FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Jumbo, 2003, celkový čas 41:54.

Proč Alternativa? - to bylo hlavní motto snad každého příspěvku, který se doposud deskou natočenou a vydanou u Samsona zabýval. Z hlediska toho, co je obvykle v hudbě nazýváno alternativou - i když je to termín dle mého názoru velmi vágní - je tato záhadně pojmenovaná kapela přímo jejím antipodem. Hudba, kterou slyšíme, by mohla stát modelem pro "centrální folk" - vzorový střední proud v žánru. Žádné výboje hudební, textové, nic, co by tu už nějakým způsobem dříve nebylo. Na druhou stranu deska velice příjemná: nenápadný, ale podmanivý způsob zpěvu Jana Pousky, muzika (Pouska a Lukáš Šebesta) bez obrovských hitů, ale ne bez nápadů, a texty neurážející a ve vrcholech alba (hlavně úvodní čtyřka: Panta rhei - Zimní vyprávění - Předjaří - Když stačí krůček, ale třeba i Vteřiny nebo Lampa) dobře doplňující muziku. Kapela má vlastní sound a nepůsobí bezradně, i když zkouší v tématech textů leccos (a někdy toto "leccos" koloruje i hudbou). Třeba trampskou tématiku (dobře zvládlou!) v Předjaří, okouzlení rumunskými horami (Karpatská nemoc, Dobře dojdi), názvuky křesťanského folku (Modlitba slabých...) nebo ohlasy písní keltských (to jde Alternativě nejméně: viz toporně vykonstruovaný Muzikant z Derry). Instrumentář je pestrý: Pouska a Šebesta střídají kytaru akustickou, konzervativně hranou elektrickou, banjo, mandolínu, housle, zobcovku a kovové píšťaly. Druhá polovina kapely jistí rytmiku: Luděk Schmoll (výhradní textař) hraje na kontrabas, Martin Šrámek na perkuse. Umím si ale představit, že v oblasti instrumentální hry se Alternativa do příště zlepší: teď to bylo bez nadprůměrných výkonů, někdy dokonce pod čarou ponoru (zběsile rychlopalné a přitom kulhající banjo).

Po několikanásobném poslechu alba mě jeden výklad názvu kapely napadl: dosud nezmíněné inklinování k jakýmsi protestsongům ("z přítele stal se dnes pouhý Pán pokladů/zestárl, zlenivěl, přidal se ke stádu" - Lampa; "pro něčí duše ztrácí na ceně/co není kšeft či televizní totem" - Předjaří) by mohlo kapelu sebeutvrzovat v pozici alternativy vůči "mainstreamovému" životnímu stylu. Možná; radši ale nečtěte název a poslouchejte nepříliš vyzrálou, ale příjemnou muziku.