FOLKtime - Vaše brána do světa folku

V nové sestavě Druhé trávy se opět sešli vynikající muzikanti. Největší pozornost na sebe samozřejmě poutali oba zakládající členové - hráč na dobro Luboš Novotný a kapelník Luboš Malina, kteří především v instrumentálních skladbách dokazovali, že patří ke skutečné špičce ve svém oboru. Bylo ovšem jasné, že ani oba nováčci v kapele, nejsou žádní začátečníci. Kytarista Emil Formánek, známý ze svého působení v úspěšné skupině Fragment, byl na pódiu možná tím méně nápadným. Jeho způsob hry však není založen na efektním sólování, Formánkovy přednosti jsou v přesné a velice nápadité doprovodné hře, ve které je však dostatek místa pro jemné vyhrávky. Zkušeným a vyhledávaným hráčem je i kontrabasista Petr Surý, který již od roku 1978 hraje ve skupině Javory sourozenců Ulrychových a je například i členem Orchestru Opery ND v Brně. Jeho hra je naprosto suverénní a dokonalá, není se proto co divit, že Druhá tráva opět po letech sáhla po jeho schopnostech. Působivost nástrojového provedení umocňoval zpěv Roberta Křesťana, který vykřikoval svoje verše, jako když se láme skála. Křesťanův hlas byl pevný a přesný, tradičně nejpřesvědčivější v pomalých a středních tempech, kde je dost prostoru pro jemné odstíny nálad a výrazu.

Instrumentální vyspělost potvrzovali muzikanti častým střídáním nástrojů mezi sebou. Emil Formánek se s Robertem Křesťanem střídali o kytaru a mandolínu. Na píseň Infiela si kytaru půjčil i Luboš Novotný. V této skladbě hraje na albu "Pohlednice" na uillean pipes (irské loketní dudy) známý Ir Davy Spillane. Jeho nástroj tentokrát nahradil Luboš Malina, který překrásně zahrál na irské píšťaly low whistle a v následující instrumentálce rovněž tin whiste. Závěr normálního hracího bloku obstaral hit od Boba Dylana Ještě jedno kafe a dále svižné písně El santo día a Kdo obchází můj dům. Diváci v sále si samozřejmě vynutili přídavky, ve kterých se zaperlila skvělá píseň Tanečnice (oproti albové verzi v klidnějším tempu a bez saxofonu). Úplný konec patřil tradicionálu Wayfaring Stranger, ve kterém byl Křesťanův hlas překvapivě stejně ostrý a naléhavý jako v pradávných Poutnických dobách. Robert Křesťan během celého koncertu působil velice svěžím a sympatickým dojmem, občas dokonce mírně vtipkoval a bylo vidět, že si atmosféru v sále spolu s diváky dokonale vychutnává. Po téměř dvouhodinovém vystoupení, ve kterém nebylo místa pro žádné zbytečné prostoje, byla Druhá tráva stále ve skvělé formě, a tak trochu zamrzelo, když kapelník Luboš Malina před druhým přídavkem s úsměvem prosil pořadatele, aby už rozsvítili.

Byl to úžasný večer plný úžasné muziky. Poděkování patří pořadatelům DDM Junior a skupině Detto, jejichž zásluhou se koncert uskutečnil. Sympatické je, že Detto se vedle svých slavnějších kolegů neztratili a je dobře, že v našem městě podobný soubor působí.