21.01.2014 Jubilejní Open Mic POTRVÁ #70 aneb Večer samý superlativ (Slávka -vy-) |
Reportáže | ||||||||||||||||
Ve středu 8. ledna 2014 v sedm večer vypukl už 70. večer věnovaný muzice a poezii, i tentokrát, jako ostatně většinou za sedm uplynulých let, pod taktovkou Jana Řepky (kdo má rád přesná čísla, koukne na www.openmic.eu). Pořad je inspirovaný programy v newyorské bohémské čtvrti Greenwich Village, založenými na principu otevřené scény - při open micu se u mikrofonu střídá v podstatě kdokoli, kdo přijde a chce vystoupit, zahrát, zazpívat, zarecitovat. Velmi podobně vymysleli a uvedli do života svůj Open Mic otcové zakladatelé, již jmenovaný (nejen) písničkář Jan Řepka a (nejen) hudební publicista Michal Bystrov. Ti dva se teď po letech opět sešli na jedné scéně, už ne Pod Vesuvem v Karlíně, ale v dejvické Kavárně POTRVÁ - a ten večírek stál za to. Jak říká jedna moje kolegyně, byl luxusní!
Alasdair Bouch, pravidelný návštěvník Open Miců v Kavárně POTRVÁ, jednou taky na jevišti. foto: Slávka -vy- Ještě krátce před sedmou bylo pořád dost volných míst, pak se ale dveře netrhly a Tereza, která příchozí vítá u stolku s cédéčky a knížkami na prodej a rozdává jim tištěný program, měla plné ruce práce. A najednou nebylo v kavárně k hnutí! Program zahájil jako obvykle sám impresário Jan Řepka, tentokrát dokonce s kytarou na krku. Na stejný nápěv zazpíval svou verzi středověké Villonovy Balady o dámách doby minulé a Žížalu od Maniho Mattera, od téhož autora přidal ještě Eskyma a slib, že se dočkáme celého CD s jeho písničkami, a už vítal prvního hosta.
Nutno říct, že do jubilejního večera se nevešel blok pro "nenahlášené" vystupující, dramaturgie byla tentokrát opravdu výběrová. Povedlo se mi v ní vysledovat několik zajímavých souvislostí - třeba, že všichni vystupující se prezentovali cédéčkem nebo knížkou, že až na jediné číslo v programu, kdy zněla harmonika s cellem, byla v těch ostatních ke slyšení skvělá kytara, pokaždé v jiném stylu. Taky to, že hudebnice byly všechny štíhlé jako proutek, kdežto tři z pánů muzikantů patřili k těm prostorově výraznějším. A možná i to, že hodně účinkujících přišlo v tmavém, takže na černé scéně a bez blesku působí na fotkách trošičku jak z černého divadla. První se objevil v Praze už nějaký rok žijící, ale po celé Evropě vystupující britský písničkář Alasdair Bouch. Představil čtyři kousky ze svého nového alba Third Time Lucky, kam přetavil i svůj zážitek z jedné studené, propršené noci v Irsku, kdy musel zůstat celou noc na ulici jako bezdomovec. Zazpíval ale taky o lásce či hříchu. Strhující zážitek.
I Adam Pavlíček pořádá večery ve stylu open miců, jenže výlučně akustické, takže spíš asi closed mic. "Mé písně nejsou veselé, zato jsou dlouhé," uvedl se citátem a nabídl desku Můžem dál hledět. Nezapřel lásku ke klasické kytaře už tím, že zahrál i píseň věnovanou svému učiteli a jednu instrumentálku. Ochutnávka lákající k návštěvě čajovny U Božího mlýna v Salmovské ulici, kde se jeho open-mic.cz koná.
Čas před přestávkou patřil Elišce Sýkorové a ukázkám z její prvotiny Vlaštovky, při kterých její akordeon doprovázel violoncellista Vojtěch Nejedlý. Přivedla si taky hosta, sympatického Španěla Rubéna, který nejdřív četl anglicky ukázku ze své sbírky Llave maestra (Univerzální klíč) a pak zpíval v originále.
Po přestávce nastoupil Michal Němec bez Jablkoně, zato s éterickou zpěvačkou Maruškou Puttnerovou, a byl to mazec, Sentimentální Němec byl prostě vtipný, jedinečný a nepřekonatelný (k dostání bylo i novoučké stejnojmenné album).
Michal Bystrov složil na úvod poklonu svému kolegovi vzpomínkou, že když s večery začínali, měli oba až dost prostoru pro svoje vlastní vystoupení, zato zdaleka ne tolik slavných hostů: "To je všechno Honzova zásluha!" Zpíval i recitoval, do veršů se mu vplétal Nezvalův Edison (Vítězslav píše) a taky promo nové sbírky Sebevražda čápem.
I můj oblíbený písničkář Martin Rous přinesl sotva vylíhlé cédéčko, ještě nekřtěňátko Bylo nebylo a s optimistickým výrazem přednesl dvě katastrofické novinky o červených mravencích, kteří ovládnou zemi a o atomovce, která na nás zrovna padá. Naštěstí přidal i něco o lásce.
Úplný závěr večera patřil svižnému bluegrassu. Kapela Twisted Timber zpívá většinou anglicky, protože jeden jejich zpěvák Matt Whitten je Američan. Ale autorka většiny repertoáru a zároveň mandolinistka Kristýna Zuzana Lišková některý svůj text občas přeloží i do češtiny. Partička byla bez banjisty, na výrazu jí to neubralo, zopákli si i pár známých kousků a přivedli svými vypilovanými sóly publikum do varu. Kvůli policejní hodině se končilo jen maličko po desáté, když viditelně spokojený impresário Jan Řepka nejdřív poděkoval účinkujícím a sponzorům, pozval všechny na příští Open Mic POTRVÁ #71 - a pak už to naposled rozbalili Twisťáci (i ti s sebou měli štos cédéček Freeride of Our Lives).
Sdílet na... Kam dál? » Střelické strunobraní pojedenácté a zase jinak! (FOLKtime.cz)» Rozjímání o sendviči pokřtěno! (Jan Řepka)» Marek Dusil představí na olomouckém open mic Karlsbad (FOLKtime.cz)» Písničkáři Řepka a Šanta chystají společné domácí turné (FOLKtime.cz)» Martin E. Kyšperský a Vasilův Rubáš jako hosté Open Micu (Ondřej Machát)
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
Copyright © 2024 FOLKtime - Vaše brána do světa folku. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...
Dubnové Notování
Milá Hrsti, jste na FB? Nenašla jsem vás (na první...
Na Jihočeské Portě zvítězila dvo...
To je nádhera, Žíže gratuluji na dálku. Už jsem mě...
Dubnové Notování
Ahoj :) diky, ze jste byli tak vsimavy :) Nastesti...
Dubnové Notování
Každopádně souhlas. Ale nepodcenoval bych diváky, ...
Duben v táborské Univerzitě
Milý Spolektive, chválím tě, že své koncerty zapis...