Zrcadlové festivaly "NA POMEZÍ 2003" a "WISGRASS 2003"

28.07.2003 Zrcadlové festivaly "NA POMEZÍ 2003" a "WISGRASS 2003" (Jan Moucha)

aneb
Báječný hudební projekt Slezanů

Druhý víkend v červenci byl pro naši kapelu náročný a teď s odstupem dvou dní, mohu říci, že to, co jsme během onoho víkendu zažili, stálo za to.

V pátek jsme vyrazili napříč republikou - směr Jabluňkov - Dolní Lomná. Už na počátku naší cesty mi bylo jasné, že se nudit rozhodně nebudeme. Nálada v našem, po střechu naloženém voze, byla ucházející. Hraje rádio, já mlčím, neboť se soustředím na jízdu a trochu poslouchám konverzaci Mušky a Jiřika. Docela se bavím, protože Jiřik malinko "prudí". Otázky typu "V kolik tam budeme" po ujetí cca 10 km, taky vysloveně nesnáším, ale obrnil jsem se mlčením. Bylo mi jasné, že na počátku cesty (dlouhé +/- 500km) za naším druhým zahraničním angažmá, má Jiřik dost sil, že asi bude ještě chvíli v neustalé opozici, ale spoléhal jsem na to, že s přibývajícími kilometry postupně "vychladne" a nakonec, až bude prosit o zastávku na čůrání, bude krotký jako beránek. První zastávku jsme udělali v Litoměřicích, kde jsme zastavili "MALÉMU CIGÁNKOVI", což je nová přezdívka našeho mandolinisty Františka. Muže být hrdý, protože přezdívku mu vymyslel sám Míša Laicht z Copu, když se Franitšek na portovním koncertu Copu v Jihlavě, dožadoval písničky "Pár minut". "Škemral" dlouho, škemral v poloprázdném amfíku, ale hlavně škemral SÓLO, jak malý cigánek o cigaretu, a tak mu ji Míša teda dal??..František byl šťastný??.

S nástupem Františka do auta se nálada vylepšila. Asi i proto, že František svou láhev "Poděbradky" vyměnil za plechovku piva, které mu dal Jiřik. Oba "vykrkli" jedno a než se hoši rozkoukali, byli jsme v Praze, pak v Pardubicích atd, atd. Nálada v autě - zase lepší. František zpívá spolu s Waldemerem Matuškou nějakou písničku, která zrovna "frčela v rádiu". Nutno říci, že František do zpěvu opravdu dával srdce - hulákal jak hovado, občas mu vypadávala slova, ale refrény - ty "jel" naplno. Když začal zpívat asi pátý refrén, prohlásil: "Kurva, ta písnička je nějak moc dlouhá" a zpívat přestal. Do kazeťáku jsme založili Vabanky a přemítali, co nás v Lomné asi čeká??...

Zhruba ve 24.00 hodin jsme dorazili do Dolní Lomné, kde se konal dvoudenní, hudební a multižánorvý festival "NA POMEZÍ". Přijížděli jsme, když zrovna skončil program pátečního dne. Ten končil koncertem SLÁVKA JANOUŠKA, VLASTY REDLA a SAMSONA LENKA. Celý a velmi krásný amfiteátr byl vyprodaný. Z areálu se valily mraky lidí a já se v tom davu snažil zaparkovat auto. Povedlo se. Vydali jsme se hledat MLOKA. Našli jsme ho, kde jinde, než na jevišti. Jako obvykle, byl v naprosté pohodě, jako obvykle působil naprosto vyrovnaným a klidným dojmem. Po krátkém přivítání jsme vstřebali informace, kde se můžeme ubytovat (postavit stany). Nasycení informacemi o ubytovaní, avšak zcela vyprahlí, jsme se vydali za občerstvením. V dřevěných boudách rozesetých po areálu jsme se uspokojili v prvním kole - každý po svém. Já šel do piva. Pak se objevil Láďa Němec - majitel karvinského country klubu ALABAMA a bylo jasné, že druhé kolo bude o něčem jiném. Na setkání s ním i s MLOKEM jsem se těšil a tomu odpovídala i objednávka: "5 x fernet!!!" Šel jsem to zapít dalším škopkem píva. Najednou se "připrudil" náš Jiřik, že prej se musej postavit stany atd., že to nebude stavět, "kdo ví kdy." Problém se stavěním stanů vyřešil způsobem sobě vlastním MLOK. Aniž nám něco takové předem slíbil, mával najednou jakýmsi klíčem od jedné z dřevěných minisalaší vystavěných přímo v areálu, že prý budeme spát tam. MLOK je prostě pohodář, gentlemann a vynikající hostitel. Za jeho nabídku jsme byli fakticky moc rádi. Ubytovali jsme se a šli pokračovat v hašení žízně a nasávání super atmosféry. Před jednou (čas i počet) občerstvovnou se pak rozjel jam spolu s karvinskými KŘENY. Prima hoši - užili jsme s nimi spoustu legrace. Bylo mi jasné, že spaní se mě asi týkat moc nebude, tím spíš, když jsem se dal do diskuse s JARDOU SAMSONEM LENKEM. Padlo další pivko. SAMSON se pak někam vytratil, ale objevil se SLÁVEK JANOUŠEK. No, trochu jsme vypili, ale hlavně, hrálo se a hrálo a v tom najednou cítím, jak mě slunko pálí do zad. Vychutnávám si krásný východ slunce v klínu hor. Je světlo a brzké ráno. Holky co seděly s náma, přinesly nám, co jsme hráli, kafe a tatranku. Bylo to fajné. Posnídali jsme. SLÁVEK se pak jal hledati VLASTU REDLA, já se jal hledati náš vůz, abych se vyspal alespoň 3 hodinky. Moje loučení se Slávkem bylo krátké, protože se znovu uvidíme 26.7.2003 v Lázních Bělohrad, kde společně vystupujeme. Slávek poleze v Bělohradě z pódia a naše úderka poleze nahoru. Určitě tam ještě ten JAM v Lomné rozebereme??

Je sobota 12.7.2003 něco kolem desáté hodiny a areálem v Dolní Lomné už korzují první skupinky diváků. Rozbíhá se program OPEN SCÉNY. Nás čeká přesun do nedaleké polské Wisly, kde se koná bluegrassový festival WISGRASS. Loučíme se s MLOKEM a festivalem NA POMEZÍ. Ani se nám moc nechce, ale musíme, čekají nás pořadatelé v Polsku. Na hranicích jsme museli celníkům předvést, co všechno vezeme, takže jsme celé auto pěkně vyložili, vypsali jeden papír na identifikaci našich hudebních nástrojů, zase jsme všechno naložili a teprve pak?..HURÁ DO WISLY !!!

Wisla je pěkné, horské a lázeňské městečko. Byli jsme překvapeni rozsáhlostí areálu, kde se festival konal. Ačkoliv nikdo z nás řeč našich sousedů neovládá, s přibývajícím časem a nějakým tím pivkem překvapujeme sami sebe. Zjišťujeme, že to s naší polštinou není tak špatné - slovník, který jsme s sebou vezli zůstal někde na dně v tašce. WISGRASS je festival mezinárodní. Představily se zde krom polských kapel, také jedna kapela ze Slovenska (LETOKRUHY) a dvě kapely z ČR, tedy kromě nás také kapela PRSTEN - Ostrava.

Organizaci měli pořadatelé zvládnutou na výbornou. Akreditace proběhla bez problémů. Jeli jsme se ubytovat na hotel. Dali jsme si sprchu a trochu jsme se ještě prospali, protože naše vystoupení bylo naplánováno až na osmou hodinu večerní. O půl šesté už jsme opět korzovali areálem. Poslouchali jsme vystupující kapely, ochutnávali tamní speciality, rozehrávali jsme se v šatně a čekali na naši chvíli. Festival se dostal trochu do skluzu, ale nikdo si s tím nelámal hlavu, všechno bylo obestřeno naprostou pohodou. Amfiteátr pro cca 1000 lidí byl ze dvou třetin zaplněn a počasí bylo ucházející - bylo teplo a nepršelo. Pro naše vystoupení nám pořadatel dokonce zajistil zvukaře, který plynně hovořil česky. Čas čekání vypršel - jsme posláni na podium. Publikum reagovalo výborně, s naší češtinou nemělo problémy a když jsme "vytasili" pár polských frází, v kombinaci s naší češtinou, no?..všichni, teď myslim nás i diváky, jsme se bavili dobře. Koncert proběhl bez problémů. Na závěr se na jevišti konalo ještě společné vystoupení tří kapel - PRSTEN, THE MEDLEYS a naší TWO FLIES & BLUE EYES. Hrála se bluegrassová klasika - diváci byli ve varu. Byla to pěkná tečka za festivalem, na kterém jsme navázali nová přátelství. Od skupiny THE MEDLEYS jsme dostali další pozvání do Polska na nějaký megakoncert ve stylu country & bluegrass a od pořadatelů jsme dostali pozvání na další rok.

Protože muzikanti z kapely THE MEDLEYS byli vskutku přátelští a pohostinní, tak jsme ještě na hotelu pokračovali do brzkých ranních hodin v opojné diskusi o všem možném. Pilo se pivo, byl to prima večírek a je jasné, že s touto polskou kapelou jsme se neviděli naposledy???.

Je ráno, neděle 13.7.2003 něco kolem desáté hodiny ranní. Zaspali jsme. MALÝ CIGÁNEK zamáčkl budík nařízený na osmou, že si "dáchne" ještě deset minut. Zaspání jsme přijali jako fakt. Jiřik cosi zamumlal v polštině a já šel domluvit na recepci snídani. Po ní jsme vyrazili vstříc domovu. Byla to dlouhá cesta, ale ten výlet za zrcadlovými festivaly stál za to.

Na závěr nezbývá, než opět poděkovat MLOKOVI, který nám angažmá v Polsku vyjednal. Myslím, že jsme mu tam ostudu rozhodně neudělali, a že jeho nápad poslat do Polska vybrané kapely z ČR + SR a "NA POMEZÍ" pozvat vybrané polské kapely, byl báječný...

Sdílet na...

| Více...