FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Vyhlášení výsledků této trampské literární soutěže se uskutečnilo o víkendu 28.-30. května 2010 uprostřed drsné brdské divočiny na krásném místě bývalého lomu s dalekým rozhledem. Oproti předchozím ročníkům, kdy ohně Trapsavce byly v září, šlo o výraznou změnu v termínu, ale není to změna jediná. Kromě nové uzávěrky pro posílání povídek a básní (nyní je každoročně 28. února), byla dočasně zrušena kategorie do 23 let, a to z důvodu malé účasti.

Od chvíle, kdy jsme opustili stín smíšeného lesa na úpatí Ptačího Vrchu a vystavili svá těla již zvolna klesající, přesto však stále brutálně žhnoucí plotýnce, která už dvanáctý den bezkonkurenčně kralovala vymetené srpnové obloze, jsme měli jenom jeden cíl. A teď ta chvíle přišla. Teď nastal ten okamžik, kdy propocená košile přilepená na zádech najednou dostala smysl.

Marko Čermák je pro spoustu lidí nejen českým otcem pětistrunného banja, postupným členem kapel Greenhorns, White Stars a Paběrek,ilustrátorem Rychlých šípů,  ale rovněž trampem, který i přes svých sedm křížků stále chodí vandrem po „svých“ brdských lesích, jen s usárnou a nezbytným banjem. Kde jinde mohl být pořízen i tento rozhovor, než v Markově brdském srubu.

Tak vám tak ležím a přemýšlím. Třeba o tom, proč ten kámen tlačí do zad, nebo jak je strašně moc prima, že už je tady konečně jaro. Najednou to zničehonic přišlo, přesněji řečeno – přišla. Po louce kráčela, jakoby se vznášela, krásná víla oděná pouze do květů. Z jedné strany se k ní lísal statný divočák s něžným výrazem v očích, z druhé malý srneček, a za ní cupital ježek.

„S tebou co, Kiwi, je,“ zeptal jsem se naším rubotlamocvikem. Přijel jsem do osady v podvečer soboty, šerif seděl nad plným ešusem, jehož hladinu pokrýval krunýř dávky vychladnutého tuku. Obr 198 nad zem něco spotřebuje a když ne, je vyšinut. „Den celý takhle sedět chceš?“ zkoušel jsem. Vyštěkl jako kolt od boku: „Vo svý věci se starej!“ Obr a k tomu šerif nemůže mluvit jako malý kluk.

"Do kotlíku vody nasypeme dvě hrsti šneků a přidáme tři vinné listy. Jakmile šneci povolí, vyjmeme je z ulit, zbavíme střívka a nakrájíme na jemné plátky. Do nové vody v kotlíku pokrájíme na jemno zeleninu ze zahrádky s rozpadlým plotem, kostičky brambor z pole u cesty a přidáme plátky šneků. Necháme povařit do měkka. Na závěr polívku dochutíme kořením, rozetřeným česnekem a zavaříme vajíčkem nebo jíškou. Podáváme horké.

Je název připravovaného dvoudílného zpěvníku, který bude obsahovat kompletní písničkovou tvorbu Wabiho Ryvoly. V této chvíli jde, jak titulek napovídá, o 272 písní. Jelikož nám byla v těchto dnech zapůjčena i část Wabiho pozůstalosti v podobě plné tašky jeho soukromých nahrávek, nelze vyloučit i nějaké další překvapení. Písně jsou samozřejmě nejen s akordy, ale i s notovým záznamem.

"Nech to bejt! Já skočím pro kluky!" Odhodil jsem sekeru do jehličí a sesunul se vedle. To byl koneckonců slušný nápad. Co se tady s tím máme dřít ve dvou. Strom je to na dvě facky, nemohli jsme s tím hnout — a že je Tallyho kus! Zapálil jsem si cigaretu a pozoroval, jak kámoš klouže ze stráně dolů na kemp. Vzadu za ním, kam až jsem dohlédl, probleskovala mezi stromy hladina jezera a pode mnou se do něj vlévaly dva potoky.

Jaroslav Velinský - Kapitán Kid ve svém stejnojmenném nakladatelství právě vydává již devatenáctou detektivní „finkovku“ nazvanou Mistrova smrt.
Cituji: Nad strašnickým závodem Pragokov se vznáší hrozba likvidace zaběhnuté výroby, avšak Otovi Finkovi spíš nedá spát jedna záhadná smrt; a to netuší, že přijdou další…

Balím. Klečím na smotaném spacáku, tam mám uloženy i  všechny nezbytnosti. Teprve na třetí pokus se mi podaří stačit tornu. Na mém kanapi jsou rozloženy mapy, na stole jízdní řády, u telefonu vzkazy a vypsané dopravní spoje…Vtom zvoní telefon.