FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Po Jauvajsech se pódium zaplnilo stojany, klávesami, chřestidly a členy chomutovské skupiny Lidee Noire. Tuhle kapelu vidím zhruba jednou za půl roku a obvykle se jí povede mě překvapit nějakou tou personální změnou. Ne jinak tomu bylo v Zahradě. Novou tváří byl baskytarista. Basa zvuku kapely prospěla, i když byla slyšet příliš nevýrazně na to, aby bylo možné soudit více. Jinak mi z písní utkvěly bohaté aranže, ale chybělo mi v tom trochu víc života. Možná i proto, že jsem v nich slyšel určitý vliv afrických rytmů, které obvykle energií překypují.

Výrazný proud energie naopak přineslo duo Šantré. Ano čtete správně, vystoupilo pouze duo Inka Tognerová a Dušan Vainer. O nepřítomnosti basáka Pavla Hlouška šly sálem zvěsti, že teď hraje s Vlastou Redlem. Méně senzační zprávy hovořily o pouhé chřipce. Každopádně basa sice chyběla, ale ne tolik, aby vystoupení osiřelé dvojice nebylo mým osobním vrcholem večera. Inčin hlas mohl více vyniknout stejně jako Dušanova kytara a oba zkrátka umí. Bylo to tedy jiné Šántré, ale také výborné.

Vysoko nasazenou laťku spolehlivě udržela i následující kapela. Bodlo z Chodova u Karlových Varů. Svým složením sice evokuje bluegrass, ale spíše se svou muzikou lehce blíží k bývalému Bafalu Michala Braxatorise. Zahoďte tedy škatulky a poslouchejte muziku. Vyzdvihl bych především pěvecký projev Zdeňka Smolíka a velmi dobře se uvedla i nová posila kapely houslista Vít Vojtek. Dobrým zpestřením bylo občasné stříhání (kámen-nůžky-papír) banjisty a houslisty o to, kdo kdy bude hrát v písni sólo. Že by šlo o první náznaky hudební obdoby kinematografu?

Závěr folkotočového "minfestivalu" obstarala plzeňská Strašlivá podívaná. Kapela nedávno změnila kytaristu a v Zahradě nebyl k vidění a slyšení ani hoboj, ale diváci ošizení nebyli. Tradiční porce ohromného nasazení Strašlivky se jim dostalo do sytosti.

Pro úplnost doplním, že na pozvánkách avizované duo Martina Trchová, Karolína Skalníková zadržela chřipka a tak se Folkotoč dotočil krátce po desáté hodině bez něj.

Když jsem opouštěl Zahradu, vítr z ní právě strhával transparent Folkotoče. Až ho napřesrok zas přinese, vyplatí se být u toho.