Skvělá písnička do blbé doby (71) Čarodějnice z Amesbury

29.01.2021 Skvělá písnička do blbé doby (71) Čarodějnice z Amesbury (Belmondo)

Máte to taky tak? Když mi je zle a zdá se mi, že se řítíme do pekelně černý budoucnosti sednu ke gramofonu nebo počítači, vyberu si a pustím muziku, která mě nakopne někam jinam. Výš, dál, jinam do světa, který si přeju kolem sebe mít. A tak v téhle podivné době vám zkusíme postupně nabídnout písničky, které nám a věříme že i vám přinesou trochu radosti.
A třeba si zkuste zazpívat. Doma vám to zakázat nemůžou.
Máte-li zážitek spojený z některou z písniček, které se zde objeví, zkuste se o něj podělit.
Nebo vás napadá ještě nějaká další písnička, kterou přidat?
Mějte se báječně a zdravě

Blíží se pětačtyřicáté výročí založení skupiny Asonance, původně studentského sdružení. Kapela přinesla na naše pódia skvěle barevné podání především irských a skotských písniček. Písnička Čarodějnice z Amesbury vyšla na stejnojmenném albu v roce 1996.

Čarodějnice z Amesbury

Zuzana byla dívka, která žila v Amesbury.
S jasnýma očima a řečmi pánům navzdory.
Sousedé o ní říkali, že temná kouzla zná.
A že se lidem vyhýbá, a s ďáblem pletky má.

Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil,
a pověrčivý lid se na pastora obrátil,
že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí.
A odkud ta moc vychází, to každý dobře ví.

Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali,
a když ji vedli městem, všichni kolem volali:
„Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš,
teď na své cestě poslední, do pekla poletíš!“

Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění,
ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění.
A v noci nad krajinou létává, pod černou oblohou,
sedlákům krávy zabíjí, tou mocí čarovnou.

Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná.
v noci se v černou kočku mění dívka líbezná.
Je třeba jednou pro vždy ukončit ďábelské řádění,
a všichni křičeli jak posedlí: „Na šibenici s ní!“

Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy,
pak z tribunálu povstal starý soudce vážený:
„Je přece v knize psáno nenecháš čarodějnici žít,
a před ďáblovým učením, budeš se na pozoru mít!“

Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou,
a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou:
„Pohrdám vámi neznáte nic nežli samou lež a klam,
pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ni umírám!“

Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici,
a všude kolem ní se sběhly davy běsnící.
A ona stála bezbraná, však s hlavou vztyčenou.
Zemřela tiše samotná, pod letní oblohou.