|
I. Část: Proč a jak a co s tím má společného Dylan
V poslední době se mi naskytlo naprosto nečekaně více času a já se tak mohl pořádně „proposlouchat“ albem Boba Dylana. Přesněji řečeno alby, protože to jsou dokonce 4CD a vážně stojí za to si je minimálně poslechnout. Moc se mi líbí i ty nápěvy a motivy. Komplet se jmenuje Tree with Roots a jedná se o neoficiální dílo ve smyslu „posvěcení“ samotným autorem. Všechny skladby různě odchytané jsou pro mne dokonalým písničkařením v nejlepším smyslu slova. Jedná se přitom o zásadní materiál, který vznikl v jednom z klíčových období Dylanova života, když se v roce 1967 zotavoval z těžké motocyklové havárie. Různé části nahrávek ze sklepa domu, který Dylan se svou kapelou tehdy obýval, se postupně šířily v pirátských vydáních mezi sběrateli, což nakonec přimělo nakladatelství Columbia podstatnou část materiálu pod názvem The Basement Tapes vydat.
Kromě toho jsem byl přizván k účasti na akci Písničkáři sobě, která proběhla nezvykle v pondělí 5. října v Hradci Králové – a to bylo asi tou poslední kapkou, na kterou jsem zřejmě podvědomě čekal. Už totiž poměrně dlouhou dobu ve mně zraje hořko-ironická úvaha o konci písničkaření v Čechách, a kterak se dnes žije (pod-)průměrnému písničkáři. Potud tedy jakési vysvětlení mých pohnutek k sepsání… Zkrátka – bylo to ve mně jako v koze…
Rád bych se nyní odpíchnul od fiktivní recenze, kterou jsem si při poslechu mnohokrát představoval – tedy recenze začínajícího písničkáře jakéhosi Roberta Dylana. Odpusťte, že použiju reálné osoby, ale po právě reálných zážitcích nemohu (a zdůrazňuji – aniž bych se jakkoliv a to byť i náznakem vnitřní úvahy o sobě samém – natož v nějakém slovu = přirovnával k mistrovi samotnému) – ano vážně nemohu nezasadit děj do skutečného prostřední (jak se nehezky říká) té naší folkové branže. Tedy živě si dokážu představit, že jediné místo, kde by se o něm strhla debata by byl náš milý Folktime. Jeho všechny přihlášky na Zahrady atd. by byly naprosto ignorovány. Podobně jako na Folk&Country (kde mají třeba i výzvu o hledání autorů, ale když jsem jim asi 3x něco posílal, nepřišla ani hláška = nepiš nám a raději už nepiš vůbec!)
Zde krátká vsuvka týkající se konkursů = chápu, že Moravský Brabec toho má vždycky až nad hlavu, ale je vážně tak velký problém poprosit nějakého nadšence (v případě jeho neexistence – což bych se ale divil – najmout krátkodobého a mizerně placeného brigádníka, který by klidně i emailem a za použití kouzelného spojení Ctrl+C a Ctrl+V napsal cosi jako „Dobrý, ale je Vás moc – zkuste to příště znovu, ano?“ Ono totiž, pokud pošlete každý rok nové CD a nové písně a pořád ani ťuk – začnete si přeci jen říkat, zdali něco nebude na v mnohém podobné zkušenosti, kterou mi vyprávěl můj otec, když hrál on na Portě, že první místo bylo předem dané SSM a druhé Mladým světem = a že je takto i při příchodu instruoval přímo (raději nejmenovaný) pořadatel = že se tedy hrálo o třetí místo…
Podobně by i jediné odpovídající místo, kde by si náš začínající písničkáře Robert mohl zahrát, byla již zmíněná Porta (i když – jak říká, myslím, Samson = „soutěžit v muzice je blbost“) a tam by se ho zřejmě chytil Jeroným Lešner. Přiznám se, že když jsem si jeho reakci představil (promiň, kamaráde) musel jsem poslech přerušit a dlouze jsem se smál. Jako bych ty věty slyšel = proboha – to není zpěv! Ten chlap normálně mečí a co víc – totálně neintonuje! A ten doprovod – viděl někdy nějakou školu hry na kytaru alespoň pro začátečníky?! Kromě toho melodické linky nejsou nijak objevné – jo, to takhle Epy de Mye = to je ono! A texty = to jsou nějaký dadaistické pohádky, ne?!
To by byla ale voda na mlejn jeho „kamaráda“ a věčného oponenta Miloše Kellera! Už to vidím přímo v diskusi = já mu teda dal tři hvězdičky za jeho demo – prý ho dokonce nahrávali tajně; ale člověče – já ho slyšel hrát na živo a on není schopnej ani jednu písničku zahrát dvakrát stejně = je to ubožák jako Ty, Jeronýme! Ta intonace, frázování – a to si ještě troufne na duet s nějakým Cashem, nebo jak se ten chlapík jmenuje – má sice příjemně hluboký hlas, ale vždyť ani on neudrží intonaci, vypadává z rytmu a na koncertech ještě dokonce zapomíná texty!!! Reakce se zpětnou palbou už jsem si raději nepředstavoval – stačilo mi to jednou a to krátce po příchodu Miloše ze zkrachovalého iFolku na Folktime = kluci se posílali do Banky a podobných centrálních míst… Zase ale na druhou stranu, že by pan Keller nechal zahrát alespoň jednu písničku začínajícího a neznámého Dylana na Country Rádiu, o tom nepochybuji a proto za mne říkám – všechna čest každé takové snaze a díky za ni!
Jedinou světlou chvilkou by bylo vyjádření podpory ze strany Tomáše Pohla (pana doktora) – jsem si jist použitím vět typu = však on se rozehraje, dejte mu čas, mně se pár písniček líbí. Je to laskavost sama = kéž by takových lidí bylo víc! Chjo…
Možná i na Notování by se díky Belmondovi a jeho spolu na prkna dostal. Nevím, jak by dopadl v Balbínově poetické hospůdce, protože tam už je teď narváno na měsíce dopředu a nově nyní už i tancující hvězda Jiří Smitzer bude mít pořád vyprodáno, ale třeba je zrovna on (hned po Třešňákovi) tím naším Dylanem.
Jenže pak by si ho konečně všimli skuteční odborníci naší branže = Pavel Rada – který by dělal dál čest svému jménu (často si říkám, že tohle nomen omen nemohlo vzniknout náhodou, že si to jméno vysloužil – podobně jako Indiáni) a dal by mu rad, co by se mu do kytary vešlo – všechny samozřejmě IN = na tu kytaru si dej flanger, přiber si bicí, ať Ti zpívá někdo jiný, ať Ti hraje někdo jiný a víš co? Vykašli se na to, jo? A na závěr by padl onen slabošský argument k nehraní jeho písniček na Rádiu folk – posluchačům se to nelíbí – že tím posluchačem je on sám, by se skromností sobě vlastní opomněl dodat.
Že existují písničky, které je potřeba posluchače „naučit“ poslouchat zase dodávám já = komerční rádia a jejich věčně hrané hity budiž mi toho důkazem!
A samozřejmě pak i Tomáš Hrubý (i zde se jedná o nomen omen) = tam už jsem si raději nic nepředstavoval, protože jeho psaní je mi jedem pro duši – z každé jeho recenze mám vážně reálnou depku a je mi líto oběti jeho psaní…(zdůrazňuji, že já jsem tou obětí naštěstí nebyl – to jen, aby nevznikl dojem, že haním ty, kteří hanili mne) A podobně si raději ani nepředstavuji reakce v diskuzích pod články (třeba „jedovaté rostliny“ – brr, na něho nechodíme, fuj!) Možná, že by si i někdo hasil mindráky typu = koho za totality Dylan udával – že by Cashe?
No, a když už by to vypadalo, že je po něm mediálně mrtvo – ozval by se druhý laskavý muž folku Milan Tesař a pozval by ho do Proglasu (o ČT a pořadu Na moll nemá cenu ani mluvit – pokud jeho sledování totiž vypne jeden divák, pak klesne sledovanost o celou polovinu a zůstane u bedny jen Ivo Cicvárek – dej mu pámbu lehké spaní! Ještě, že existuje archiv na webu ČT! A díky za každý takový pořad…)
Asi si teď tak říkáte (pokud nejste mezi jmenovanými), že jako fór dobrý, ale jinak ztráta času a možná ještě něco ve smyslu = chudák autor, měl asi těžké dětství. Jenže nenechte se mýlit! Když jsem na oné akci – zmíněné výše - mluvil s kolegy písničkáři = prožívají to vesměs stejně či minimálně podobně. Není cosi shnilého v království folkařském, ptám se? Tušíte, jak se dnes žije neznámým písničkářům, folkovo-odborní a často samozvaní „konšelé“? Něco o tom po dvaceti letech písničkaření vím a něco Vám v druhé části tohoto psaní povím, chcete? ;-)
Ještě ale jednu vsuvku, spíš postřeh. Když už tu tak nehezky škatulkuju – všimněme si jiných žánrů. Co třeba takový rap nebo hip-hop = četli jste už nějakého repáka, pardon rapera – jak kritizuje kolegy nebo aniž by rapoval, jak se soustředí jen na dozajista odbornou recenzi? Ne? A není to třeba tím, že je to žánr živý a posluchačů je tolik a jejich osobních vyjádření, doporučení a třeba i kritik fůra? A na druhou stranu co třeba onen původně zvaný metal? Všimli jste si, jak v podstatě vymizeli džískáči s nášivkami – ony pověstné máničky? Zato v jejich opět údajně odborných textech je kritiky habaděj! Není to třeba tím, že tento žánr de facto končí?(pokud se tedy netransformuje či nespojí – viz nejnovější proudy) Nenapovídá to cosi o stavu folku na našich tocích? Já mám silný dojem, že ano…
Druhý a třetí díl vyjde hned pozítří, proto – pokud mohu prosit – počkejte na vyjádření názorů až k celku, ano? Díky moc za trpělivost…
Váš grafoman
Sdílet na...
|
. Potěší mě, pokud rozpoznáš, v čem je rozdíl.
Parafrazuji clanek pointou z oblibeneho vtipu o zelve clence poroty. Nic k tematu neprinesu noveho ani stareho, jen bych rad pochvalil autora za myslim trefne nadsazky jmenovanych a neberu je jako urazky. Myslim vazne. Nicmene ve vyssi rovine clanku nerozumim a prijde mi jako hlaska: "Ten cetnik mu ji zabalil a usek", kdyz uz pouzivam citaty. Mozna by to byl vtipny fejeton, ale jinak to rozhodne nejde ani po pvrchu problematiky: "Kterak sel cesky Honza na pisnickarske vysluni"
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...
Dubnové Notování
Milá Hrsti, jste na FB? Nenašla jsem vás (na první...
Na Jihočeské Portě zvítězila dvo...
To je nádhera, Žíže gratuluji na dálku. Už jsem mě...
Dubnové Notování
Ahoj :) diky, ze jste byli tak vsimavy :) Nastesti...
Dubnové Notování
Každopádně souhlas. Ale nepodcenoval bych diváky, ...
Duben v táborské Univerzitě
Milý Spolektive, chválím tě, že své koncerty zapis...