FOLKtime - Vaše brána do světa folku

V rádiu jsem slyšela úžasnou písničku plnou hudební terminologie a výborných metafor.

Stačila jsem zachytit toto:...hraju to na víc stran, ale tajím, co mám z lubem, je to klasika. Já nic já muzikant. Něco mě nutí a není tu místo na vzdor a pak mám vás tolik, že by to vydalo na sbor. Hlavu mi nápad zaleh, přichází v různých intervalech, čekám, kdy vyplyne z kontextu, s kým z vás to bude prima, s kým to bude prima a kdy dojde i na sextu. A všichni Boni Pueri a celá Schola Gregoriana zas v jarních ulicích se ukrývají. Hledám je beze všech skrupulí a všecky Bambini di Praga se ke mně dneska v noci přikulí a zazpívají. V parku u stromu, kde má Suk bustu, kleknu do trávy a hraju ti z listu, v hlavě mám sextoli, v mých iluzích a hájích rozkvetly violy. A pak místo do kina mířím do Rudolfina, nedívám se, jak hraje DiCaprio a Louis De Funes, hrajou mi capriccio a da capo al fine. S concerty nejsou žerty, tohle je návrat do puberty. Tohle skončí tragicky, když mířím potají na roh lesní i roh anglický. Budeme horny a budem noty, zazní všechny...

Kdyby někdo věděl, budu mu moc moc vděčná. Pátrám po ní už půl roku...
Díky!

Jedná se o píseň Pražské jaro od skupiny Jananas, která se nachází na jejich novém CD Jananas.

Děkuju,děkuju,děkuju moc!!!