FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Jirka Holoubek nás ujistil, že Reliéf tak rychle hrát nebude, jen rychle za sebou, přesto hned v první skladbě Pája Peroutka kontrabasovou ouverturou určil svižné tempo Born To Be With You. V té se představili ve společném vokálu, rychle pokračovali  Lower On The Hog již se Zbyňkem Burešem v tenorovém sólu a třetí, tentokrát acapellovkou, osm let nehranou, na CD ji tedy nenajdete, kterou pamatuje jen Zbyňkova babička a Holoubkův tatínek. Báječně se v ní doplňovali dva tenoři - Bureš a Peroutka. Na program postupně přicházely skladby z dílny banjisty a dobristy Zbyňka Bureše, vlastní gospely i melodie ovlivněné country. 

Křest zahájil Jirka Holoubek poděkováním všem, kteří se na desce podíleli, bratrovi Ondřejovi, staviteteli nástrojů, fotografovi Honzovi Šroubkovi, sponzorům, bez jejichž finanční podpory by CD nespatřilo světlo světa a zejména věrnému vydavatelství Good Day Records Jirky Maška, zastoupenému v Zahradě paní Zuzkou Maškovou. Jako kmotra si Reliéf pozval Petra Kocmana, jednoho z hostů nového cédéčka, sympatického countrymana v černém. Petr ve slavnostní gratulaci vysekl Reliéfu poklonu a popřál desce, aby se dostala k co nejširšímu okruhu posluchačů. Pokřtěným cédečkem Holoubek namířil na Kozu (kamaráda v první řadě!), a sektem všichni připili na úspěch. Jen elegantní Kocman, který se, milí muzikanti, otřese jen při pouhém vyslovení slova lihovina, svou sklenku věnoval dámě v hledišti. Můžete mi věřit, že jsme se během křestního ceremoniálu nádherně bavili.

Kladný hrdina Kocman spolu s Reliéfem zazpíval jednu z nejkrásnějších písní na CD, Nelsonovu Crazy v acapellové úpravě. Pak věren country zazpíval rock'n'roll Go Johny Go jako pravý bluegrass a byl odměněn bouřlivým potleskem. Reliéf dál exceloval Burešovými skladbami, nádhernou countryovkou Subway Rules, Dylanovým  Seňorem, obvyklá výměna nástrojů v Tree Souls In A Body byla provedena jen částečně. Kytaru Holoubek Burešovi půjčil, ale banjo si musel přinést svoje. Ve všech se Bureš blýskl svým obdivuhodným zpěvem a zvláště významně si hlas procvičil v závěrečném kousku Blue Yodel.  O přídavky jsme se ochudit nenechali, to si pište. Oba mě tak trochu zaskočily. Ready For The Times ve mně vyvolala intenzivní vzpomínku na loňské Jamboree ve Strakonicích. Skladbu rozjíždí Holoubkova kytara, mandolína Tomáše Dvořáka uvede melodii sloky, Bureš začne zpívat a já měla náhle před očima obrovskou scénu Letního kina a v rozpáleném kotli kolem jednoho mikrofonu Reliéf hraje právě tuhle písničku. Potěšující vzpomínka mi připomněla, že Strakonice budou už za tři měsíce!

Druhé překvápko mi připravila jediná česká, oblíbená trampská dumka Už tichnou větry a la 30. léta minulého století. Vždycky jsem tipovala za autory písně Kordu nebo Mottla a houby! Na CD je uveden Karel Tampier, českobudějovický vtipálek, jehož kapely Bobři a Zřídlo měly leckteré legrácky na repertoáru. Dokonalá mystifikace se i Reliéfu podařila a snad další, podobná se plánuje.

Petr Kocman přál muzice Reliéfu co nejširší okruh posluchačů. Myslím, že právě tohle se bluegrassové skupině Reliéf daří. Ač zpívá i vlastní skladby výhradně anglicky a obsah textů neangličtinářům zůstává skryt, obdiv získává za vokální kvality, výtečný barevný troj- či čtyřhlas. V sólech vyniká zejména v acapellovkách jasným tenorem v neuvěřitelných výškách kontrabasista - tanečník Pája Peroutka, ovšem jako přírodní úkaz se jeví zpěv Zbyňka Bureše s rozsahem od basu k tenoru, hlas barevně lahodný, nosný a čistý. Když posloucháte nástroje, jakoby jejich zvuk stavitel přizpůsobil vokálům Reliéfu.

Pochopitelně jsem si CD doma hned poslechla, a protože jsem byla i při natáčení živé nahrávky, mohu potvrdit, jak vynikající zvuková kvalita atmosféru koncertu skvěle zachytila. Pokud doma CD nemáte, vězte, že v jedné z bleskovek jej můžete získat. A pozor! I s věnováním a podpisy pánů Holoubka, Bureše, Dvořáka a Peroutky.