Žamboši pokrtili Hrachokoutum

13.03.2003 Žamboši pokrtili Hrachokoutum (Dušan Trličík)

M-klub ve sklepních prostorách žerotínského zámku ve Valašském Meziříčí je i za hranicemi Valašského království známým a uznávaným pojmem. Většina mladých lidí z blízkého i dalekého okolí bez rozdílu žánrů jej považují právem za kulturní Mekku a pro muzikanta znamená vystoupit v něm v samostatném programovém bloku alespoň jednou v životě splnění svého tajného přání.

Toto přání se ve středu 5.března v rámci folkového večera podařilo splnit hned dvěma hudebním uskupením. Domácímu Hrachokoutu, který při této příležitosti pokřtil své nové CD a přespolnímu duu Žamboši - Jan Žamboch a Stanislava Brahová ze Vsetína. V hlavním bloku večera pak také vystoupila pražská osobitá písničkářka Radůza.

Příjemné prostory pod kamennou klenbou byly zcela zaplněny již před začátkem programu, který obstarali Žamboši. Tradičně výborná atmosféra klubu zajistila od samého začátku obousměrnou komunikaci mezi interprety a obecenstvem. Mnozí, kteří se setkali s Honzovými písničkami poprvé byli mile překvapeni jak neotřelými melodiemi tak výbornými texty, navíc umocněnými mistrnou muzikantskou interpretací a vyváženým a velmi příjemně znějícím dvojhlasem Honzy a Stáni. Část vystoupení Žambochů zpestřila kytarou a mandolínou Lucka Redlová jako Žamboší host. Po Sochách, Třech psech, Plísničce, Znakoplavkách a dalších došlo také na přídavek, i přestože na úvodní blok byla vymezená přesná půlhodina.

Po vystoupení písničkářky Radůzy a delší přestávce, předvedla osmičlenná folková skupina Hrachokout především svůj autorský repertoár, který se také stal náplní jejich prvního CD - Koření života. Křtitelem CD se stal Honza Žamboch a křtícím médiem velmi originálně, ale jak jinak u Hrachokoutu - hrách. Loupaného hrachu si užilo nejen křtěné cédéčko, ale také obecenstvo, kterým jej Honza neopoměl počastovat. Hrachové kuličky vesele bubnovaly nejen po plastovém obalu zvukové konzervy, ale také po hlavách diváků a kamenné podlaze klubu. Poměrně objemný pytel hrachu však nebyl vyprázdněn celý a vše bylo neprodleně napraveno samotným Hrachokoutem, když nechali na počest výročí Stalinova skonu kolovat sálem jeho Slzy. Vydařený a pohodový večer byl po poslední písničce Hrachokoutu zakončen bouřlivým jamem přítomných muzikantů v klubovém baru.

Co dodat. Mnoho výborné muziky, zaplněný sál, příjemné prostředí, nechce se domů. Takže kromě díků pořadatelům a vnímavému publiku za dobrou atmosféru asi ještě popřát Hrachokoutům, aby co nevidět mohli křtění oplatit Žambochům. Jen nevím, čím se bude křít tentokrát?

Sdílet na...

| Více...

< Předchozí		Další >

Komentáře pro tento článek

Jméno:

Email:

Název:

Naše hlavní město

antispamová kontrola

UBBKód:

Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!

Petr Burdík - Re: Žamboši pokřtili Hrachokoutům

|195.47.57.xxx |13.03.2003 22:18:00

Bude se krtít asi ... vodou se znakoplavkami, ale presne odmerenou vodomerem, co už má svou vodomerku, rekl bych :))

Odpovědět

Martin Pospěch - Re: Re: Žamboši pokřtili Hrachokoutům

|62.177.101.xxx |15.03.2003 19:48:00

Mužeme taky použít vodu z rybnicního prepadu, jen by nám musel Honza prozradit, o kterémže to prepadu rybnicním zpívají. Rádi pak pro tento prípad navštívíme onen opevovaný prepad a potrebné množství té skvelé vody si porídíme:o))
Martin

Odpovědět

Žambošíci - Re: Re: Re: Žamboši pokřtili Hrachokoutům

|195.47.57.xxx |16.03.2003 19:48:00

...malá nápoveda, co se týká rybníku o kterém zpíváme. Kdo ho najde v mape, má u nás CD.

Odborný posudek k trem variantám spojení úseku Žlebá - Hrebí na plánované prípojce k dálnici D3
Vypracoval ateliér Cincera a spol., spol. s r.o.
Zadavatel: Stavba silnic a železnic
Pro potrebu verejného projednávání na OÚ Malinovka
Obecné informace:
Zprovoznení dálnice D3 (Praha - Ceské Budejovice - Villach) v úseku Sudomerice u Tábora - Tábor je plánováno do roku 1998. Soucástí projektu je realizace tzv. privadecu. Úsek Žlebá - Hrebí leží na privadeci z Mladé Vožice. Predpokládaná využívanost privadece v tomto úseku je 5.800 vozidel denne, z toho jde zhruba z jedné ctvrtiny (1200 vozidel) o nákladní a kamiónovou mezinárodní a vnitrostátní dopravu.
Malinovka
Obec Malinovka je poprvé zmínena v roce 1255. Status mesta získala v roce 1495 za vlády Jirího z Podebrad. V 16. století vybudován v obci pivovar, zásobující okolní region a sklárny. Význam obce poklesá v 2. polovine 19. století.
V soucasné dobe zde žije 2540 obyvatel (k 1.1.1995). Historické centrum je situováno v jižní cásti mesta, v severní cásti prevládá výstavba vilového typu. Prumerný vek obyvatel 45.6 roku.
V soucasné dobe je z hospodárského hlediska významný drevozpracující prumysl a zemedelství.
Prírodovedecké zhodnocení regionu:
Horninové podloží:
Podél obou vodních toku protékajících regionem (reka Doudleba a Žambožský potok) se rozkládají úrodné nivní pudy. Masív Bobíku a prilehlých vrcholu je tvoren tretihorními cedicovými vyvrelinami. Mocnost cedicového podloží je z hlediska potencionální možnosti ražby popr. hloubení tunelu hodnocena stupnem 3/c, tj. v podstate jako stabilní hornina v seizmologicky klidné oblasti.
Hydrologické hodnocení oblasti:
Z hlediska stavby jedné ze trí variant dálnicní spojky je významná hydrologie Žambožského potoka a rybníku Žamboch. Potok pramení na území prírodního parku Bobík. Už za územím prírodního parku leží rybník Žamboch, který slouží jako zdroj pitné vody pro obec Malinovku. V okolí Žambochu je z tohoto duvodu vyhlášeno ochranné pásmo 1. stupne. Stavební zásahy do této ochranné zóny se z hlediska ochrany vod nedoporucují. Faktem ovšem je, že pri vybudování vhodných izolacních a ochranných zábran je možné hranici ochranné zóny posunout.
Prírodní park Bobík:
Prírodní park Bobík byl vyhlášen v roce 1993 podle Zákona o ochrane prírody a krajiny c.114/92 Sb. na rozloze 553 ha. Prírodní park chrání zachovalé dubo-habrové porosty na svazích vrchu Bobík a kosené louky u rybníka Žamboch. Oblast je využívána pro rekreaci obyvatel Malinovky a prilehlých obcí. Z hlediska ochrany druhové rozmanitosti má nejvetší význam území o rozloze 35 ha okolo vrcholové kóty Bobíku, kde byla vyhlášena Národní prírodní rezervace Vrchol Bobíku. Rezervace chrání xerotermní lesostepní spolecenstva na cedicovém podklade. Území je významné jak z hlediska botanického (Daphne mezereum, Stipa capilata, Pulsatila pratensis aj.), tak zoologického (ruzní strevlíkovití). Prírodní památka Louky u rybníka Žamboch s významnou kvetenou (Orchis maculata, Trolius europaeus aj.) chrání ekosystém kosené louky na nivních pudách. Už mimo území prírodního parku leží rybník Žamboch, v jehož litorálu roste populace zelené rasy (Chara foetida).

Odpovědět