FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Nestor písničkářského sdružení Krychle Michal Knébl je jediným muzikantem, který si stihl na Ozvěnách Zahrady zasoutěžit během dvou večerů dvakrát! Před měsícem zde čiperný stařík (53) vystoupil s Panelákovými fotry, nyní soutěžil jako sólista. Protože jeho repertoár důvěrně znám, napadlo mě spočítat diváky v hledišti. Bylo nás v čase předvánočním nemnoho. Včetně nekompletních Dotyků a kompletní skupiny My3.avi přesáhl počet lidí v hledišti dvě desítky jen málo. A to počítám i zvukaře Páju Jindráka! Michal Knébl nám zvalchoval bránice zhudebněnými pohádkami (Červená Karkulka, Hrnečku vař) a několika dalšími ptákovinami, které korunoval rozsáhlým hitem Když si naše mladá úča pod katedrou přehodila nohu přes nohu. Pozoruhodnou téměř novinkou mezi jeho písničkami je Starý kozák, coby pokus vyrovnat se s problémy muže pokročile střední generace. Michal to dokázal s věci znalou laskavou moudrostí hrdě se hlásící k dravému srandovnu ostatní tvorby. Za tento song budiž pochválen nejvíce! A taky dík za moji nejoblíbenější knéblovku Mým kamarádům. Ve čtyřech verších je v ní definován obsah celé Mistrovy tvorby! Nechte si ji někdy zahrát?

Závěrečná soutěžní pětadvacetiminutovka patřila partičce, kterou před rokem nikdo neznal a která letos vyhrála tři porty (interpretační a autorskou v Ústí a interpretační v Jihlavě), skupině My3.avi. Jupp je představil rozmáchlým gestem a vyjmenováním "Jeník, Kubík, Klárka, Honza a Jirka? Kláru jste určitě poznali!"  V tu chvíli povstal a se zářivým úsměvem se uklonil perkusionista Honza Výborný, leč Jupp pokračoval v nastoupené lajně "Jak to zvládáš, Klárko, mezi tolika chlapci sama dívka?"  Výb neztratil důstojnost a přesvědčivě pokračoval, za bujarého smíchu publika, v roli, kterou na sebe vzal: "Děkuju za optání. Docela dobře."  A to taky bylo poslední rozumné slovo, které z My3.avi Jupp vypáčil. Na každou další otázku jen krčení ramen? Vše důležité bylo již řečeno. Písničky? Margo, Vletílo ptáča, Juppiter, V kůži Oldřicha Nového, Rozjedem se autem po polích? Kdo je zná, ten ví a kdo ne, měl by to ve vlastním zájmu rychle "napracovat". Nejbližší možnost má 16. prosince od 19,30 v klubu Podsklepeno (suterén budovy za kostelem na Karlínském náměstí).

Něžně dívčí kontrast převážně humornému a hudebně mohutnému vystoupení My3.avi vytvořila po krátké přestávce hostující Tereza Terčová, držitelka písničkářského Krtečka 2005. ve svém vystoupení, přibližně stejně dlouhém jako byla vystoupení soutěžní, hrála svůj obvyklý "festivalový" repertoár. Přesto, že hodně z nás v hledišti tyto písničky důvěrně zná, zaposlouchali a zasnili jsme se do nich všichni? Snil i generální zahradník a mnoho nescházelo a neprozradil nám ani, že 3. místo obsadila skupina Dotyky, na 2. pozici se umístil Michal Knébl a zcela suverénně, s absolutní převahou bodů zvítězili My3.avi.

Třetí večer Ozvěn Zahrady proběhne ve čtvrtek 9. února 2006 od 19 hodin opět v KC Zahrada. Soutěží Markéta a Lazarové, Simona Klímová a Cuba Kubikula. Pohostinsky vystoupí další držitelka Krtečka, plzeňská skupina Strašlivá podívaná. Zároveň se dozvíme hned o třech (!) nových festivalech F&C.

Po skončení programu jsem se stal svědkem scény takřka dojemné: My3.avi, kteří se setkali s Michalem Knéblem a jeho tvorbou poprvé v životě, ho nadšeně zvali jako hosta do výšeuvedeného vánočního programu v Podsklepenu. Michal se rozradostněn ptal kdo je vedoucím kapely, aby mu po domácí konzultaci termínu svoji účast potvrdil. Odpovědí mu bylo tvrzení o naprosté rovnoprávnosti členů skupiny. Je pochopitelné, že v tom případě Michal žádal o spojení na Klárku. Úžasná je pak reakce Výbova: s okouzlujícím úsměvem, stále v roli, se slovy "Ale ovšem!"  natlačil čipernému staříkovi do ruky svoji vizitku?

A pak to přišlo. Vlastně ani nevím, kdo to začal, ale najednou jsme si, "my chlapci, co spolu mluvíme" a víme, že se už do Vánoc neuvidíme - Terezka Terčová, Pája Jindrák, Jupp, Juppka a další - začali mačkat tlapky a přát si klidné Vánoce, bohatého Ježíška a krásný, zdravý a veselý rok 2006, až nás to všechno dojalo tolik, že jsme museli jít domů. A protože toto je nejspíš moje poslední před Vánoci publikovaná reportáž, přeji všem čtenářům (a ještě víc čtenářkám) FOLKtimu totéž. Lidičky, mějme se rádi!