FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Podle názvu by se možná mohlo zdát, že zde bude řeč o tom, jaké letos na největší folkové akci panovalo počasí. Ačkoli název v podstatě vystihuje i to horké léto s náhlou bouřkou a vichřicí, chtěla bych se zaměřit spíše na to, zda je Zahrada opravdu tou oázou klidu a dobré muziky v "poušti" středního proudu a všech možných i nemožných komerčních festivalů a hudebních akcí, kterých každoročně přibývá. Přijměte tedy prosím pár poznámek, ze kterých si (spolu s fotkami) můžete udělat přibližný obrázek o tom, kam se Zahrada (ne)posouvá.

 

Celá akce začala tradičně ve středu v podvečer, tentokrát společným koncertem jihočeských matadorů pod vedením Žalmana. Kromě Žalmana a jeho "spolů" se na pódiu střídalo osazenstvo Nezmarů, Devítky, kapely Pavlíny Jíšové a jako solitér vystoupil písničkář Jiří Smrž. Ten zazpíval novinku Mallory a Irvine, kteří se ještě před Hillarym pokusili dobýt Mt. Everest a cestou zahynuli (Smrž v závěru doufá, že ale spíš "vyšli na vrchol a stoupali výš"). Diváci si ještě vytleskali přídavek - spirituál jen za doprovodu foukačky. Propojení muzikantů z jižních Čech byla rozhodně trefa do černého, takže o diváky nebyla nouze. Ovšem pozorným posluchačům trochu kazily dojem z koncertu skupinky vítajících se příchozích, kteří si po roce potřebovali popovídat. Tomu se ve středu nejspíš bohužel nelze vyhnout, proto možná byla lepší volba "údernějších" seskupení v minulých letech - Každý den jinak, Semtex atd., která neměla problém neukázněné jedince usměrnit.

 

Obecně mám dojem, že tematické bloky jsou přínosem. Velkému zájmu se každoročně těší trampské odpoledne na Radnici, tentokrát za účasti Epy de Mye, Špuntu, Lístku, Pupkáčů, Sekvoje, Marienu a Stráníků. Dalším zajímavým počinem byl čtvrteční blok Hold legendě Peter, Paul & Mary na Zámku, kde zazněly písně této trojice v podání různých kapel pod vedením Stráníků, se kterými vystoupil Mirek Ošanec a basák Feďa z Marienu. Vysoká návštěvnost takových společných koncertů by mohla být signálem pro pořadatele, že takto ano.

 

Stěžejní částí festivalu je samozřejmě soutěž kapel i jednotlivců o cenu Krtek. O vítězných kapelách jsme už mnohé slyšeli a jistě ještě uslyšíme, takže se zmíním o některých z těch, které na cenu nedosáhly, ale přesto stojí za to si je poslechnout. V první řadě je to poměrně silná písničkářská sestava. Tu můžeme ještě rozdělit na písničkáře tzv. běžné a na humoristy, přičemž humoristy mám ještě pracovně rozdělené do skupin "inteligentně vulgární" a "sprostí". Písničkáře běžné a humoristy pochopitelně nelze srovnávat podle objektivních kritérií - písničkáři běžní se většinou vyznačují lepšími instrumentálními výkony (protože cvičí a nemají čas na vymýšlení kravin :-) Nejmladším objevem z první skupiny je písničkářka a herečka Terezie Palková, která zpívá vlastní písně na pomezí šansonu za doprovodu kláves nebo akordeonu. Terezie si jistě své posluchače najde, ačkoli co chybí v textech, to zatím dohání (možná až příliš) ve výrazu. Podobně technicky velmi dobrý bluesman Jiří Míža, který zařadil do soutěžního vystoupení dokonce instrumentální skladbu, nebyl bohužel schopen pozornost posluchačů déle udržet. Vedení druhé skupiny se ujalo Duo Svitky, které navazuje na tradici humoru Panelákových fotrů a rozvíjí ji v trochu serióznějším duchu. Zdařilé texty Jiřího Kyncla doplněné klarinetem Jiřího Svítka zcela jistě stojí za poslech. V těsném závěsu bych pak viděla člena Krychle Michala Knébla. Ten kromě notoricky známých kusů typu pohádka o Karkulce přidal nový hit Mimozemšťani a báseň Ježek ("docela mě míchá, že v jednom kuse píchá"). To, že rapper údajně musí být vulgární, dokázal v epické písni Soudce. Knéblův humor je přesně tzv. "na hraně". Je sice místy? řekněme? vulgární (neplést s přívlastkem "sprostý"), ale inkriminovaná slova používá účelně - každé slovo má v jeho textech svůj význam, aniž by někoho pohoršovalo. U posluchače se tak dostaví pocit katarze, a nikoli trapnosti za vystupujícího. V tom bych asi viděla největší rozdíl mezi zmíněnými písničkáři a skupinou, kterou reprezentoval na Zahradě Xavier Baumaxa a místy bohužel i vítěz Xindl X. Baumaxovo trapné parodování Nedvědů skutečně nelze srovnávat s bratry Ebenovými a smysl jeho účinkování na Zahradě mi nějak unikl. Nemám nic proti drsnějším výrazům (když na to přijde, dá se zasmát i u Schmitzerova dílka "Řekněte prdel"), ovšem to u vystoupení výše uvedeného pána při nejlepší vůli nelze. Stejně tak Xindl X své zajímavé melodie a (místy) nosná témata zbytečně shazuje sprostými narážkami a rozplizlou rádoby teenagerovskou výslovností (to je účel?).

 

Pokud jde o kapely, pak loňské nadšení z Epy de Mye vystřídaly spíš rozpaky. Ačkoli o technických kvalitách BlueGate nebo My3.avi není pochyb, přesto těmto kapelám chybí to "něco", kvůli čemu bych se třeba vydala na jejich samostatný koncert. Za zmínku stojí ještě dívčí kapela Bossorky a melodičtí Zhasni z Nového Boru. Zajímavý žánr "hrad rock" předvedla kapela Quanti Minoris, jejíž flétnista hrál dokonce na dvě flétny zároveň. V písni Vinum bonum jsme dokonce mohli slyšet původní nástroj šalmaj. Bohužel pánové by mohli být ve své "osvětové" činnosti důslední a naučit se, jak se latinské texty vyslovují (nebo alespoň poslouchat moderátora Jiřího M. Brabce, který názvy správně vyslovovat před nimi). Je samozřejmě dobře, když někdo popularizuje středověkou muziku, ale nejsem si jistá, jestli právě toto je nejlepší způsob. Kapely Jananas nebo Hořký kafe se sice příjemně poslouchají, ale nic víc než např. historky o jahodové zmrzlině bohužel nesdělují, takže se ke všeobecnému nadšení tentokrát nepřipojím.

 

Z moderátorů mi na Zahradě letos chyběla osvědčená dvojice Tom a Jerry (Hrubý a Lešner). Moravského Brabce jsem sice chválila za výslovnost, ale rozhodně ho nemohu pochválit za množství sdělených informací. O moravských kapelách jsme se sice dozvěděli detaily pomalu včetně toho, kdo s kým chodil do školy, ale zbytek ticho po pěšině. Navíc poznámky o zatopeném metru a pořádání olympiády nejsou hodny moderátora jeho formátu a jak správně poznamenala nejmenovaná redakční kolegyně "ať si nejdřív udělá pořádek v Kuřimi" :-) Co se týče informovanosti, tak naprostou profesionalitou vyznačující se Miloš Keller na tom byl podstatně lépe, stejně tak Mirek Ošanec a Tomáš Hrubý. Rozpaky ovšem vyvolal Josef Sandy Nosek, který při trampském odpoledni neustále opakoval, že neřeší, kdo je a není trampská kapela. Byl to odpoledne ale skutečně jediný, kdo se touto otázkou zabýval.

 

Hlavní scéna byla tentokrát trochu "chudší" než obvykle. O stálicích typu Pavlica nebo Křesťan asi nemá cenu se rozepisovat, ačkoli dostali (ve srovnání třeba s Jumping drums) na můj vkus velmi málo prostoru, ale zaujal mě kupodivu i blok Banjo bandu Ivana Mládka. Je trochu škoda, že dramaturg takové kapely (sice někomu třeba humor IM nesedne, ale přesto je to objektivně kapela na profesionální úrovni) ignoruje až do chvíle, než si jich všimne někdo ze sousedství? Příjemným zpestřením bylo i vystoupení Vlasty Redla s Radimem Zenklem. Z mého pohledu se nepříliš vyvedl rozpačitý závěr festivalu, který měl nejspíš prezentovat plynulý přechod v jam. Společný zpěv hitů Hoboes aj. za doprovodu kapel Marien, Epy de Mye a Stráníci by měl možná smysl za účasti Mikiho Ryvoly nebo Žalmana, ale v této podobě nebyla tato akce příliš šťastná. Asi i z toho důvodu jam v této chvíli již probíhal jinde.

Komentáře pro tento článek

Přidat Nový Hledat RSS

<< Begin < Předchozí 1 2 3 4 Další > Konec >> << Begin < Předchozí 1 2 3 4 Další > Konec >>

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."