FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Středa 7. března 2018 byla nejen předvečerem svátku žen, ale díky pánům z Druhé trávy i večerem skvostných hudebních zážitků. V brněnském Metro Music Baru se rozdávaly pomyslné sklenice, vrchovatě naplněné skvělou hudbou. Robert Křesťan a Druhá tráva si hned úvodní dvojskladbou podmanili svoje věrné diváky.

Roberta nezastavila ani zlomenina nohy (zdravotní indispozici zvědavcům v publiku popsal slovy „mám zlomené hlezno, sice nevím, co to je, ale je to zlomené“) od bravurního výkonu. Pokud něco vyvolalo jistý smutek fanoušků, pak to bylo omezení jeho pohybových kreací a to, že sedící Robert nebyl ze zadních řad i stojících diváků vidět celý.

Po úvodním bloku, v němž nechybělo i Ještě jedno kafe... přišla Letní romance. Ta je stále živým obrazem i holdem poetické kráse okamžiků a v nastávajícím předjaří jakoby evokovala přísliby budoucího času. Vynikla hlavně v prostředí Metro Music Baru, kde je síla zážitku umocněna kontaktním zvukem i blízkostí interpretů k divákům. To vše korunovala barevná hra světel a perfektní zvuk (díky, Chrisi!). I další skladby z posledních alb, tedy z Dylanovek i Marcipánu z Toleda získaly na naléhavosti v barovém útulnu. Hity poslední doby doplnila lehce nostalgická vzpomínka na dobu působení Roberta s Lubošem Malinou ve hvězdné sestavě brněnských Poutníků. Tou byla poetická Víla, která mnohým připomněla jistě plno vzpomínek. Večer plný pochvalného potlesku interpretům i během skladeb plynul dál v obrazech Robertovy textové imaginace i v brilantních melodických obratech členů kapely i externích autorů. Spokojenost publika naplnily další skvělé kousky, jako dynamická Řada snů nebo z archivního boxu vylovená píseň Prostři mi plátnem…, která spolu s Ukolébavkou pro mne má přemýšlivou náladu chlapské poezie. Závěrem byla Telegraph Road s působivými instrumentálními sóly zejména obou Lubošů – Maliny i Novotného, které byly v klubovém prostředí Metro Music Baru obzvláště silným a zážitkem, plným emocí.

Bouřlivý potlesk často během koncertu sklízel kromě Roberta Křesťana zejména výkon Luboše Novotného na lap-steel a tradičně skvělé hudební šperky Luboše Maliny. Ale publikum mohlo svou přízní střídavě obdarovávat i další členy kapely, tedy Tomáše Lišku na basu a Martina Nováka na bicí. Všichni se blýskli svou instrumentální virtuozitou v přídavkovém kousku, instrumentálce Nashville Skyline Rag. Úplný závěr přídavků patřil písni Ještě není tma, ale stmívá se z alba Dylanovky, která v prostředí blízkého kontaktu diváků s interprety byla ještě silnějším zážitkem, než na „klasickém“ pódiu, zážitkem, který korunoval skvělý hudební večer.

Vzhledem k tomu, že se na scéně v domovském Brně (lze-li to tak v případě Druhé trávy říci) poprvé divákům představila nová posila na postu kytaristy – Radek Hlávka – byla očividná jistá zvědavost, jak do sestavy zapadne. A očekávání bylo splněno, obměněné sestavě to hraje zase skvěle!

Další fotky jsou zde: