Ryby - Modrá vzducholoď

01.09.1999 Ryby - Modrá vzducholoď (Frisco)

Přiznám se, že k prvotině Ryb jsem se dostal teprve nedávno, jednoduše také proto, že hudební vydavatelství ještě pořád nepracují tak, jak by měla. A přitom bydlí Ryby vlastně za rohem - vždyť co je to dvěstě kilometrů v našem globalizujícím se světě...

alt

Ale zpátky k albu. Otevírá ho optimistická Tichej kout, šlapavá píseň s perfektními vokály. Vůbec vokály, velká slabina tolika mladých kapel, znějí na celé desce Ryb jistě a vyrovnaně. Důkazem je hned další píseň Scéna z divadla, která už sice není tak radostná jako ta první, ale autor textu Jan Zaplatil si zde výtečně poradil ze sloganem "Lásko má", který většinou celkovému dojmu z textu ubližuje. Zde se však Ryby i díky dobrému aranžmá jakémukoliv klišé vyhnuli a píseň zní opravdově a přesvědčivě. Ve stejném duchu se nesou i další dvě písně Rút a Májový sen, kde už bych ale přeci jen zaváhal u některých textových obratů. Třeba Tvá vůně hluboká jak sen/zas zbyla na rukách mě jen. Výtečné aranžmá a celkovou náladu písně bych chtěl vyzvednout u Až tě jednou potkám, která ve mně navozuje skvělý pocit, že život je vlastně sranda a znovu mi připomíná, že muzikant by měl být hlavně bavič. Začátek písně Jedem hrát mi připomíná nějakou nahrávku pardubické Povodně, ani nevím proč. Hendrixovské postupy v aranžmá jsem pochopil jako celkem dobrý fór. Druhá polovina desky je vůbec takovou přehlídkou hudebních inspirací skupiny Ryby. Při písni Co mi slíbil anděl jsem si mimochodem uvědomil, že už je to tak čtvrt roku, co jsem půjčil Šaolínovi předposlední Buty a on mi je né a né vrátit. Řeči rybářů, ty nejsou hloupý, ba naopak, velice chytrý text, podpořený působivou muzikou. Ta se zde opírá hlavně o nosnou bezpražcovou basu Lea Javory. A deska pomalu ubíhá k závěru, cestopisná Krajina je příjemně neagresivní a připravuje posluchače na závěrečné číslo. Tím je píseň Můj příteli, která se stala zřejmě námětem pro název celého alba.

Celkově se mi Modrá vzducholoď moc líbí. Jen myslím, že je škoda zbytečně prozrazovat své zdroje inspirace, hlavně té hudební. Mýlím se snad, když se mi zdá, že Honza Zaplatil rád poslouchá Buty a Corpus Delicti? Ať je to tak či tak, není to z mé strany výtka, snad jen takové přátelské varování: pozor, tohle už jsem někde slyšel. Jinak ale musím speciálně o Jonášovi říct, že je to jistě člověk činorodý. Na vzniku desky má totiž asi právě on největší podíl, podle pravidla napiš, nahraj, vydej. Jo jo, zatím to prostě pořád je ta nejjednodušší cesta, jak se dostat k posluchačům.

Také booklet desky mě zaujal. Ačkoliv - abych se přiznal, nekoupil jsem si CD, ale kazetu, protože je pro mě momentálně praktičtější a ouhle - ačkoliv jsem se na přebalu dočetl, že sleeve-note napsal Jirka moravský Brabec, mezi informacemi o desce ani na druhé straně mezi texty jsem ho nenašel. Chápu, na kazetovém přebalu je vždycky méně místa, ale vynechat zrovna tuhle rubriku? Rád bych totiž věděl, co moravský Brabec o Rybách vlastně píše. No ale určitě to nebude nic špatného, protože - už jste někdy viděli kapelu, která by si dala na booklet negativní sleeve-note? Tak vidíte, já taky ne.

Sdílet na...

| Více...