Pavel Žalman Lohonka - snažíme se nepadnout

01.11.1999 Pavel Žalman Lohonka - snažíme se nepadnout (Šaolín)

Mohl bys do několika slov shrnout letošní festivalovou sezónu?

Tak letos mi to přišlo obdobně jako vloni, v podstatě jsme nezaznamenali nějaký úbytek diváků. Vyšlo i počasí, tak si myslím, že to bylo docela pohodový léto. Samozřejmě Zahrada, Mohelnický dostavník, Telč, Újezdské babí léto tak dál, pěkný festivaly.

Sleduješ nějaký nový posluchačský trend nebo fenomén ve folkové hudbě?

Myslím, že přichází nový publikum, který zpívá a zase poslouchá muziku, a to je dobrý znamení. Ještě vloni a předloni to byla katastrofa, to jsem si někdy připadal jak na rockovým koncertu, protože lidi pískali a ty nevíš jestli pískají, že se jim to líbilo, nebo jako že ne. A to publikum se zase trochu vyhranilo, ale dneska už se to tak smejvá, ten folk a folkrock, že to je jenom ku prospěchu věci. A mladý kapely začínají docela dobře hrát a záleží na nich, jaký si udělají prostor.

Měl jsi letos v létě čas sledovat i "práci" těch druhých?

Občas si poslechnu ty, který mám rád. Některý poslouchat nemusím, protože vím, že pět let nepřinesli nic novýho. Rád si třeba poslechnu Roberta Křesťana, jak jim to šlape s Druhou trávou, Vlastu Redla, jak mu to jde po becherovce ještě líp, takže pár lidí mě zajímá. Ale většinou je to na těch festivalech tak hektický, že spíš vzadu se tak kecá a pak se jdu připravit na to vystoupení, že nemám až tak moc čas. A někdy bych si to velice rád vyposlechl. To radši spíš zajdu někdy na koncert, abych to viděl v klidu celý.

A chodíš často na koncerty?

Málo. Naposled jsem viděl třeba Kameloty. Taky mě zajímalo, z čeho zase čerpal Roman ve svých nových písních.

Mimochodem, slyšel jsi novou desku Kamelotu?

Slyšel.

A jak na tebe působí?

Jako typický Kamelot. Je to dobře zahraný, dobře zazpívaný, ale nijak mě to nepřekvapilo.

Zaujal tě letos někdo z mladých interpretů tak výrazně, že by sis ho pamatoval?

No mně se líbila v Mohelnici ta kapela, která vyhrála, Labyrint z Postřelmova. Jejich projev byl bezvadný, v aranžích tam bylo všechno, co tam mělo být, navíc se mi líbila i jejich tvorba. Právě, že většina kapel umí bezvadně hrát, možná líp než my, ale neumí napsat písničky. To jsou všechno hrozně abstraktní věci, co píšou. Až nějak zaujmou těma melodiema a tím, o čem píšou, tak pak se taky dostanou tam, kam se třeba chtějí dostat, víc mezi lidi, mezi posluchače. Takže já spíš poslouchám , jaký zpívají písničky. No a někdy mě to zaujme, tak si říkám: hele, tady vede nějaká dobrá cesta.

Snažíš se nějak pomáhat mladým kapelám?

Pravidelně hrajeme v Malostranský besedě jednou za měsíc, tak tam si zveme vždycky mladý kapely. Prostě jim pomáháme tím, že si můžou zahrát, to je asi nejdůležitější. A pokud se chtějí něco zeptat, nebo pokud mi pošlou nějaký texty nebo písničky, tak se snažím jim říct pravdu o tom, co dělají, můj názor.

Co bys radil mladým kapelám, aby dělali pro svoji publicitu?

Samozřejmě publicita je velice důležitá v okamžiku, kdy už něco umím. Taková ta ctižádost, taková ta lidská, to je v pořádku, to musí mít každá kapela. Ale musí zaujmout něčím. Musí se prostě mezi tu špičku něčím vejít. A pak ještě nastupuje dlouhá cesta. To trvá spoustu let, než se k těm posluchačům dostanou. Hlavně se musí hrát před lidma. I za cenu toho, že budou hrát bez nároku na nějaký honorář. A pak bych jim poradil, aby nekopírovali. Mít vzory, to je dobrý, ale aby je nekopírovali úplně doslova a aby se vyvarovali kopírování melodií. Protože hodně často v tom slyším Marka Knopflera a hodně často slyším i různý další jiný lidi. Ono se to občas do toho vloudí, já vím, ale chce to mít nějakou sebereflexi a jakmile to zjistí, že se to něčemu podobá, aby si řekli: hele zpátky. Dokud se ta písnička nenarodí, tak ji ještě může prostě zamést. Takže řekl bych poctivost a pokora a výsledky se dostaví po deseti letech (směje se).

Když porovnáš svoje muzikantské začátky a začátky současných mladých kapel, jaký v tom vidíš rozdíl?

My to měli lehčí. Že za prvý nebylo tolik kapel a za druhý že byl strašně velkej hlad po týhletý muzice. Takže i na průměrný kapely chodilo publikum. Rozdíl je v tom, že oni mají dneska hodně velkou konkurenci, mimo jiné taky v nás, protože my už jsme tu zajetý a držíme si tu svojí lajnu a snažíme se nepadnout. To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem rozpustil tu starou sestavu. Ta byla hráčsky dobrá, i pěvecky, ale nic se nedělo. Na nic novýho se nepřišlo, v aranžích a tak dále.

Takže tě nový kolektiv duševně posiluje?

Samozřejmě. Protože mi dávají spoustu energie. Dřív jsem pořád jenom já vydával energii a nikde jsem ji nezískával. A člověk potřebuje získat taky od těch ostatních.

Přijde mi to tak, že hlavním aranžérem A spolu se stal Honza Brož. Je to tak?

Není. Honza si tam hledá kytaru a my aranžujeme ty věci dohromady. Pěvecky, i pokud používáme klávesy a tak dále a tak dále. To je tím, že on má vedoucí kytaru, a tak se to možná tak zdá.

Pavle, děkuju za rozhovor.

Sdílet na...

| Více...