FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Ve čtvrtek 22. dubna uspořádal Klub Pamětníků existující v řadách FOLKtimu, a to v plném složení (tedy já a Džexna) výpravu na koncert plzeňské skupiny Navzájem v pražském klubu Rock Café. Navzájem byla hostem pražské dechno kapely Traband.

Ale v úterý 20. dubna jsem si dal malou předehru, když jsem navštívil v Malostranské Besedě koncert kapely Bluessberry. Bluesberry tam pro své publikum hraje každé dva měsíce. Na rozdíl od lyrických folkových koncertů má Bluesberry vždy otevřené dveře i při hraní, protože kam by šel kouř a kdo by otevíral dveře těm, kteří nosí piva a panáky? Přední řady neexistují, protože musí být prostor pro tanec. Muzikanti při hraní zastrkují zapálené cigarety za struny s výjimkou trumpetisty Míry Barabáše, který ukázněně nosí na jeviště popelník.

Hvězdou je samozřejmě "houtyšák" Petar Introvič, kterému pěvecky sekunduje Světlana Hrdličková. Petar má své publikum, pokaždé oslovuje svého kamaráda z práce a v závěru zaskočí někdo z kamarádů za kytaristu "Růženu" nebo basáka " Páju".

Petar bluesuje už 33 let a čím dál líp. Tentokrát dal i pár pamětnických jako Vepřovej ovar, Pocem moje stará nebo vždy žádané Klánovice. No, a Stáří připomnělo, že Petar slaví v červnu narozeniny, takže asi přijdu zas. Bluessberry za to stojí.

Ale vraťme se k pamětnickému večeru. Letmý pohled nás přesvědčil, že až na výjimky v sále bez židlí moc pamětníků nebude. Publikum převážně ve věku našich dětí (ty tam naštěstí nebyly) přišlo hlavně na Trabandy.

Jako první vystoupila plzeňská  kapela  Navzájem hrající ve složení Přemek Haas, legenda plzeňské folkové scény (bicí, zpěv za bicími s jednou výjimkou, popř. další nástroje), jeho žena Vlaďka (akordeon a zpěv - Vlaďka zrovna ten večer slavila narozeniny), Daniel Zita (baskytara a vokál), Jirka Seifert (kytary a vokál) , Radim Huml (banjo a taky Grasscocktail) a last but not the least Irena Motlíková (zpěv a taky Grasscocktail a Jolly Band).

Navzájem jsem před koncertem živě neslyšel, byť hrají od roku 1989 (na webových stránkách uvádějí začátek kolem roku 1300, ale v té době jsem ještě na koncerty nechodil, protože mě doma nepustili).

Přestože stojící publikum ještě zcela nezaplnilo hlediště či spíše parket, Navzájem je svými rychlými a rytmickými skladbami (autorem téměř všech je Přemek Haas) za chvíli rozhýbali. Skvěle znějící souhra Radimova banja a Vladčina akordeónu a nad nimi letící Přemkův hlas nebo v popředí Irenina veliká radost ze zpěvu.

Navzájem natočili podle diskografie na webu osm cédéček. Ten večer zaznělo například Whisky šplouchá sudem nebo V Chesterburrský hospodě a další, co i  nám pamětníkům rozhýbou nohy. Takže jsme se i my dva s Džexnou chtě nechtě houpali do rytmu.

Přísné poměry Rock Café, tj. vypnutí zvuku v jedenáct zabránily dát Navzájem  víc než jeden přídavek. Zkrátka cítil jsem to krásně jiskření mezi kapelou a publikem, byť zdejší publikum není v pravém smyslu folkové (ale co to dnes vlastně je, že ?).

Zbytek, tedy převážná část večera patřila domácímu Trabandu. Trabandu vévodí dech a frontman (česky přední člověk neboli předák) zpěvák, kytarista, klarinetista a akordeonista Svoboda. Melodicky vévodí balkánská dechovka dobře slyšitelná ve filmech  režiséra Kosturici. Písně rychlé, byť se publikum ptalo, zda budou hrát rychle.

Takže klobouk dolů před výdrží v prostředí teplotou připomínající hutě s doplňkem umělé mlhy. Jenže pamětníci mají omezenou výdrž, takže zbytek koncertu jsme prokrafali s Navzájem. Samozřejmě odborně. Takže kam příště Džexno, na hip hop?