Lorencovou, nyní zpívající básnířku, které má vycházet během půl roku knížka básniček pro děti.
Každé písmeno v básničce dětem poví něco o zvířátku, které tímto písmenem začíná. Například labuť tak písmenko L. Tuto básničku nám paní Zdena s osobitým kouzlem přednesla. Knížka se právě ilustruje a během podzimu si již na ni můžeme těšit.
Veronika Padilla si zabezpečila klid v sále slovy: "baby tady se nedá hrát". Po té se sálem rozezvučela klasická kytara a směs španělských, jihoamerických rytmů. Vystoupení dominoval jasný hlas zpěvačky s textem v angličtině s velmi dobrou výslovností. Veronika Padilla se svou kytarou upoutala na pódiu nejen svým výkonem, ale i vizáží. Červená kytka ve vlnitých dlouhých vlasech navozovala dojem s černou halenkou spíše španělskou tanečnici, která byla doplněny jeansy spíše v rockovém stylu i opasek mu odpovídal.
Čtyř členná dívčí skupina Toffees zaplnila jeviště svým pěveckým a tanečním vystoupením a vygradovala zábavu na tolik, že dámské publikum i bez parketu tančilo mezi stoly. Také pěkné kostýmy dívek ve skupině jistě podtrhly styl jejich zpěvu a tance, které bylo laděno do šedesátých let. Obepnuté velmi krátké šaty s výrazným a jemným vorem. Vždy dvě a dvě dívky ve stejném ošacení. Dlouhé nohy, štíhlé pasy a velmi jistý krok v tanci s gesty sladěnými v jednom šiku potrhoval směs písní typu Locomouchen.
Po dívčí skupině následovala přestávka, kterou vyplnila autogramiáda Zdenky Lorencové a Veroniky Padilla v předsálí klubu s rozhovorem pro televize.
Druhou polovinu večera zahájil opět Richard Sacher a po své písni pozval na jeviště Boba Frídla s poetickou písní Madona a Máma. Po té si k duetům Bob Frídl sám přizval Aťku Bednářovou a zazněly písničky Kde ty kytky jsou a jiné. Jakub Smolík a jeho recitál opět na velmi něžné struně jeho kytary končil křestem již platinového CD Smolař, které mu zde pokřtil Bob Frídl s Milošem Bernátkem majitelem klubu Šelepova No1. Po té Richard Sacher zpíval a tančil na pódiu a publikum se přidalo k němu. Zábava pokračovala v příjemné atmosfére až do úplného konce dámského večera.
Tak opět se na Šelepce v dámském klubu mnoho hvězd ucházelo o přízeň převážně dámského publika a opět se jim jejich snaha vyplatila v podobě příznivého přijetí, bouřlivého potlesku, dobré zábavy jak na jevišti tak v hledišti.
Na to není nikdo zvědavej?
Rok 2025 a my stále posloucháme kundu Zaňákovou, x...
Druhé semifinále Notování – říje...
Řekl jsem si, že jako vtip stačí to Brno, ale vidí...
Druhé semifinále Notování – říje...
Takže znovu k názvu MandalaBanda. Sice už jsem to ...
Hluboké nedorozumění: jsou hraví...
Dušan řekl spoustu mnohem horších věcí
Hluboké nedorozumění: jsou hraví...
Haló... to je omyl... Dušan to rozhodně neřekl o H...
Hluboké nedorozumění: jsou hraví...
Tak Madam v tričku jde za mnou, v tom jsem jako ko...