FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Ve středu 5. ledna 2005 jsem prožíval obvyklé dilema fanouška folku. V tento den prakticky ve stejnou dobu probíhaly dva koncerty, které bych velmi rád viděl. Ve Mlejně Kvokál hostil Bezefšeho (nebo opačně?) a v Malostranské besedě Devítka hostila Pouta.

Rozhodl jsem se po delším váhání pro Malostranskou besedu, zejména proto, že ve čtvrtek nebyla jiná volba než Trojická a další kolo soutěže Notování pod Vyšehradem, kde  jako host měl vystoupit právě Kvokál.

A tak večer na Tři krále uvítal Klub v Trojické plný počet přihlášených kapel, kterých bylo celkem šest.

Jako první vystoupila Pakáš z Příbrami hrající ve složení: Míra Ritter, bas. kytara a zpěv, Yarda (tak se napsal na přihlášku) Frýbert, conga a zpěv, Eva Pospíšilová, klávesy a zpěv, Saša Dalas, akustická kytara a zpěv a Vráťa  Furst, ak. kytara a zpěv.

Pakáš přednesla tyto soutěžní skladby: Kouzlo tvých očí, Nevinná, Romance a Při mně stůj.

Autorem všech  skladeb je Yarda -  Jarda Frýbert.

Pakáš vydala zatím dvě CD, poslední s názvem Být či nebýt.

Skladbám vévodil suverénní pěvecký projev autora skladeb Yardy Frýberta a zaujal mě velmi živý zvuk kapely.

Jako druhá vešla na pódium kapela z Odolena (jmenuje se dnes ještě někdo Odolen?) Vody, což je  směrem z Prahy na  Kralupy nad Vltavou, kde se mimo jiné hraje vynikající volejbal.

Kapela má expresivní název Suroví kocouři. Název kapely vyplývá z jejího obsazení: Milan Surovec, kytara a zpěv, Pavel Kocour, kytara, Martina Vašíčková, flétna a zpěv a Martin Stočes, basová kytara a zpěv.

Suroví kocouři vystoupili s těmito čtyřmi skladbami z dílny Milana: Svázaný ruce, Střela (název řeky), Návrat a Bouře.

Celkový dojem: Nepřehlédnutelný zjev Milana a  zejména jeho hlas, který by rozboural brány Jericha i jiné brány poněkud dává do pozadí zbytek kapely. Milana si umím představit jako sólistu velkého mužského sboru. Ale holt - Suroví kocouři.

Jako třetí se představila pražská kapela My3.AVI. Hrála ve složení:Jan Špalek, kytara a zpěv, Jakub Vlachymský, kytara a zpěv, Jiří Herucký, kytara a zpěv, Klára Housková, housle a Jan Výborný, rytmika.

Zazněly skladby: Spadnul jsem do vody, Mastur a bace, V kůži Oldřicha Nového a Trampská.

Po prvních dvou skladbách jsem kouknul  na hlasovací lístek a začal přemýšlet o možné návštěvě celého koncertu.

Například u skladby Mastur a bace zaznělo:? Mastur a bace, čteme mastur  bejs, žijou na jednom place, face to face?.

Hezky znějící housle Kláry podporovány "bicí sekcí" v levém rohu pódia (z pohledu diváka) vytvářely tvář kapely. V retro písni  V kůži Oldřicha Nového zazněly na trubku hrané motivy z filmu Kristián a Přítelkyně pana ministra (Čokoládové oči) a bylo slyšet, co všechno má kapela ráda.

Na čtvrtém místě vystoupila na jeviště kapela Návštěva z Kutné Hory. Kapela hraje ve složení: Michal Bartúněk, flétna, kytara a zpěv, Tereza Houdková, zpěv, Stanislav Šafler, devítistranná kytara a zpěv, Pavel Mojžíš, šestistrunná kytara a zpěv a Milan Jahodář, kontrabas a zpěv.

Návštěva přijela do Prahy s těmito písněmi z díly Milana Jahodáře: Blůzka, Spoutaná, Vzkaz a V nebi.

Kapela zpívala původně křesťanské písně, jak informoval Belmondo, a  v současné době hraje vlastní tvorbu. Zatím kapela vydala CD s názvem Zrcadlení.

Kapela byla pěvecky velmi dobrá, zaujala mě především závěrečná V nebi a la gospel, ale?.Ty tečky za slovem "ale" vyjadřují, že kapela patří mezi dobře znějící, jenže takových je dnes dost. Je třeba vyniknout něčím osobitým a odlišným a to zatím chybí.

Jinak je ovšem třeba ocenit i výkon Terky Houdkové, budoucí maminky. Ale holky folkařky  jsou statečné a rodí prakticky na jevišti.

Pátá vystoupila nejmladší kapela z Prahy s názvem Samovar. Samovar je "rodinný podnik", neboť v něm hrají sestry Kateřina Berousková (zpěv) , a Markéta Berousková (saxofon a zpěv)  a jejich bratranec, teprve jedenáctiletý kytarista Mirek Kolář.

Zazněly skladby: Mistr Joe, Černá Jessie, Ráno a Summertime.

Skladby uváděla teprve patnáctiletá (jinak kus ženské) Markéta, která prohlásila, že bude svůj slovní projev brzdit. Její sestře Kateřině je dán velmi dobrý hlas. Ale myslím si, že na skladby typu Černá Jessie či Summertime je přece jen trošku brzy. Ale vlastní skladba Ráno svědčí o tom, že tudy by zatím cesta spíše vedla. Navíc na mě působil trošičku rušivě saxofon v rukou Markéty právě při Summertime.

Ale kapela s věkovým průměrem 17 let má ještě hodně před sebou.

Jako poslední vystoupila kapela Vomiště z Děčína. hrála ve složení: Ivan Staněk , rytmika, Honza Mirovský, basová kytara a zpěv, Jitka Mirovská, zpěv, Tomáš Plaček, kytara, Gábina Musilová, zpěv a Tomáš Hájek, kytara a zpěv.

Zazněly tyto skladby z dílny Honzy Mirovského: Amundsen, Schůzka s Rimbaudem, Poprvé a Dubnové ohně. Texty k písním napsala kamarádka kapely Hanka Roháčová.

Podle slov Jitky Mirovské hraje kapela v aktuálním složení teprve měsíc.V roce 1999 získala kapela Interpretační portu na Portě v Plzni. Z písní mě zaujala skladba Dubnové ohně a celkově i dynamický projev blonďaté a sympatické Jitky Mirovské. Po stránce textové se mi nejvíce líbila Schůzka s Rimbaudem.

Vzhledem k tomu, že tentokrát soutěžilo šest kapel, měli diváci možnost vybrat na hlasovacím lístku z 24 písní deset, které se nejvíce líbily. Zároveň bylo rozhodováno i o postupujících třech kapelách do semifinále.

Kromě toho jako vždy zasahovala do dění Pořadatelská rada. Složení , kromě stabilního tentokrát doplnila Karolína Skalníková (Sekvoj plus druhá půlka Martiny Trchové), Vašek Spurný z Kvokálu a má maličkost (190 cm výška, o váze nemluvím).

Cimbura mě doporučil zejména proto, že jsme spolužáci z tanečních na Žofíně, které jsme měli absolvovat v roce 1967. Nad pohybem však zvítězila hudba a tak jednotlivé lekce většinou (prý) probíhaly v blízké hospodě U Zpěváčků.

Tentokrát se Pořadatelská rada vzácně shodla na kapele číslo jedna, kterou se stalo "hudební těleso s šifrovaným názvem" MY3.AVI z Prahy. Druhé místo obsadil pražský Samovar (jeho  fanoušky bylo slyšet) a třetí místo získalo Vomiště. Čtvrté byla  Pakáš, pátá Návštěva a šestí Suroví kocouři.

V kategorii písní získala první místo Nevinná od Pakáše, na druhém místě skončilo Ráno od Samovaru a na třetím místě se současně tísnily Dubnové ohně od Vomiště, Mastur a bace od MY3.AVI a V nebi od Návštěvy.

Jako hosta jsem díky povinnosti sčítat hlasy zčásti slyšel Kvokál, ale nepřišel jsem o přídavek v podobě písně Those were the days my friend známé v podání objevu Beatles Mary Hopkinové s českým textem propagujícím abstinenci. Zejména rázovitě působil výkon mandolinisty Mirka Jenče v nasazené čapce ušance. Kvokál ale měl jen jednu zpěvačku, Martinu Spurnou, protože malá Magdalenka Jeřábková je nemocná a Míša se o ní musí starat. Ale Martina už po kolikáté prokázala, že je "holka stotisíc voltů" a nezbývá než poslouchat s mrazem v zádech.

Jako vždy po každém kole má  vítězná kapela právo přidat pár písní po vyhlášení výsledků. Jenže vítezná kapela MY3.AVI odešla, protože ve vítězství nedoufala. Kapela však zanechala u Cimbury odkaz, nechť v případě jejího vítězství vystoupí kapela, která obsadila třetí místo.

A tak Vomiště v podstatě zopakovalo své soutěžní písně, dozněl potlesk a byl konec.

S prvními plody jednotlivých kol Notování se můžete setkat ve čtvrtek 3. února, kde se v semifinále mimo setkáte Pavlem Pokorným a s  Nestíháme z Nelahozevsi. Jako host vystoupí jazzová kytaristka a zpěvačka Zuzana Dumková z Prahy.

Podrobný program semifinále se můžete na stránkách FOLKtimu přečíst.

Tak přijďte, stojí to za to.