FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Už jsem si zvykla na výročí kapel mých vrstevníků, které působí na podiích 30, 40 a více let, ale že skupiny našich „dětí“, které jsou stále označovány jako „mladé a nadějné“, slaví 10, 15 ale i 20 let od svého založení, to mě vždy zaskočí. Přestože koncertují, pořadatelé je zvou do hlavních programů festivalů a vydávají cédéčka, z médií, až na ojedinělé výjimky, jejich písničky posluchači neuslyší. A to je škoda. Kapelou, která v současnosti patří do žánrové špičky, je i pražská folková skupina Bezefšeho. Letos je jim 15 let.
Bezefšeho prý na první zkoušce 3. září 1998 zahájili spirituálem Přišel k nám. Stejnou píseň jsme slyšeli 15 let a 39 dní poté, tedy v sobotu 12. října 2013, v úvodu velkého narozeninového koncertu v pražském Žižkovském divadle. Poprvé jsem Bezefšeho viděla v jejich začátcích u nás Mezi paneláky (to byl festival, který několik let na Jižním Městě pořádali). A hned mě zaujali vícehlasým barevně vyladěným zpěvem a energií, která z nich sálala. Na repertoáru měli zejména spirituály, ovšem v následujícím období „hledání a tápání“, jak řekl kapelník Michal Miklánek, zkoušeli i další styly a žánry. Z původní sestavy dnes nezůstal kámen na kameni, ale s každou změnou v obsazení Bezefšeho začali plně využívat pěvecké a instrumentální schopnosti jednotlivých členů a přibývaly i autorské skladby. Bezefšeho neminula řada žánrových ocenění a vydali tři řadová cédé Libo-li... (2004), Rim pim pim (2006) a Mraky baref (2011). V roce 2009 natočili živě Bezefšeho 10 let (live) (2009) a možná, že se dočkáme i DVD, neboť vyprodaný koncert k patnáctinám za zvukového dohledu Páji Jindráka zaznamenávalo několik kamer. A tak Radku Geigerovou, Hanku Jansovou, Anežku Žákovou, Peetrse Beleše, Michala Miklánka, Honzu Nohu, a bývalé členy Lídu, Zdenála, Johna a speciální hosty dechové sekce George (tenorsaxofon), Lukáše (trombón) a Pavlu (baryton saxofon) uvidí i ti, kteří v Žižkovském divadle nebyli.
V první půli slavnostního koncertu si Bezefšeho vymysleli pro publikum interaktivní hru na dramaturgy. Pomocí losovacího klobouku vždy náhodně vybraný divák v hledišti zvolil hudební styl a Bezefšeho do něj „napasovali“ píseň. A když se slavilo 15 let, losovalo se z patnácti stylů. Diváci se ochotně zapojili a z klobouku postupně vytáhli následující playlist:1. latina a Bezefšeho zahráli Perivoli. 2. bluegrass (má modrá duše zaplesala) a na jeden mikrofon dokonce s mandolínou (Michal) dali Veď mě dál, jen dál. 3. spirituál a Vím to, pane, 4. píseň vánoční a Pastýři, kterou zazpívala Lída (Nesnídalová) zpěvačka z první sestavy. 5. folk a jediná tříčtvrteční píseň Bezefšeho Hvězda od Honzy Špalka z My3.avi, 6. metal a Komár, prý nejblbější píseň, kterou mají, ale stále oblíbená táborových ohňů, 7. lambada a Pět minut. 8. blues a Modré blues Hanky a Radky, 9. reggae a Skořápka. Krátkou přestávku v losování vyplnil John Sedláček, sám s kytarou zazpíval gabinovsky lahodnou francouzštinou romantickou píseň „z vlasatejch šedesátejch“ San Francisco Maxima Le Forestiera. Báječně! Bezefšeho se vrátili a hra pokračovala: 10. lidová píseň a pseudolidová Šuhajek, protože ji napsala Hanka, 11. swing a Malá píseň s velkou dechovou sekcí, 12. funky a Třicet stříbrných, 13. šanson a Žádný řeči, majstrštyk Hanky z repertoáru Edith Piaf s Michalovým textem, 14. ska a Mám plné skříně, novinka s Peetrsem, a 15. cha-cha a Sám a sám. Bezefšeho prostě jsou multižánrová kapela!
Rytmy a styly se střídaly i po přestávce, již zcela v režii kapely zněla jedna pecka za druhou. Zdenál tančil s kontrabasem (stále), John v Libo-li zahrál na bicí soupravu Bajkonur, Anežka a George jednomanželskou dvojhru na jednu flétnu v Křídlech, Běda, běda, zabědovaly Radka s Hankou a Lídou, Honza Noha dal svoje úchvatné sólo na bicí v Žízni…A po pěti letech a na přání diváctva koncert opět vrcholil roztleskávací Plážovkou (Volare). Na Bezefšeho se začaly snášet barevné papírové vlaštovky s oslavnými zdravicemi a narozeninovými vzkazy od diváků a na podium přistálo i jedno plyšové prasátko s příhodným vzkazem pro kapelu: Házet svině perlám!:-) „Perly“ se ještě neloučily, Radka za všechny vyslovila poděkování a přání kapelníkovi, aby to s nimi ještě 15 let vydržel! Následovaly čtyři přídavky a na samotný závěr pecka, kterou si zpěváci, sbor a orchestr Bezefšeho mohou dovolit. Píseň z muzikálu Vlasy Kéž slunce svítí. Standing ovation na rozloučenou!
„My se vidíme vždy po pěti letech,“ řekla mi maminka zpěvačky Lídy Zdenka Nesnídalová, se kterou se známe ještě z dob studií a pravidelně se potkáváme na kapelních narozeninách. „Tak zase příště!“ slíbily jsme si. A vy jistě přijdete také. Ačkoliv, proč na koncert čekat pět let, že?

Lukášova trombónová fanfára foto: Dan Ebermann	Bezefšeho a capella první spirituál Přišel k nám foto: Dan Ebermann
Kapelník Michal Miklánek se zaujetím sobě vlastním zpíval i pořadem provázel foto: Dan Ebermann	Koncert v týdnu ohrozilo bezhlasí Radky Geigerové. Léčila se svědomitě a v sobotu nechyběla! foto: Dan Ebermann
Energií nabitá Hanka Jansová foto: Dan Ebermann	Lída Nesnídalová foto: Dan Ebermann
Z Lucemburska přijel „sklepní bas“ John Sedláček foto: Dan Ebermann	Honza Noha foto: Dan Ebermann
Pan Rimpimpim Peetrs Beleš foto: Dan Ebermann	Peetrs v interakci s kontrabasistou Zdenálem foto: Dan Ebermann
Zdenál Mňuk jako za starých časů diváky bavil a tančil foto: Dan Ebermann	Když metal, tak se vším všudy foto: Dan Ebermann
Jednomanželská dvojhra na jednu flétnu foto: Dan Ebermann	Velká dechová sekce v plném nasazení foto: Dan Ebermann
Házet svině perlám! Nejen perlám Radce a Hance, ale všem Bezefšeho! foto: Dan Ebermann