FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Když se řekne One of the millions, mnohý z folkáčů si pod tímto slovním spojením nepředstaví zhola nic. Když se řekne O.O.T.M., občas si někdo řekne, že to někde slyšel. Když se řekne, že je to ta kapela, co hraje s Šimkem a Bubílkovou v pořadu S politiky netančím, všichni už ví, o koho se jedná, a mnozí folkaři začnou ohrnovat nos se slovy "komerčáci".

Tak na tohle cédéčko jsem byla hodně zvědavá. Mošny docela můžu. Možná proto, že jejich písničky jsou převážně romantický a jejich texty toho mají dost co říct i při druhém, třetím a dalším přehrání. Je tam něco k zamyšlení, něco schovanýho pro příští poslech.

Nové Plíhalovo album jsem dostal od bratra k narozeninám. Bylo to večer, a protože jsem byl již unavený, řekl jsem si, že si pustím jen tak pro chuť tři písničky a celé si ho poslechnu až druhý den. Rozplynul jsem se při první písni o Beduínech ve skříni, zavzpomínal při písni Mám príma den, a když jsem zaslechl nově zaranžovanou Myš, musel jsem si ji pustit ještě asi desetkrát.

S demonahrávkou této skupiny jsem se poprvé setkal tak, že mi jí kapela zaslala v digitální podobě na mou mailovou adresu, a tím mně zcela zahltila schránku. Seznámení se s jejich muzikou bylo tedy posunuto až na samotný křest této nahrávky. O celé akci samotné je psáno na jiném místě, a proto bych se jen v krátkosti pozastavil nad písničkami tohoto nosiče.

Kdo znáte alespoň trochu pražskou skupinu Jarabáci, jistě mi dáte za pravdu, že jen tak neexistuje pódium, které by jim nebylo malé. A teď si představte, že tento monstrózní soubor se rozhodl natočit desku v jednom z nejmenších studií ve střední Evropě. V dogStudiu jsem měl tu čest již několikrát nahrávat, a tak vím, jaký problém byl vtěsnat před mikrofon tříhlavý sbor.