní rockové písničky. Další vystupující skupina Trepka z Nejdku, držitelka dvou Port (autorská - Trampská porta 1993 a interpretační - Porta 1998), začala své vystoupení trampskou klasikou Bessie od Jarky Mottla, zahrála ale také své písně Proměna, Sudička. Do svého repertoáru zařadila i převzaté skladby Nevěsty od Vojty Kiďáka Tomáška, nebo Domov na zemi od Spirituál Kvintetu. Po Trepce vystoupila místní skupina Tuláci z Ostrova nad Ohří, což je ryze trampská skupina. Jsou držiteli Náměšťské placky z let 1997 - 1999. Kromě své vlastní tvorby zahráli i klasickou "Ryvolovku" Lákání. Na pódiu je vystřídal plzeňský BlueGate, bluegrassová formace, která zahrála kromě známých písniček jako Co bych chtěl, Pár dnů, Klaun i pár nových Long John, nebo Čáry v dlaních. Během jejich vystoupení praskla Petrovi Šemorovi na kytaře 4x struna, poslední dvě písničky dohrával jen s pěti. To ale kapelu nevyvedlo z míry a i když chvílemi hrála jen basa a mandolína, na kvalitě jejich vystoupení to neubralo. První vystupující písničkář Honza Houda z Chomutova píše o sobě na internetových stránkách: "Píšu o lásce, zklamání, pochopení, víře, porozumění, smysluplnosti, milování a o životě vůbec". Jeho vzorem jsou dnes velice známí písničkáři (K. Plíhal, J. Nohavica?.), že by jejich nástupce? :-). Při vystoupení další téměř místní kapely Muzikaobčas z Klášterce nad Ohří jsem si dal malou procházku ke kapličce, odkud byl nádherný výhled na celý hrad.
Plzeňská Strašlivá podívaná nevypadala vůbec nějak děsivě, spíš naopak a co se týče hudby, tak odehrála skvělý koncert. Ani přesně nevím kam ji zaškatulkovat, snad by se to dalo nazvat jako středověký folk. A právě tento styl hudby se do
 |
|
Trepka z Nejdku |
|
foto: Houbák © | hradního prostředí velmi hodí. Doufám, že na hradě Hauenštejn nebudou chybět příští rok. Následující kapela vznikla již v roce 1976 a hraje převážně irské a skotské lidové písně s českými ale i původními texty - Asonance. S dvanácti členy se řadí snad mezi nejpočetnější skupinu u nás. Jejich živé vystoupení jsem viděl a slyšel teprve podruhé a je to opravdu zážitek. Sólistka Hanka Horká se svým krásným čistým hlasem dostává v repertoáru stále větší prostor, což je podle mého názoru jen a jen dobře. Je zajímavé, že největší úspěch u diváků mají písně s morbidními texty jako Dva havrani či Čarodějnice z Amesbury.
Na scénu se vrátila Strašlivá podívaná společně s Gotikou aby sehráli divadelní představení Plzeňský krysař. Kromě scénické hudby obsahovalo vystoupení i živou hudbu v podání "Strašlivky". Představení se povedlo, což diváci ocenily dlouhým potleskem. Poslední sobotní koncert na hradě odehrál písničkář Karel Plíhal. Své vystoupení začal písněmi Kde jsou, O blechách, mezery mezi písničkami vyplňoval básničkami, které vždycky rozesmály celé publikum. Zahrál některé písně z nové desky, která vyjde ještě letos, a nese název . Deska bude obsahovat zhudebnělé básně od Josefa Kainara. Diváci na konci koncertu písničkáře, který měl velký úspěch, hned nepustili, a musel ještě několikrát přidávat.
Po půlnoci se ještě promítal film Výprava za Šivou aneb pokoření Gangy Filipem Jančarem a Petrem Kašparem. A před jednou hodinou ranní shlédlo několik málo diváků divadlo J. Skopce pro dospěláky s představením Staročeská hospoda.
Nedělní den začal opět deštivě a při vystoupení Terezy Terčové to vypadalo, že dnes moc lidí na festival nezavítá. Písničkářka z Tachova začala písní Mlčení, dále zahrála píseň Zabili z českého muzikálu Balada pro banditu, Pouštní chrám, Až jednou, inspirovanou depresivním filmem Teror v Moskvě. Mladá písničkářka a ještě studentka má krásný hlas a jistě o ní v budoucnu ještě mnoho uslyšíme. Možná by bylo vhodné se zmínit, že Terku můžete slyšet také ve skupině Fregata a občas hostuje v Nové Tváři či ve skupině DC Vocal. Na začátku vystoupení skupiny Hop Trop byly lavičky už pěkně zaplněny. Všechny udivil Samson, který přišel na pódium s dlouhými vlasy až na ramena částečně schované pod čepicí, ale časem se ukázalo, že je to jen paruka. Skupina zahrála známé písně jako Dvoukolák, Amazonka, Pošťák, Vodácká holka, ale i nějaké nové jako např. Silver Hill. Jako jedna z mála skupin hraje přes dvacet let v původní složení a měla velký úspěch. Písničkář Levoruký Eda předvedl jako jediný na festivalu hru na kytaru pro leváky. Převážná část jeho písniček byla o zvířátkách, jednu, s názvem A neběží už liška k Táboru, napsal v půl třetí ráno téhož dne. Přestože jeho vystoupení patřilo na mém pomyslném žebříčku kvality až někam na konec, přeci jen diváky svými vtipnými texty docela pobavil.
Ginevra je název někdejší skotské královny, ale také skupiny hrající vlastní písně a balady. Jejich písně jsou jakýmsi pohledem do historie a jak uvádí na svých internetových stránkách, nejsou skupinou typicky historickou ale spíše
 |
|
Areál zříceniny Hauenštejn |
|
foto: Zpěvníčková © | pseudohistorickou. Jejich vystoupení se také hodilo do hradního prostředí a při poslechu jejich písniček se člověk přenesl o několik set let nazpátek. Další vystupující byla pražská skupina Taliesyn, která hrála blues převážně s anglickými texty. Walchaři, to je název následující skupiny z Karlovarského regionu. Toto seskupení ve stávající podobě hraje dva roky, ale historie kapely sahá asi 20 let do minulosti. Jejich stylem se stal bluegrass a swing, což je také dáno nástrojovým obsazením: dvě kytary, banjo, mandolína, housle a kontrabas. Během svého vystoupení zahráli např. Tou černou tmou, Nepiš už, Nebuď zlá nebo prý píseň o sobě Bez chlastu to nejde. Následující kapela z Lokte, které je už téměř 30 let, se jmenuje Roháči. Zpívají a hrají trampské písně a že hrají dobře dokazuje vítězství na Portě, tehdy ještě na Lochotíně v Plzni. Na Hauenštejně zahráli např. milostný duet Bosá dívka nebo Probuď mě miláčku, kterou složil Vojta Kiďák Tomáško a je obsažena na jeho nejnovější desce Náklaďák do L.A. Po skupině Švorc z Kraslic, kterou jsem ale neslyšel, neboť jsem šel na prohlídku arboreta, vystupoval Žalman a spol. Celý koncert se skupina potýkala s dotírajícími všudypřítomnými vosami, ty neotravovaly jen muzikanty, ale i diváky. Skupina předvedla skvělý koncert, nevím jak to dělají, ale vždycky mi ten čas při jejich koncertu hrozně rychle uteče. Diváci si vytleskali několik přídavků a myslím, že jejich vystoupení bylo pěkným zakončením festivalu. Na závěr sice vystoupila ještě skupina DRC, ale většina diváků odešla po Žalmanově koncertu.
Musím se ještě zmínit, že celý festival měl plno doprovodných akcí: vyzkoušení kajaků na rybníčku v podhradí, divadlo pro děti, beseda se spisovatelem Zdeňkem Šmídem, diváci si mohli prohlédnout Toyotu Jany Tylšové, se kterou soutěžila na závodě Paříž - Dakar, prohlídka hradu s průvodcem, výstava fotografií Adopce na dálku či prohlídka místního arboreta.
Celý festival, až na malé rozmary počasí, se povedl. Velký dík patří zvukaři Pájovi společně se Šaolínem a také hlavnímu organizátorovi a moderátorovi celé akce Mílovi Pražákovi.
Sdílet na...
|
Zemřel Vojta Zícha
Ale ne, už zase jich tam nahoře jamuje více. Člově...
Folk opět tekl mezi veselskými ř...
Iva Hovorková v JTT nezpívala, nýbrž s Flow tracke...
Koncert kapely Fo3 v Balbínce
Jirka Kyncl nám napsal: Tak mi haxna po pádu z kol...
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...
Dubnové Notování
Milá Hrsti, jste na FB? Nenašla jsem vás (na první...
Na Jihočeské Portě zvítězila dvo...
To je nádhera, Žíže gratuluji na dálku. Už jsem mě...