31.03.2009 PRANIC (Miloš Keller) |
Recenze | ||||||||||||||||||||||||||||
Až do okamžiku, kdy mi CD bylo doručeno spolehlivým poslem s tím, abych se s kapelou seznámil, jsem o ní v podstatě netušil, resp. nepamatuji si, že bych tušil. CD tedy nemělo u mě žádný předsudek či očekávání. Bohužel, po poslechu tu už přeci jen nějaká ostražitostní informace uložena bude. Skupina Pranic pochází z Turnova, je pětičlenná, autorem naprosté většiny písní je kytarista O. Halama a nástrojové obsazení je víceméně klasické - zaujme snad jen akordeon a "dechový kontroler" (co to je, proboha?). V takovéto sestavě je ale těžké na poli folku upoutat a prorazit. Tady pak zbývá už jen repertoár. A ten je, řekněme to hned na začátku, velmi nevyrovnaný. Hned první tři písničky ho v podstatě charakterizují - úvodní eponymní "Pranic" o vzniku světa na biblickém podkladě je tak neuvěřitelně naivisticky napsaná, zahraná a zazpívaná, že se to takhle dneska neservíruje už ani dětem v nedělní škole. Druhá "Jednou" je typicky folkově mdlá a teprve třetí "V maličké kavárně" má švih a nápad, a melodická stavba, harmonika a (paradoxně tentýž) zpěv dodávají písni atmosféru. Prostý, leč moudrý text a zapamatovatelný hudební nápad v refrénu utkví v paměti v tom dobrém slova smyslu. Podobná je i "Ještě chvíli" a také Milování. V písni "Kalendář" skupina trochu připomíná Nerez z let osmdesátých, je ale otázka, zdali je to dneska ještě dobře. Ve skladbě "Nad Prahou" opět padá řemen, i přes, nebo právě pro bluesové názvuky. Blues se nehraje, to se musí cítit. V "Jaký je náš svět" a "Z října listopad" už řemen natrvalo leží na zemi, jakkoliv se mi u první jmenované melodicky vybavila taková ta píseň o koňovi, také z let osmdesátých od Folkteamu (?). "Nezazpívám" a "Já sama vstávám" připomíná trošku inspiraci šansonem H. Hegerové. Mezi příjemné křehké romantické písně patří skoro závěrečné "Vyznání stárnoucího muže" a "Nezapomenu". Nechybí ale ani nervózní sociální agitka: "Apokalypsa". Většina písní na albu je spíše ve volnějším tempu, skupina výrazným předsazením zpěvu před nástroje a současně zpěvem jednoduchým a prostým klade důraz na textové sdělení, mnohdy ale sděluje věci pro sebe asi důležité, významově či pocitově, ale nedokáže vypíchnout sdělení, které by z nich mělo plynout pro publikum. Tématicky se pohybuje v oblasti námětů inspirovaných přinejmenším vírou, většinou však v obecnějším, než jen náboženském smyslu, hledáním smyslu života a podobně. Problémem je, že tato témata jsou tak frekventovaná, že je lze již jen těžko uchopit nějak nově. Skupina zůstává tedy u vlastních otázek, a tedy i tak trochu introvertní, a tím i v některých případech nezajímavá. Tam kde převáží všeobecná poezie to ale nevadí. Suma sumárum - polovina písní na desce má co říct, druhá je vatou. Proto jsem na www.ifolk.cz/desky dal taky polovinu bodů: ***** Sdílet na... Kam dál? » NAPŘÍČ 2012 – komorní festiválek s podtitulem „S písničkou napříč žánry“ (Martin Holan)
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...
Dubnové Notování
Milá Hrsti, jste na FB? Nenašla jsem vás (na první...
Na Jihočeské Portě zvítězila dvo...
To je nádhera, Žíže gratuluji na dálku. Už jsem mě...
Dubnové Notování
Ahoj :) diky, ze jste byli tak vsimavy :) Nastesti...
Dubnové Notování
Každopádně souhlas. Ale nepodcenoval bych diváky, ...
Duben v táborské Univerzitě
Milý Spolektive, chválím tě, že své koncerty zapis...