gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

01.12.2010 Zítra je 17. listopad (Tomáš Pohl)    PDF Tisk Email
Reportáže
(reportáž z koncertu Jaroslava Hutky v KC Zahrada v Praze)
Když jsem 16. listopadu 2010 potřetí objížděl tuny naleštěného plechu zaparkované kolem Kulturního centra Zahrada na pražském sídlišti Jižní město a hledal místo k parkování, říkal jsem si, kolik asi přijde na večerní koncert lidí? Celý den mrholilo a druhý den byl státní svátek, výročí 17. listopadu 1989. Koncert písničkáře Jaroslava Hutky byl bezesporu tím pravým setkáním s tím pravým člověkem, který má k tomuto výročí co říci. Mé černé myšlenky o „přesilovce“ pódia nad hledištěm se naštěstí nenaplnily a projevilo se to na náladě a výkonu účinkujícího.
Jaroslav Hutka
Jaroslav Hutka
foto: Tomáš Pohl
Jaroslav Hutka v roce 1979 následoval do exilu svou první a bývalou manželku, výtvarnici a textařku Zorku Růžovou, která emigrovala v roce 1976. Občas jsem si říkal, že ten stupidní režim založený na lži milionům lidí i na lži do vlastní kapsy, mohl písničkáře a spisovatele nechat žít a tvořit. Po přečtení vynikající knihy Petra Placáka Fízl jsem dospěl k závěru, že moloch používající jako každá diktatura armádu fízlů, placených ve služebním poměru a ještě větší armádu fízlů placených „od kusu“ za udání svých bližních, si takovou velkorysost dovolit nemohl. V rámci projektu Asanace (jak „ušlechtilý“ krycí název!) dospěl režim k závěru, že nebezpečné písničkáře a další osoby je nejlépe do zahraničí proti jejich vůli vyhostit. Na koncertu citoval Jaroslav Hutka ze svého osmisetstránkového spisu StB, kde bylo uvedeno, že je natolik inteligentní, že se mu obtížně prokazuje protistátní činnost. Život za hranicemi, bez dobré znalosti jazyka a zázemí, nebyl pro nikoho lehký a řeči o tom, že se lidé jako Hutka v zahraničí flákali, zatímco národ zde trpěl u TV seriálů, jsou, slušně řečeno, stupidní.
V roce 1989 se Jaroslav Hutka z Holandska vrátil a jeho Náměšť napsaná v roce 1973 zněla v prosinci na Letenské pláni před zcela jistě nejpočetnějším Hutkovým publikem v jeho muzikantské historii. Jenže úsměvy a „prsty do sametového véčka“ zmizely a nastal všední život navracejícího se kapitalismu, kořeněný volební účastí strany s lehce přemalovaným názvem, která předtím fízlovala, zavírala a vyháněla slušné lidi do zahraničí a úspěšným podnikáním bývalých fízlů. Výsledkem byla hořkost těch, kteří se navrátili, v čele s Karlem Krylem. Stejně tak tomu bylo i u Jaroslava Hutky. Hudebník, autor hudby a textů, básník, spisovatel a výtvarník v jedné osobě zcela nezahořkl. Vydává desky v edici Samopal a texty, básně a prózy v edici Samotlač a zásluhou nakladatelství Galén se Hutkova tvorba postupně stává součástí oficiální knižní a hudební nabídky.
Večer v Zahradě byl rozdělen přestávkou na dvě části. V první části zněly lidové písně, které v sedmdesátých letech minulého století vyšly oficiálně na LP deskách Stůj, břízo zelená a Vandrovali hudci, upravené zejména ze Sušilovy sbírky. Závěrečnou Hádala se duše s tělem zpíval v refrénech do tří čtvrtin zaplněný sál. Vedle lidových písní zněly písně - obrazy, u nichž je autorem hudby Vladimír Veit, lyrický a nenápadný písničkář, provázející Hutku od jeho začátků koncem šedesátých let minulého století. Spojení křehkých Veitových melodií a textových impresí Hutky, odrážejících krajiny a zážitky ze Španělska, Francie, Indie či Laosu, hladí lidské duše a vytváří další část Hutkovy osobnosti.
Ve druhé polovině koncertu se Jaroslav Hutka více rozhovořil, zejména o svých zážitcích s „ozbrojenou pěstí dělnické třídy“. Zněla podle StB i nejnebezpečnější píseň Kamna, s níž si dali fízlové při dešifrování veršů o vyhozených žhnoucích rudých kamnech moc práce. Vedle klasiky, kterou by Hutkovi fanoušci z řad pamětníků neodpustili, zněly i novější písně, opět psané na hudbu Vladimíra Veita. Sugestivně působí například píseň Böhmen und Mähren reflektující dobu německé okupace, ale některé události se v dějinách opakují. Píseň Leopoldov, opět s hudbu Vladimíra Veita, je drsným popisem jedné z mnoha věznic minulého režimu. Z těch klasických zněl v úvodu Litvínov na melodii Štěpána Raka. Litvínov může být zpíván lidmi na celém světě, kteří nereptají a nezbývá jim, než pracovat za byt, stravu a oděv s televizí za odměnu. Celý sál zpíval zlidovělou Halelujá tramvaje, na Veitovu melodii i Havlíčku, Havle, ohledně které StB Hutku dva dny vyslýchala a dostávala stereotypní odpověď, že píseň je o Havlíčkovi - Borovském. Byla napsána po Hutkově podpisu Charty 77 a nikdo netušil, že historický jinotaj se týká budoucího prezidenta republiky. Den před 17. listopadem nemohla pochopitelně chybět Náměšť, zpívaná celým sálem. Jako vždy zbyl čas jen na přídavky. Zněla podle mého soudu jedna z nejlepších písní českého folku - Pravděpodobné vzdálenosti s Veitovou melodií, kterou jsem poprvé slyšel v rozhlasovém pořadu Dvanáct na Houpačce manželů Černých v roce 1968. Jenže potlesk v dobrém slova smyslu přinutil přidat ještě Slunečnici, jednu z ranných písní psaných na cizí melodie, tato na hudbu Boba Dylana.

Jsou lidé, kteří mají právo se hněvat. Den před výročím pádu komunistického režimu, kdy dříve vládnoucí ještě dnes ovládají, právo na hněv trvá. Nicméně pocit, že mohu poslouchat písně Jaroslava Hutky, mohu o koncertu svobodně a beze strachu oficiálně psát a těšit se na další setkání s písničkářem, to je pocit svobody. Vždyť, co je na světě nejkrásnější? Odpověď je napsána a je pravdivá. Díky, pane Hutko.

 


Sdílet na...
Kam dál?

» V Zahradě mezi Nashvillem a Toledem (Školník)

» Noc u Langera (Jaroslav Hutka)

» Open Mic #41 aneb Díky chřipce! (Slávka -vy-)

» Předvánoční Jaroslav Hutka (Lenka Příhonská)

» Jaroslav Hutka 2017 a 70 (Galén)

Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.
ML  - Podotčeno   |85.71.134.xxx |04.12.2010 21:23:36
Ano, Hutka se stal k polistopadovému dění velmi skeptický. S Krylem to však nelze srovnávat. Hutka totiž ke svému skepticismu přišel až s několikaletým zpožděním po Krylovi stejně jako tomu bylo u nás ostatních. Na začátku 90. let se Krylově kritice poměrů Hutka pouze vysmíval. Prosím tedy nedávat Kryla a Hutku na roveň ani v politické střízlivosti a přehledu.
MK   |212.71.128.xxx |05.12.2010 08:29:57
No tak když to není jen o muzice, tak musím poznamenat že se nejvíce hněvají ti, kterým se za totáče nedařilo a nedaří se jim ani teď, takže náhle důvod "totáč" padl. Sorry za tvrdá slova.
ML   |82.100.31.xxx |05.12.2010 16:55:41
V to je ten fór. Kryl byl totiž narozdíl od dob totality v 90. letech bohatý muž Jenže i přesto komentoval věci, které nebyly v pořádku. Pokud Vám připadá, že je všechno v pořádku, tak Vás tedy lituju
MK   |212.71.128.xxx |05.12.2010 18:21:19
Píšete nesmysly, ML. Nikde nikdo nenapsal, že je vše OK, jen se nad tím neremcá a maká se. Kapišto?
Tomáš Pohl   |94.113.162.xxx |05.12.2010 19:40:44
Pane kolego, co máte jméno ML ( kdo je MK vím), napsal jsem o tom, že jsem prožil bezva koncert s člověkem, který na rozdíl od většiny národa proti zlu něco dělal a ten režim tak sral, že musel odjet ven. Jen ho u toho nepálili sirkami, jako v případě Vlasty Třešňáka. Jestli byl někdo bohatý nebo nebyl, je mi putna, zajímá mě dílo umělce. J. Hutka mě a všechny v sále potěšil. Jsem šťastný, že JH může svobodně tvořit a já na něj mohu chodit. Příště bych prosil, kdybyste se pod své názory podepsal, protože za názory se již nezavírá do basy.
MK   |212.71.128.xxx |05.12.2010 19:48:40
Aby bylo jasno: I já jsem rád, že může každý svobodně tvořit, padla tím řada mýtů, pověr a pověstí. Volná konkurence je prostě nejlepší a ukáže pravdu.

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Leden 2020 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
   1 2 3 4 5
 6 7 8 9101112
13141516171819
2021222326
27  

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc
Nejbližší pořady:

Koncertní středa Čro Olomouc, 155. ŽIVĚ...

Kdo: ŠANSONIKA Orlová
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 12.02. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 156. ŽIVĚ...

Kdo: PETR RÍMSKÝ a MISITU
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.03. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 157. ŽIVĚ...

Kdo: PETR BENDE (s cimbálem a basou)
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 08.04. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 158. ŽIVĚ...

Kdo: T.H.S. BRZDAŘI Olomouc
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 13.05. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 159. ŽIVĚ...

Kdo: HUMÉNEČKO Lipov
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 10.06. 2020 20:00