FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Vy, kteří se nyní škodolibě radujete, to není od vás pěkné. Ručičky si mnete marně, protože redakce ve stejném složení pokračuje dále na novém hudebním serveru iFOLK.cz  a najdete jej na adrese www.ifolk.cz. Tuto novinku oznámil pan šéfredaktor Pavel Rada na sobotním InternetFOLKjamu (21.2.) v Divadle za plotem v pražských Bohnicích a přijali ji nadšeně zejména ti bláhovci, kteří si dlouhé cizokrajné slovo internet nemohli zapamatovat, a tudíž adresu hudebního serveru IF nikdy nenašli. Proto iFOLK. Nyní jej najdou. A něco uvidí :-))) 

Petr Beleš z kapely Bezefšeho

foto: Petr Houba

Narození nového iFOLKu na InternetFOLKjam přišlo oslavit několik kapel a sdružení, jejichž webové stránky hostují na IF, a zpočátku také několik platících diváků, několik pacientů léčebny Bohnice a několik redaktorů FT. Jakmile přestala hrozit přesilovka jeviště - hlediště, mohla besídka začít. Moderátoři slavnosti, mladí a krásní Jeroným Lešner a Miloš Keller, zvolili jednotné oblečení, bleděmodré košile, tmavomodré vesty a černé džíny (na džínách puky nevyžaduji) a kultivovaně zasvěceným a chvílemi i vtipným slovem provázeli celým programem. Ti, kteří očekávali vzájemné břitké jiskření známých netových diskutérů, sice překvapeně sledovali, jak byli krotcí, ale oni si to na netu vynahradí. Kdo z nich byl lepší, je nasnadě, samozřejmě ten mladší a krásnější, protože je na rozdíl od toho druhého redaktorem FT :-)))

První kapela, která si přijela strašlivě zajamovat až zez Plzni,  jak říká Miloš Keller (z Plzně, jak říkají Plzeňáci), byla     Strašlivá Podívaná a předvedla folk historizující i čerpající z různých žánrů (blues, etnická hudba, lidová písnička). Pány upoutávaly zejména tři dámy a naopak, všechny pak jejich muzika, v níž dominuje zpěv Ivy Valečkové a Petra Merxbauera a zlobivý hoboj Ivy Novákové. Takový konec, bych si přál zazpívali a diváci je bez přídavku nenechali odejít. Pražští Bezefšeho se před koncertem v zimní zahradě pečlivě rozezpívávali, na scéně v

Bobova Diéta

foto: Petr Houba

šechno klapalo díky skvělé práci zvukaře Zdeňka Altinského, kterému patřilo jejich poděkování. A my jsme si mohli vychutnat Velký rozvod, Dál se koulí, bulharskou Běda, běda...a rádi jsme je nechali přidat Jen mě to nechte říct?Konečně vydají cédéčko. Těším se na ně i na slíbenou Kellerovu recenzi.

Zatímco Pavel Rada představoval nejprve ústně a pak i názorně na projekčním plátně stránky svého novorozeňátka, chystala se na scéně smršť v podobě dalšího redaktora IF Ivo Cicvárka a Oka, tentokrát celého. Iva jsem viděla před dvěma

Moderátor a účinkující: Jeroným Lešner

foto: Petr Houba

týdny v Akcentu jen s PůlOkem, neboť flétnistka Petra Klementová chořela chřipkou, a znovu se mi potvrdilo nepsané pravidlo o nenahraditelnosti živých koncertů sebelepším studiovým záznamem. S Janou Havlovou na violoncello a saxofon si nenechte ujít jejich Jeď rychleji, Fanatikům, či Venuši  o toiletářce z veřejného WC, nebo o muzikantském snu stoupat k výšinám Pod střechou. Bohužel v sále několik diváků ubylo, pacienti asi odešli na večeři a zprávy, nebo jak říkali V+W: "Obecenstvo se šel vyčůrat." Na Jeronýma Lešnera, jenž přenechal představení své osoby moderátorovi na pěkném druhém místě, si ale ještě dost lidí počkalo, a já se těšila ze starých dobrých písní. Ze své oblíbené Když dvoum srdce slíbíš (Soužení), bavila jsem se sólem a la Roman Horký s kytarou za zády v Textařské o textařově umu a s Ivem Cicvárkem za klávesami  novějšími skladbami.

Chlapci nastartovali obecenstvo ke dvěma závěrečným lahůdkám, libereckým sestavám  Disneyband a Jarret. Jestli platí v plzeňském bluegrassu, že už tam hrál každý s každým, liberečtí nám něco podobného předvedli přímo na scéně. Věra Soukupová s Martinem Kadlecem navázali úspěšně na album Opilí potměchutí v písni Zabloudím, aby pak připomněli právě z tohoto alba nejpůsobivější Noc s inkvizitorem už za nenápadné pomoci Jarretího bubeníka Jana Nohy, a Podvodníka

Liberečtí Disneyband

foto: Petr Houba

s Jarretím Kadlecem Michalem na elektrickou kytaru. Svatá Trojice si zachovala křehkost i v tomto nástrojovém obsazení, ale pak kapela přidala na intenzitě v Trhacím kalendáři a postupně se přerodila v Jarret. Ovšem v tu chvíli jsem řešila problém jednoho zmateného obyvatele bohnického areálu neschopného verbální komunikace (po celou dobu IFjamu poslouchal tranzistorák, doufám, že alespoň stylově Countryrádio), a nakonec se mi jej podařilo předat do rukou domácích. Zatím Hanka Skřivánková se svými chlapci a Martinem Mrázem na basovou kytaru namísto onemocnělého Marka Štulíra předávala muziku plnou dravosti a energie Ve znamení blíženců, v Blues pro první řadu s pěkně ostrou foukačkou Honzy Provazníka a se saxofonem až k taneční extázi na pódiu. Jasné vyvrcholení hudebního dění na letošním IFjamu.