Soutež o Krtecky

18.07.2005 Soutež o Krtecky - den 1. (Markéta Skočovská)

Po dvouleté pauze, během které jsem nenavštívila žádný festival a byla jen na několika koncertech folkových a podobných kapel, jsem se letos Zahrady nemohla dočkat. Těšila jsem se, že potkám staré známé, přepočítám přírůstky do rodin, sňatky, milenky, CD, nové kapely, opláču ty již neexistující a zjistím, jestli se stálice naší scény posunuly kupředu a popřípadě kam, a nebo je nebezpečná sebedůvěra drží stále na jednom místě, nebo hůře, žene do slepé uličky. Zkrátka jsem byla napjatá jak Marek Štulír před seskokem z bedny (přirovnání vytvořeno za účelem potěchy fanoušků Jarretu) a svoje ochutnávání jsem začala hned v sobotu odpoledne, kdy areál ještě rozhodně nepraskal ve švech a přitom bylo na co se dívat a co poslouchat. Začalo první kolo honby za Krtkem. Tato soutěž má za úkol upozorňovat diváky, pořadatele i ostatní umělce na mladé kapely, a tím jim pomáhat se zviditelnit a zahrát si před větším publikem. Dávno už přitom neplatí, že se jedná jen o kapely s nízkým věkovým průměrem, krátkou existencí a začátečnickými chybami. Krtečkovské klání odjakživa považuji za plnohodnotný koncert.

Přesně ve 14 hodin vstoupil na pódium Kapličky moderátor Jiří Moravský Brabec a uvedl první kapelu, Shannon. Přestalo pršet, vysvitlo sluníčko a kapela to rozjela v keltském stylu. Publikum se lehce roztancovalo na instrumentálky a při pomalých písních si vychutnalo zpěv Terezy Bartošové a irské flétny Martina Peniče. Zpěvačka byla spolu s Markem Zienertem v roce 1999 zakládající členkou kapely. Oba se učili u Reného Starhona ze známé kapely Dún an doras, hrající irskou hudbu.

Z prvního dne se nejvýš dostali Marien

foto: Ivan Krejza Bllemby ©

Další soutěžící, kapela Alešanka z Českého Těšína, se nespokojí s jedním stylem. V repertoáru mají folk, bigbeat, blues, a dokonce i biblickou píseň s flétnou a bicími. Sami sebe však prezentují jako jazz-folkovou kapelu. Alešanka postoupila na Zahradu z Moravského vrabce, kde byli ještě zvlášť oceněni její zpěvák a zpěvačka. Kromě nich působí výrazně kytarista, který občas příliš exhibicionisticky "tvrdí" muziku.

Slovenský Tajf hraje autorský akustický folk založený především na strunných nástrojích, zajímavě znějícím klarinetu a na hlasech, které se k sobě bohužel barevně vůbec nehodí. Na Kapličce vícehlasy opravdu rvaly uši, na pozdějším recitálu se mi Tajf líbili víc. Sestava se ustálila teprve loni, snad se tedy ještě sehrají.

Po celou dobu koncertu se pod pódiem pilně činil štáb České televize. Pořizoval záběry do vznikajícího pořadu Současnost českého folku. Pokud budou použity, ukáže se ještě zřetelněji, že definovat folk v této době je vlastně nemožné. Zvlášť když najednou spustí taková kapela jako je například Bodlo. Tito pánové vyvracejí myšlenku mladých začínajících kapel. Hrají už dvacet let. Začínali bluegrassem, do kterého se časem vmísily různé vlivy a vznikl tak zvuk nynějšího Bodla. Oficiální CD nevydali, zato už pět let organizují hudební akci Chodovský poplach.

Následovala kapela ryze folková, plzeňský Prsten. Tvoří ji muzikanti, jejichž jména nejsou neznámá. Petr Hubacz založil Prsten kdysi už v Ostravě a je většinovým autorem písní (vedle Míši Röhricha, Přemka Haase, ale i Pavlíny Jíšové). Pavla Tomana známe ze sestavy Toman a lesní panna. Stejně tak Romanu Tomáškovou, tu ještě ze spolupráce s Vojtem Zíchou i jinými. Doporučuji všem milovníkům příjemného, akustického folku.

Teď změníme žánr. Rokycanskému seskupení Já, ty a on se podařilo dostat se mi pod kůži. Tihle mladí lidé vybočují z řady a je jen otázkou času, kdy se rozkřikne, že jejich autorská muzika má náboj a drajv, že zpěvačka Justina Mastná dá do každé písničky něco ze sebe a umí si s ní pohrát, že basák Jéňa Dužda skládá krásné písničky v romštině a Honza Nedoma a Martin Horváth umí skvělý beatbox. Ano, čtete správně. Tahle kapela rozbalila na Zahradě beatbox a zprvu zaražení diváci se za chvíli dostali do varu. Kdo by to byl řekl? Něco málo přes rok hrají Já, ty a on akustickou muziku s vlivy romské hudby, jazzu, folku a latiny a za sebou mají natočené demo.

Podle jejich slov vznikla kapela Bob a Bobci v roce 1995 původně jako chlapecká kapela hrající převážně písně Kapitána Kida a bratří Ryvolů. Letos si vydali demo a hrají folk. A v kapele mají tři učitelky. Hraní berou především jako zábavu a je to na jejich uvolněném projevu znát.

Na moment je kapela velmi mladá. Až do konkursu Zahrady se jmenovali Deja entendu a hrají spolu asi dva roky. Hudební zkušenosti získávají od Michala Kadlece z Jarretu. Pokud na sobě budou pracovat a mladičká zpěvačka bude rozvíjet talent, mají šanci se v budoucnu prosadit.

Cuba Kubikula je vedle Já, ty a on další kapelou, která mě chytla za srdce. Jejich doménou jsou latinskoamerické rytmy, především kubánské, ale i brazilské a další. Frontmankou je Vesna Cáceres, která o Krtečka bojovala i coby písničkářka. V Chorvatsku vystudovala hru na akordeon, v Čechách muzikologii a tady už zůstala. V kapele zpívá, hraje na akordeon a

Šantré, u diváků až sedmí, u redakce F&C vítěz

foto: Ivan Krejza Bllemby ©

různé perkuse a je autorkou velké části repertoáru. Cubu Kubikulu stojí za to slyšet. Když se do jejich muziky rovnou nezamilujete, aspoň si rozšíříte obzory, takové rytmy se totiž na folkových festivalech příliš nevyskytují.

Ústředním rysem kapely Pupkáči je jejich styl, který býval nebo ještě je, i stylem životním, tedy styl trampský. Fungují už šest let, sbírají jednu cenu za druhou, skládají si vlastní písničky a chystají CD. Neurazí ortodoxního trampa ani posluchače, který rád přimíchává i jiné styly.

Teď už není tajemstvím, že Šantré získali Krtečka. Hrají teprve tři roky, ale za tu dobu na sebe stihli upozornit a dát najevo, že publikum hodlají oslovit příjemným, kvalitním folkem s hlubokými texty. Když se k tomu ještě přidal zajímavý hlas Inky Tognerové a demo CD, bylo jen otázkou času, kdy se na folkové půdě jejich vliv projeví.

Marien je kapela, která má za sebou první rok existence, ale nemýlíte se, pokud se vám zdá, že jste je už někde viděli. Celou její polovinu tvoří bývalí členové Poupat. Známého foukačkáře Honzu Troníčka nedávno vystřídal Zbyněk Zubřík Rosendorf (ten je známý z působení v již neexistující trampské kapele Magison). Hudební styl Marien se poupěcímu hodně podobá. Není divu, kapelník Víťa Troníček skládal pro Poupata a teď i pro Marien. Písničky jsou stavěné na líbivých melodiích, romantických hlasech Víťi Troníčka a Zdeňky Němcové, textech "ze života" a zvuku akustických nástrojů. Vzniká tak milá, lidská muzika, která oslovila posluchače natolik, že této kapele dopřáli ocenění Krtečkem.

Poslední soutěžící kapelou byli Pidilidi. Seskupení, které tvoří ex-Poupě zpěvačka Šárka Nováková, Radek Bartoš, který se Šárkou nejdřív vystupoval jako duo a další dva muzikanti z Pardubic. Styl, který hrají, dobře zapadá do škatulky příjemný, romantický, akustický folk, který nikoho neurazí, ale nikoho ani nepřekvapí. Této kapele by pomohla nějaká výrazná osobnost. Šárka Nováková mi rozhodně jako pěvecký lídr nepostačuje. Jak už jsem ovšem napsala, ani neurazí.

První krtčí odpoledne bylo pestré, vybraní finalisté zastupovali spoustu žánrů a bylo i z čeho vybírat. Velice chválím vůli pořadatelů, dát na Zahradě příležitost i kapelám, které se žánrově špatně specifikují a na jiné festivaly nejsou pozváni, protože nejsou třeba dost rockoví nebo ortodoxně bluegrassoví. Každá kapela měla na svou prezentaci patnáct minut. Někdo jel jak ďábel jednu píseň za druhou, někdo je prokládal mluveným slovem. A každý zvolil sobě vlastní způsob, jak publikum zaujmout. Jak se to komu povedlo, už víme.

Sdílet na...

| Více...

< Předchozí		Další >

Komentáře pro tento článek

Jméno:

Email:

Název:

Naše hlavní město

antispamová kontrola

UBBKód:

Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!

Adéla - Re: Upřímnost versus komedie

|213.235.142.xxx |31.07.2005 19:45:00

Pro me byli v konfrontaci PIDILIDI versus MARIE jednoznacne príjemnejší PIDILIDI. Trošku více drajvu by jim jiste slušelo ale v porovnání s Nedvedovsky preslazenými písnickami Marien, mírne oslizlím a podbízivým projevem Víti Tonícka a slabým projevem stran zpevacky pusobí PIDILIDI o 100% uprímneji. A to se cení...

Odpovědět