FOLKtime - Vaše brána do světa folku

DVD  Michal Tučný, Báječný chlap ­ Supraphon 2005, Celkový čas 1:00:32

Snad každý žánr má své osobnosti, které ho formují a po svém odchodu se stávají legendami. Pokud někdo poslouchal a poslouchá českou country, ví, že tato charakteristika platí mimo jiné i pro Michala Tučného, který již deset let sleduje dění kolem muziky a určitě i kolem své osobnosti "z druhého břehu řeky".  Troufnu si tvrdit, že kroutí hlavou nad tím, jak po jeho odchodu tam jinam vyšlo skoro stejně desek, jako když sám stál ve studiích a nahrával. Jistě občas nevěří svým uším, co se ve kterém archívu zase našlo a na co on už dávno zapomněl, ale i to patří k osudu legend a nejen v české country.  Po řadě výběrů a CD s výše zmiňovanými parametry je DVD Báječný chlap počinem dobrým a profesionálně pojatým. Dvacet písní v obrazovém podání, ne vždy se jedná o klipy, doplňuje dobře zpracovaná disko a bibliografie s rozsáhlou fotogalerií.

Všechny skladby v tomto Supraphonském výběru jsou osvědčené hity a dobový obraz jim dodává nostalgický rozměr. Zážitek, který staré "elpíčko", nebo kompaktní disk neumí zprostředkovat.  Vystupuje to hlavně ze starých skladeb hraných s Greenhorny, které nám nabízí komponované pořady Greenhorni v bílém (1974)  a Když náš táta hrál (1971). Obou se režijně ujal Tučného dlouholetý přítel Vít Hrubín. Několika ukázkami je také  zastoupený, o mnoho let mladší projekt Tučňáků a režiséra Ivo Paukerta - Stodola Michala Tučného (1983).

Průřez Tučného tvorbou doplňují televizní záznamy z pořadů Hitšaráda, TKM a dalších, s léty měnících název, ale zachovávajících si svou tvář.

Toto velmi příjemně působící DVD má však i několik málo pih na kráse, které nesnižují jeho kvalitu, ale jejich odstranění by "fajnšmekrům žánru" udělalo bezpochyby radost. Jednou z nich je otázka, proč v takovémto materiálu s dvaceti písněmi je pouze jednou zastoupena několikaletá  Tučného spolupráce s Fešáky. Na škodu určitě je i absence nějakého živého záznamu, ať již Českou televizí zachyceného vystoupení s Weekendem a Pavlínou Jíšovou a nebo ukázka z polistopadového vystoupení ve Valdickém vězení. Radost by jistě způsobil i klip k písni Viva Las Vegas, kterou velmi pěkně zakončuje desku Jižanský rok. Vždyť mnozí vědí o náklonnosti této countryové legendy k jedinečným ZZ Top.

Závěrem mě napadá, že vlastně pihovaté holky jsou hezké a tak i nosič s několika pihami stojí za naši pozornost. A on opravdu stojí?