FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Polovina Folkových prázdnin je za námi, ale tempo udávané rytmem muzikantů z hlavní scény v renesančním zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou zdaleka ani trochu nepolevuje. Naopak, hned ve středu došlo k jedné významné události, kdy Jitka Šuranská se svými hudebními hosty (Pacora Trio ze Slovenska, Marek Pastírik, Michal Müller, Jiří Poláček,…) a za přítomnosti dramaturga festivalu Michala Schmidta, hudebního publicisty Jiřího Moravčíka, hudebního redaktora pro Český rozhlas Brno Jiřího Plocka a spolumajitele vydavatelství Indies Happy Trails Records Jaromíra Kratochvíla, pokřtila na pódiu své nové album Nězachoď slunéčko, všemi zmíněnými velice chválené.

Přestávka patřila opět Oranžové scéně v bílém stanu, tentokrát žonglérské dvojici Komedianti na káře: "Kdo z koho", založené na vzájemném popichování a trumfování se ve všemožných žonglérských kouscích. Do představení byly zapojeny i děti a to už je hned o zábavu postaráno.

Během dovádění v bílém stanu se na hlavní scéně připravilo anglo-americké duo Eliza Carthy a Tim Eriksen, kteří nejsou na Folkových prázdninách až tak neznámí. Společné vystoupení je ovšem něco nového, plné hudebních proměn, jakými jen tradiční anglická hudba od 17. století prošla na cestě mezi Anglií a Spojenými státy.

Klezmer, hudební žánr lidové hudby východoevropských Židů z oblasti Ukrajiny, Polska, Běloruska, Litvy, Rumunska, Maďarska a Slovenska, je specifický pro poslední středeční účinkující Folkových prázdnin, bratislavskou kapelu Preßburger Klezmer Band s hostováním zpěváka známých amerických The Klezmatics, Lorina Sklamberga. Že jedním ze znaků tohoto hudebního žánru je především taneční hudba pro svatby a oslavy vůbec, bylo předvedeno i v Náměšti.

Nový den, nové zážitky, takové to bylo po celou dobu Folkových prázdnin a čtvrtek 25. července nebyl výjimkou. Decibelová masáž s kapelou Please The Threes, doprovázená ženským seniorským sborem Elpida, dirigovaným Zuzanou Seibertovou, by probudila i toho posledního spáče a na prvotní "hluk", který donutil pár jedinců přesunout se z předních řad publika víc dozadu, byli naprosto kouzelní. Opět důkaz toho, že hudba není o pravidlech, ale o prolomených bariérách, lásce a určitě i o té lidské náklonnosti.

Ve chvíli, kdy se začalo stmívat, přišla řada na finskou zpěvačku a hráčku na akordeon Johannu Juhola, známou i pro své extravagantní účesy. A i když bylo v tu chvíli horko a rtuť v teploměrech končila v místech 30° C, konferenciér Ďoubal opět nezklamal. Kožich, beranice na hlavě a slova o navození atmosféry z chladného Finska, aby se Johanna cítila jako doma. Jestli jí to nějak při koncertě pomohlo nám neprozradila, ale v doprovodu kytaristy a zpěváka Roopa Aarnio předvedla tango nuevo, což je styl tanga, který je jakýmsi dalším krokem v přirozeném procesu vývoje tanga jako takového.

Velkým lákadlem letošních folkovek byla jistě Radůza. Bezesporu dokázala překvapit obrovskou dávkou nespoutané energie, bez ostychu jdoucí za každým tónem ve svém hlasu, snad jako kdyby to byla poslední příležitost ke sdělení příběhů svých písní.